• Home
  • About
  • Recenze
    • Knižní recenze
    • Filmové recenze

  • Články
  • Goodreads
Goodreads Facebook Instagram Pinterest

Kacennnka's Library

Je léto. A léto vždycky začínám contemporary knihami v angličtině. A buď v tom nejsem náročná, nebo mám většinou šťastnou ruku. Protože tahle kniha, ta si mě získala. Absolutně.

Ella prožila vztah s klukem, o kterém si myslela, že ji neublíží jako její bývalý Nick. Jenomže Matt najednou zmizel a nezvedal jí telefon. Ani jeho nejlepšímu kamarádovi Jakeovi. Ella půl roku nevěděla, jestli je Matt vůbec naživu... A pak se najednou objevil zpátky ve městě. Jako by se nic nestalo. A rozhodl se, že znovu s Ellou chce prožít noc, kdy se poznali - aby mohli začít znovu, od začátku. Ella ale ví, že nemůže smazat půl roku tím, že to zkusí znovu od začátku. A navíc úplně stejně.

Lauren Gibaldi nás spolu s Ellou, Mattem a jejich kamarády vezme do noci plné dobrodružství a bláznivých nápadů. Do noci, která zahýbe mezilidskými vztahy. Která odhalí pravé přátelství. Do noci, kdy budeme říkat ano. 

Když jsem začala číst tuto knihu, neměla jsem nejmenší tušení, o čem je. Nečetla jsem anotaci a jenom matně jsem si pamatovala, že jsem si ji kupovala do čtěčky. A po prvních několika stránkách jsem ji chtěla odložit a začít číst něco "lepšího". Nakonec mi to ale nedalo a do knihy jsem se začetla. A už ji nemohla odložit. 

The Night We Said Yes (The Night We Said Yes, #1)Celá kniha je rozdělena na kapitoly, které jsou střídavě zasazeny v různém časovém období - v současnosti a rok předtím. Zajímavé je, že jsou to téměř dvě totožné dějové linky, které jsou zároveň neuvěřitelně rozdílné. Je na nich krásně vidět ten časový rozdíl a jak se postavy během toho roku vyvinuly. Další zajímavostí je, že se celá kniha odehrává během dvou nocí. Během té v současnosti a během té v minulosti. Přesto jsem se na těch 300 stranách nestačila nudit, naopak jsem hltala každé slovo a každou stránku a byla napjatá jako struna. 

The Night We Said Yes je primárně vystavěna na mezilidských vztazích, přátelství a postavách - kterých naštěstí nebylo moc. A právě postavy byly to, co se mi na příběhu tak moc líbilo. Byly všechny uvěřitelné a hlavně nebyly černobílé. Každá postava měla svou světlou i tmavou stránku. Rozhodovaly se dobře i špatně, dělaly chyby ale hlavně si vážily svých přátel. A uměly odpouštět i být dost tvrdé. A i když si to některé nezasloužily, získaly si mě. 

Hlavní postava, Ella, byla uvěřitelná a sympatická hrdinka. Sice byla vykreslena spíš jako kladná postava, na druhou stranu měla i své mínusy, které ji dělaly reálnější. Každopádně nebyla ufňukaná a chovala se uměřeně svému věku, přemýšlela racionálně a s jejími rozhodnutími na plné čáře souhlasím. 


friendship bracelet image
Kniha byla neuvěřitelně čtivá a psaná opravdu hodně lehce. Stylem psaní, příběhem i postavami mi strašně připomínala knihy Jenny Han (a všichni určitě víte, jak já Jenny Han zbožňuju). Angličtina je navíc opravdu lehká (i když jsem občas trochu tápala v některých slovních spojeních), takže se jí nemusí bát ani začínající čtenáři v tomhle jazyce. 

K příběhu mám v podstatě jenom jednu výtku, a to Mattův důvod, proč o sobě nedal půl roku vědět. Ne, že by to byl špatný důvod, ale zvednout telefon prostě není takový problém a na "rodiče-mi-to-zakázali" mu prostě nedokážu skočit. 

The Night We Said Yes bylo úžasné překvapení, které jsem opravdu nečekala. Tahle kniha si mě po pár kapitolách absolutně získala a začala jsem neskutečně fandit Elle a Mattovi. Lauren Gibaldi navíc má úžasný styl psaní, který mi sedl. A ty postavy. Hlavně ty postavy! O takhle skvěle vykreslených postavách jsem opravdu dlouho nečetla. 
Autorka: Lauren Gibaldi; Vydáno v originále: 16. 6. 2015 (The Night We Said Yes); Vydání u nás: nevyšlo; Počet stran: 294; Hodnocení na goodreads: 3.63 při 3 284 hodnoceních.
Share
Tweet
Pin
Share
2 komentářů
O Rudé královně se docela dost mluvilo, ale její příběh pro mě byl stále zahalen tajemstvím. Šla jsem do ní poměrně naslepo a jediné, co mi bylo důvěrně známo, byla ta nádherná obálka. A taky jsem zaslechla, že ve světě okolo ní bylo docela haló. A nemůžu tvrdit, že jsem nebyla zvědavá...

Svět se dělí na podřadné Rudé a vládnoucí Stříbrné, kteří navíc oplývají nadpřirozenými schopnostmi. Mare je Rudá. A zlodějka. V budoucnu ji čeká jedině odvod na vojnu a smrt v zákopu. Už odvedli její bratry a ona je další na řadě. Pak ale Mare potkala neznámého cizince. A život se jí obrátil vzhůru nohama. A to o dost víc než si kdy mohla představit. A co víc, Rudí se začínají hlásit o svá práva... 

Rudá královna je kniha, u které se musíte prokousat začátkem. Od prvních stran to vypadá jako klasické klišé. Sama se přiznávám, že jsem s tím měla problém a moc nadějí jsem do toho nedávala. Ale když čtenář zatne zuby a několik stran to přetrpí, rozhodně se má na co těšit.

Moc se mi líbil takhle vystavěný svět. Nebyly tam žádné složitosti a i když bych uvítala trochu víc z Rudé vesnice, líbil se mi. Skoro celá kniha se odehrávala v královském paláci, kde byla kupa šlechtických rodů, které se mi ještě stále pletou. Občas mi něco trochu nepasovalo do sebe, ale na druhou stranu to nebylo nic, co bych nepřekousla. Hlavně tam byla akce, intriky, otravné formální sešlosti, rodinné drama, nadpřirozené schopnosti a povstání. A už jsem říkala, že je romantika na vedlejší koleji - alespoň většinu času?

Hlavní hrdinka, Mare, je někdy docela fajn a někdy docela na zabití. Byla naivní, ale především pro to, že by to byl záměr. Ale také byla poměrně oddaná, většinou nesobecká a často myslela i na ostatní. Princové Maven a Cal pro mě byli dlouhou dobou docela oříškem. Jednou jsem je měla ráda, podruhé ne a na konci to bylo stejně jedno, protože mi autorka pomotala hlavu a teď nevím vůbec nic. Důležité je, že žádné postavy nebyly černobílé. Každý byl určitým způsobem dobrý i špatný. 

Stává se to jenom výjimečně, ale autorka mi dokázala vyrazit dech. Kniha mě sice bavila, ale brala jsem ji jako další průměrné ya fantasy. Vážně se ale musím přiznat, že jsem na konci takový převrat nečekala a že mě autorka dokázala docela slušně tahat za nos. Má můj obdiv, ale taky jsem na ní trochu nafrklá.

Trochu mě rušil ten moderní element. Mnohem více by se mi líbilo, kdyby byla kniha zasazena do středověkého prostředí. Vím, že by se tím ztratila téměř celá pointa knihy, na druhou stranu bych raději oželela všudypřítomné kamery a obrazovky. Celý ten svět je jako vystřižený z nějakého klasického fantasy, kdy je elektřina něco naprosto cizího, ale občas se tam prostě objevil moderní výmysl, což mi moc nesedělo. Vlastně jsem nad tím během čtení docela dost přemýšlela, protože Stříbrní mají takové schopnosti, že by s tím určitě asi dokázali poradit i jinak. 

Aby se vám Rudá královna líbila, nesmíte čekat nic závratně originálního. Na trhu s YA je velmi těžké přijít s něčím originálním a tento příběh není výjimkou. Pokud budete chtít, najdete tam spoustu jiných fantasy nebo dystopií. Ale pokud si chcete užít příběh a nebudete se v tom šťourat, může se vám to líbit. Opravdu ano. 

Co se týče překladu, měla bych k němu trochu výhrady. Místy mi slovosled trhal oči, ale dost možná to může být osobní deformace, protože se už pár měsíců věnuju svému vlastnímu překladu do školy. Také mi neseděly názvy některých druhů stříbrných a občas jsem si s daným názvem nedokázala spojit jeho schopnosti. Upřímně jsem při telkáči, kytkáři nebo tuháči kroutila očima. 

I když mám určité výhrady, dala jsem knize čtyři hvězdičky. Po dlouhé době to bylo zase něco nového a já si čtení užila. Kniha se mi četla dobře a nemusela jsem se moc zabývat tím, že bych se nad jejím vývojem rozčilovala. Na pokračování jsem rozhodně zvědavá.
Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku.

Autorka: Victoria Aveyard; Vydáno v originále: 10. 2. 2015 (Red Queen); Série: Red Queen, první díl Vydání u nás: 16. 11. 2015, (Rudá královna, CooBoo); Počet stran: 360; Hodnocení na goodreads: 4.12 při 77 343 hodnoceních.
Share
Tweet
Pin
Share
1 komentářů
Knihu The Duff jsem četla před dvěma lety. Nikdy jsem se k ní moc nehrnula a vlastně jsem ani netušila, že bych si k ní našla cestu. Pak jsem ale začala číst v angličtině a jelikož byla doporučovaná pro začínající čtenáře, tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Překvapivě jsem se mi líbila. Ale nikdy jsem nečekala, že by mohla vyjít v češtině. I to nakonec bylo překvapení.

Bianca se sice nemůže řadit ke královnám krásy, ale ani jí to nevadí. Je ve své kůži spokojená, má skvělé nejlepší kamarádky a disfunkční rodinu. Její máma se rozhodla odjet na výlet a nějaký ten měsíc se už neukázala doma. Bianca tedy přežívá se svým taťkou, chodí o víkendových nocích do Hnízda na třešňovou kolu, i když to tam nesnáší, a proplouvá životem. Než se objeví Wesley Rush a nezasvětí ji do toho, že je OTKA. Ošklivá tlustá kamarádka. Což v překladu znamená, že je mezi svými kamarádkami nejmíň atraktivní. Aby toho nebylo málo, je to jako by Wesley odstartoval domino. Biance se začíná hroutit život a únik najde tam, kde by to nikdy nečekala... Ve Wesleyho posteli. 

Kody Keplinger v této knize nabízí cynickou, upřímnou a vtipnou hrdinku, která má daleko do ufňukané Mary Sue a rozhodně není dokonalá. Bianca má uštěpačný smysl pro humor, který mi opravdu sedl. Abych byla upřímná, líbilo se mi na ní, jak byla obyčejná. Nijak nevyčuhovala z davu a svým způsobem nebyla ničím výjimečná. Naprosto normální holka, která si na nic nehraje. Hlavně řeší problémy i jiným způsobem než fňukáním. 

Na druhou stranu tady nechybí dokonalý hrdina. Sukničkář, rozmazlený fracek a nejžádanější kluk široko daleko. Já si ho ale svým způsobem zamilovala. Wesleyho budete chtít většinu času nakopat mezi nohy - a to proto, že to byl účel, ne vedlejší efekt! Pak je tu ta druhá možnost, že se vám bude zamlouvat tento drzý a vlezlý hrdina. Ale co si budeme povídat... Má své kouzlo.

Dějová linka je jednoduchá, hezky odsýpá a autorka se v ničem nepitvá. Nechybí rodinné drama, vztahy mezi kamarádkami a neklišoidní milostný trojúhelník, který ani moc není trojúhelníkem. Taky je tu jeden kamarád s výhodami, vyléčený alkoholik, barman pracující v klubu pro mládež a matka, která má k rodičovství poměrně svérázný postoj.

Čím se OTKA diametrálně liší od ostatních knih je sex. Žádná z postav nedrží celibát a je to z knihy dost cítit. Vlastně vám nebudu mazat med okolo pusy - celá kniha se okolo něho motá. Ano, je to všechno v cudné rovině a má to dost daleko do Odstínů, na druhou stranu se o něm hodně mluví, nezaznívají úplně běžné názvy a celkově je tam sprostých slov hodně. Myslím, že právě tohle je hlavní aspekt, který by budoucí čtenář měl zvážit. Je to kniha, kterou bych nepořídila své imaginární třináctileté sestře a není to ani kniha, kterou bych pořídila své kamarádce, která se začne kuckat při slově blbec.

OTKA mě nezklamala ani na druhé čtení. Na české vydání jsem se dívala poměrně skepticky, ale musím zkonstatovat jednu věc. Překlad je naprosto výborný! V překladu byla zachována celková podstata knihy a hlavně, co se nestává často, se překladatelka nebála ani sprostých slov. Pravděpodobně jsem jedna z mála, která tohle vyzdvihuje, ale tohle byla věc, která mě opravdu zaujala. Často mi u českých knih přijde, že se je překladatelé záměrně snaží zmírnit, trochu více přizpůsobit ideálu cílové skupiny. Ale nejen, že se tím ztrácí autorův styl, navíc kniha dostává nový rozměr. U OTKY teda dávám neuvěřitelné plus právě za překlad. 

Knize dávám čtyři hvězdičky stejně jako při první čtení. Objevila jsem tam pár nových věcí, potvrdila si, že dokážu pochopit anglickou knihu a navíc se královsky pobavila, protože je Bianca prostě skvělá. 
Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku.

Autorka: Kody Keplinger; Vydáno v originále: 7. 9. 2010 (The DUFF); Vydání u nás: 26. 10. 2015, (OTKA, CooBoo); Počet stran: 304; Hodnocení na goodreads: 3.89 při 102 655 hodnoceních.

Share
Tweet
Pin
Share
1 komentářů
O Girl Online se mluvilo tak moc, že jsem se rozhodla si ji pořídit. A to jsem si za poslední dobu zrovna moc knih nekoupila. Každopádně se o ní hodně mluvilo a promo bylo taky docela velké. A tak jsem se jí rozhodla dát šanci. Rovnou vám ale říkám, že koupě této knihy rozhodně nebyla dobrá investice.

Průměrná holka, která má sebevědomí na dně Mariánského příkopu se vydá do Velkého Jablka, kde potká lásku svého života a najednou zjistí, že není tak trapná, jak si myslela. Jenomže tahle velká láska má mnohem větší háček než je velká louže mezi kontinenty... A tak trochu se do toho zamotal i internet, bulvár a nevyrovnané kamarádky (a kamarádi). 

Tato kniha přímo volala KLIŠÉ. Přímo z ní sršelo a já chvílemi myslela, že mi začnou krvácet oči. Ano, kniha byla předvídatelná a nevyčítám jí to, protože většina knih tohoto žánru je stejná. Ale v porovnání s Girl Online vypadá i cukrová vata jako chudá příbuzná.

Kdybych to četla tak před pěti lety, možná by se mi to líbilo o něco víc. Možná. Takhle jsem ale jen kroutila hlavou nad nepřeberným množstvím nereálných situací, které byly neskutečně přitažené za vlasy. Většinu času jsem navíc vůbec nechápala chování hlavní hrdinky a tak trochu nemohla uvěřit tomu, jaké haló dělala ze situací, které se jí staly. (Nebo jsem byla celé dospívání neuvěřitelnej flegmouš a ona se chovala naprosto normálně)

Očekávala jsem od toho něco diametrálně jiného. Jenom nevím co. Asi příběh víc na úrovni, ve kterém není zakomponováno každé klišé, o kterém jste v životě slyšeli. A dám ruku do ohně za to, že si nějaké autorka i sama vymyslela. A abych nezapomněla. Když tam zrovna nebylo žádné klišé, byla to jenom vata. Vata vyplňující prázdná místa a říkající informace, které jsme k životu nepotřebovali, protože tam stejně nehrály žádnou roli. A co jsme ještě dál nepotřebovali?

a. Kamaráda gaye. Vatová postava, která tam nesehrála skoro žádnou roli. Dle mého tam byl snad jenom kvůli tomu, aby si Zoella mohla odškrtnout jedno z moc dobře známých klišé. (Jenom na urovnání. Nemám nic proti gayům ani kamarádům gayům ani nevím jakým gayům. Naopak mám LGTB tematiku moc ráda, ale o tom zase jindy. Elliot mi vadil hlavně proto, že byl gayem jenom kvůli tomu, aby se čtenářky nebály, že Noahovi přebral Penny.)
b. Skoro moc dokonalé rodiče, kteří tam byli jenom jako důvod cesty do Ameriky. Stejně se o Penny skoro celou dobu nezajímali. Ruku na srdce - nechali by vás vaši v patnácti (!) procestovat úplně cizí město s úplně cizím osmnáctiletým (!) klukem?
c. Penniny záchvaty paniky. Ale to je možná jenom můj pocit, protože se mi za sebou sešly dvě knihy s tímhle motivy a lezly mi na nervy v obou. Ale tady o dost víc. Bylo to zbytečné a dle mého to s pravými záchvaty nemělo nic společného.
d. Pochodující selfíčko. Protože bych mu zlomila nos hned, co by se na mě promluvil.
e. Bez GRAMLY! (vyjádření o odstavec níž)

Abych si ale nestěžovala jenom na příběh, i překlad tomu docela slušně ubral. Upřímně mi vůbec neseděl. Vadila mi absence slova "mi" ("Pověděla si mně...", "Podáš mně...") - prostě mi to neznělo vůbec česky. Stejně jako mi tam neuvěřitelně překáželo slovo "gramla". Nejen, že jsem si ho musela vygooglovat, abych pochopila Penninu neustálou frázi "Jsem ta největší gramla na světě", ale taky jsem pátrala po známých, jestli někdo to slovo nezná. Ne, nezná (a to jsem pátrala hned v několika věkových kategoriích, aby byl můj výzkum dostatečně přesný). A řekla bych, že 99,99% cílové skupiny, pro kterou je tahle kniha určená, to taky neví. A celkově mi ten překlad zněl až trochu moc uhlazeně. Na druhou stranu je to ideální exemplář toho, jak se někteří překladatelé snaží napodobit mluvu současné mládeže. Jenomže na internetu a všude okolo koluje tolik špatných a přehnaných informací (Pamatujete na takový ten sálodlouhý seznam výrazů, co prý používá dnešní mládež? A taky jste asi tak 99% všech slov nikdy v životě neslyšeli, i když vám tou dobou bylo sotva patnáct?) a pak to dopadá takhle moc špatně.

Katisthings
Abych nebyla tak zlá, tak skutečnost, že mi na téhle knize líbí jenom asi tak obálka a minimum trochu úsměvných momentů (fajn, taky bych si někdy postavila pevnost z dek a ozdobila ji vánočními světýlky - to jednou za čas nikomu neuškodí), svedu na to, že jsem z ní vyrostla. Už nevěřím na prince na bílých koních ani na vánoční zázraky. Taky nevěřím tomu, že by dívka znalá všech sociálních médií nemohla znát největší vycházející americkou hvězdičku a rozhodně nevěřím, že by mohla existovat tak naivní a nesympatická holka jako je Penny.

Knize z nějakého mystického důvodu dávám dvě hvězdičky (asi protože jsem líná si někde dohledávat jednohvězdičkové hodnocení a asi proto, že se nechci cítit jako knižní kat). Kniha se mi nelíbila a byla to pro mě totální ztráta času. Na jednu stranu věřím tomu, že si najde své fanoušky, ale já jím nikdy nebudu. Pokud někdo chce vánoční dárek pro svou mladší sestru (cca 13-15 let? hrubým odhadem), nemusel by to být takový přešlap. A krok vedle by to ani nemusel být v případě, že si libujete v extrémně nenáročných a naivních příbězích se stoprocentně předvídatelným dějem a nesnesitelnou hlavní hrdinkou.

Nakonec takový dodatek. Je mi jedno, jestli tuhle knihu autorka napsala nebo ne. Zoellu neznám, nesleduju a tahle kauza šla mimo mě. Možná bych řekla, že kdyby Zoella tuhle knihu nenapsala, ale stejně se za ni stavěla, tak nemá všechna kolečka v hlavě v pořádku. Ale stále je to můj subjektivní názor a stále se nemůžu vzpamatovat z toho, jak moc se mi to nelíbilo.
 
Autorka: Zoe Sugg; Vydáno v originále: 1. 1. 2014; Vydání u nás: 13. 5. 2015; Počet stran: 336; Hodnocení na goodreads: 3.78 při 18 284 hodnoceních.

Share
Tweet
Pin
Share
3 komentářů

Poslední týdny se o této knize mluvilo jak u nás tak na Slovensku. Ohledně příběhu o nájemné vražedkyni bylo obrovské haló. Očekávání rostla a dny do vydání ubývaly. A pak kniha vyšla a čtenáři se začali přesvědčovat na vlastní kůži, jestli to za to stojí... 

Celaena Sardothien je nejslavnější vražedkyní v celé zemi. Udělala ale chybu a nechala se chytit. Proto teď hnije v solných dolech Endovieru a čeká, dokud jí nedojdou síly. Naštěstí se u ní jednoho dne objeví kapitán královských stráží a dá jí nabídku. Stane se princovou bojovnicí a utká se s dalšími vrahy, zloději a bývalými vojáky. Jaká je cena? Stane se královou bojovnicí a pak dostane svobodu. 

Celaena nabídku přijme. A budou ji čekat měsíce tvrdého tréninku a tvrdých utkání. Zanedlouho ale pozná, že to nebude tak jednoduché. Na hradě se skrývá nějaké zvláštní zlo. Kruté, tajemné a plíživé. A když začnou nacházet mrtvé bojovníky, rozpárané a bez orgánů... Je jasné, že to bude něco opravdu zlého, možná i magického. 

Se Skleněným trůnem jsem strávila řadu lepších i horších chvil. Knihu jsem četla poměrně dlouho, protože jsem jí věnovala většinou jen ranní cesty do práce a přestávky. Což je tak hodina denně. Večer jsem po dvanáctihodinové směně na ni neměla tolik energie, a tak jsem radši zapadla rovnou do peřin. Nicméně bych řekla, že mi dlouhá doba čtení pomohla se s knihou trochu srovnat. 

Skleněný trůn (Throne of Glass, #1)
Když jsem o příběhu o nájemné vražedkyni Celaeně Sarhothien slýchala na každém roku, čekala jsem víc... té vražedkyně. Nějak jsem nepředpokládala, že většinu času mi bude nabídnuta namyšlená holčička, která se zajímá spíš o načančané šaty a přízeň prince. Nemůžu říct, že by mi Celaena úplně nesedla. Ale často byla hodně protivná a náladová. Namyšlená. Arogantní. Myslela si, že se střed vesmíru. A všichni jí to žrali. 

Co se týče děje, tak neustále se posouvá dál a nestagnuje. Na druhou stranu většinu času trávíme v komnatách vražedkyně, kde se střídají návštěvy prince a kapitána stráže. V ději je taky hodně dialogů, které jsou v podstatě tím nejlepším, co v knize najdete. Kromě nápadu. Čekala jsem trochu víc akce a méně omáčky okolo. Na druhou stranu děj zabírá poměrně dlouhý časový úsek (v řádech měsíců), tudíž některé události nejsou rozvedeny. 

Jelikož je jedná o fantasy knihu, setkáváme se zde i s magií. Bohužel hodně okrajově a až ke konci, tudíž moc kouzel nečekejte. Celý ten magický aspekt je zahalen mlhou a čtenář s ním rozhodně bude seznámen, akorát až v dalších dílech. Zatím v tom mám ale spíš trochu zmatek, protože tam z toho nebylo vysvětleno skoro nic. 

Sklenění trůn je psán velmi chytlavě a mile. Příběh je vyprávěný er-formou především z pohledu Celaeny. Někdy se ale pohledy střídaly, tak jsme mohli nahlédnout do hlavy princovi Dorianovi, kapitánovi stráží Chaolovi nebo lady Kaltain... či někomu jinému. 

Abych to shrnula. Pro mě Skleněný trůn předbíhá pověst. Nepopírám, že je velký potenciál, aby se z toho vyklubala skvělá a akční série, zatím to pro mě je něco mezi Selekcí a Hunger games. Knize dávám 3.5 hvězdičky a nechávám si rezervu pro další díly. 

Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!
Autorka: Sarah J. Mass; Série: Skleněný trůn, první díl Vydáno v originále: 1. 1. 2012; Vydání u nás: 31. 8. 2015; Počet stran: 392; Hodnocení na goodreads: 4.22 při 141 621 hodnoceních.
Share
Tweet
Pin
Share
6 komentářů
Nacházíme se v Novém Mexiku v USA, roku 1987. Aristotele je patnáctiletý kluk, jehož bratr je ve vězení a jeho rodiče předstírají, že vlastně ani neexistuje. Nemá moc kamarádů a v létě se chodí plácat do bazénu, přestože neumí moc plavat. Pak se tam objeví Dante. Takový ten kluk, který všechno ví, všechno zná a kde nebyl, tam se chystá. Dante je nevýrazný jedináček, ptá se na hodně věcí, skvěle kreslí a ještě ke všemu je chytrý. Na první pohled jsou to úplně rozdílní kluci. Ale právě jejich rozdílnost z nich udělá pravé přátele... A nakonec možná i víc...


Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe
Mám ráda podobné knihy. Takové ty, kde se toho závratně moc nestane, ale zato pořádně poznáte postavy. Ty knihy, které jsou spíš o pocitech a pravých vztazích mezi lidmi. Ty, ve kterých vůbec nevadí, že tam není žádná akce. A právě takovou knihou je tato. Spíš než o ději je totiž o pocitech a vývoji postav. Všechno je neuvěřitelně realistické a hlavně nenásilné. 

Často se mi příčí knihy o dospívání. Když nějakou čtu, většinou mi přijdou plné klišé. Nebo je to všechno pravda a já jsem dospívala nějak divně. Tady to bylo ale podané opravdu dobře, nijak násilně. Docela mě ale překvapila, že ten, kdo dříve dospěl byl právě Dante. To spíš on se "oddával" poznávání světa, dívek, chlapců a prožitků.

Kniha je vyprávěná z pohledu Aristotela, je psaná ichformou a poměrně jednoduchou a chytlavou angličtinou. Kapitol je tam docela hodně ale jsou krátké. Kniha nemá tak moc velký rozměr, a proto uběhne opravdu rychle. Možná až moc, protože mi na konci bylo líto, že tak rychle skončila. 

I když okolo téhle knihy bylo docela velké haló, moc jsem tomu nevěnovala pozornost. Jenom jsem si ji přidala do to-read a nechala to být. A pak jsem k ní nějak dostala. Ani nevím jak, ale najednou ze mě koukala ze čtečky a já neměla moc co jiného číst. A tak jsem ji otevřela a už nezavřela. Strávila jsem s knihou opravdu málo času a teď trochu lituju, že jsem si ty stránky nešetřila. 

Z Aristotele and Dante Discover the Secrets of the Universe jsem byla nadšená. Naprosto moc. Našla jsem tam jen málo chyb, a to ještě byly naprosto zanedbatelné. Celá podstata dospívání byla úžasně vystižena. Rodiče byli normálními rodiči, starostlivými ale ne moc. Ari a Dante spolu fungovali naprosto skvěle, ani moc dokonale ani nuceně. Je škoda, že to ale nezůstalo jen u jejich přátelství. Ale na druhou stranu by tím mohlo zmizet to pravé kouzlo. 

Ari a Danteho bych doporučila všem, kteří začínají se čtením v angličtině i těm pokročilým. Také těm, kteří si zamilovali Charlieho od Chboskyho. A taky třeba těm, kteří potřebují skvělé tipy na mexická jídla, protože v těchhle ohledech je to opravdu inspirativní (zrovna hledám ten pravý recept na enchiladas!). A taky všem, kteří si chtějí přečíst něco s hloubkou. A málem bych zapomněla, kdybyste si na angličtinu netroufli, tak si počkejte, až ji vydá CooBoo! ;)
Autor: Benjamin Alire Saenz; Vydáno v originále: 21. 2. 2012; Vydání u nás: připravuje CooBoo; Počet stran: 368; Hodnocení na goodreads: 4.31 při 46 495 hodnoceních.
Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů
Katie McGarry mám spojenou s knihami, které nešetří rodinným dramatem. S knihami srdceryvnými, romantickými a autentickými. Příběhy, při kterých si uvědomíte, že ti lidé nejsou tolik odlišní od vás. Že podobně smýšlíte. Cítíte. Vidíte. Katie McGarry umí vyvolávat emoce. Její knihy s vámi zamávají. Vyrvou vám duši a vrátí vám ji. Nikdy ale nebude jako dřív. Protože začnete přemýšlet. 

Pushing the Limits je nakonec poměrně rozsáhlá série, která se ale původně zabývala skupinou tří kamarádů. A Crash into You je o tom posledním z nich, o Isaiahovi. Je to kluk v pěstounské péči, se zlomeným srdcem a starým Mustangem v garáži. Proplouvá životem a jde si zatím, aby se jednou mohl živit jako automechanik. Bohužel ho nepřízeň osudu dohnala až k nelegálnímu závodění, kde mu cestu zkřížila Rachel.

Crash into You (Pushing the Limits, #3)Rachel je bohaté děvče z na první pohled dokonalé rodiny. Nicméně je pouze náhradnicí za svou sestru, která zemřela na leukémii. Má čtyři starší bratry, starostlivého otce a matku na pokraji zhroucení. A jenom ona ji může udělat šťastnější - ale za cenu toho, že bude skrývat to, kým opravdu je. A že trpí záchvaty paniky. Jediným únikem z reality jí je její láska k řízení. Když se náhodou dostala k nelegálnímu závodu, neměla tušení, do jakých problémů se zaplete. 

Nepřízeň osudu dala Rachel a Isaiaha dohromady. Mají necelé dva měsíce na to, aby sehnali peníze, jinak z nich Eric a jeho kumpáni vytlučou duši. Jak to ale udělat, když Isaiah nemá ani na nájem a Rachel to nemůže nikomu říct? A co si počnou potom, co se do toho začnou míchat city?

Na tenhle díl jsem se těšila asi nejvíc, protože jsem Isaiaha měla vždycky tak nějak nejradši. Když se k tomu přidalo závodění a rychlá auta, tvářilo se to jako parádní jízda. Přesto jsem čekala něco jiného. Možná trochu víc. Abych řekla pravdu, byla jsem z toho po většinu času docela dost rozčarovaná, i když jsem si užívala každou větu. 

Chybělo mi tam to správné rodinné drama. Skoro celá kniha byla o vztahu Isaiaha a Rachel. O tom, jak jim osud nepřeje. Jak se milují a chtějí spolu všechno překonat. Ano, nic jsem proti tomu neměla. Ale ta kniha byla dost dlouhá na to, aby se tam vešlo i něco jiného. Mohla tam toho být více o Rachel a o tom, jak to chodí u nich doma. O Isaiahově matce a sociální péči. Pro mě tohle je pouze nezaplněná mezera. Pořád mi chybí spousta informací, které bych ráda věděla, ale nikdy se na ně nedozvím odpověď.

Co se týče postav, Isaiah byl přesně takový, jakého jsem čekala. Upřímný. Oddaný. Cílevědomý. Za to Rachel byla tak trochu blbka, která sebou nechala zametat a jenom se tvářila, že chce mít vlastní názor. Ani mi moc nepřišlo, že by se v knize nějak výrazněji projevovala. Spíš byla jako ovečka, která následovala dav. 

I když to tak možná nevypadá, kniha se mi fakt líbila. Místy byla jako vystřižená z mého života a v hodně věcech jsem se našla, bohužel i v chování Rachel. Co se mi líbilo a asi vždycky líbit bude je Katiyn styl psaní. Její angličtina mi fakt sedla a nedělá mi moc problémů. Hlavně mi stránky ubíhaly neskutečnou rychlostí a já s knihou strávila opravdu docela málo času. 

Čekala jsem víc, ale pořád je to ta stejná McGarryová, kterou mám tak ráda a proto nesnižuji hodnocení a zase dávám čtyři hvězdičky, protože si prostě nemůžu pomoct. Ano, dalo se z toho nápadu vytřískat něco víc a štve mě, že se z něho víc nevytřískalo, ale takhle to prostě chodí. 
Autorka: Katie McGarry; Série: Pushing the Limits, čtvrý díl; Vydáno v originále: 26. 11. 2013; Vydání u nás: nevyšlo; Počet stran: 474; Hodnocení na goodreads: 4.29 při 16 040 hodnoceních.
Share
Tweet
Pin
Share
3 komentářů
Knihy Jenny Han miluju. Kdybych si musela vybrat nejoblíbenější autorku, byla by žhavá adeptka. Píše poutavě a strašně lehce. Vtipně. Z milostného trojúhelníku dokáže udělat něco tak NEklišoidního, až budete valit oči. A hlavně má úžasné hrdinky. Obyčejné holky. Normální, praštěné, vtipné a bláznivé. Mají zdravé sebevědomí. Nepovažují se za střed vesmíru. A mají všech pět pohromadě.

Lara Jean je poloviční Korejka, která po smrti své matky žije s otcem a dvěma sestrami, Kitty a Margot. Lara Jean je ta prostřední. Margot se starala o rodinu a vždycky všechno zařídila. Jenomže teď odjíždí na vysokou do Skotska a všechna zodpovědnost by měla připadnout na Laru. Lara si uvědomuje svou zodpovědnost. Najednou by měla jít Kitty příkladem a dokázat sama sobě, že je dost samostatná na to, aby se mohla postarat o sebe i rodinu. A neulehčí jí to ani fakt, že někdo poslala její dopisy.

Všem klukům, které jsem milovala (To All the Boys I've Loved Before, #1)Lara Jean už byla párkrát zamilovaná. Ale žádnému klukovi to nikdy neřekla. Místo toho jim psala dopisy. Milostné dopisy na rozloučenou, které pečlivě uložila do krabice na klobouky. S tím, že je adresáti nikdy neuvidí. Pak dopisy zmizely. A Lara se musela vypořádat se svými starými city. Možná by to nebylo tak hrozné... kdyby nepřišel jeden i bývalému příteli její sestry. 

Anotace knihy slibuje přesně to, co tam najdete. Nic víc v tom není a to je právě to kouzlo. Je to odpočinkové. Ideální čtení na léto nebo na dlouhé odpoledne. Příběh vám uteče jako voda, ani nebudete vědět jak. Podstatné také je, že se řeší celý život Lary Jean a její rodiny, že se děj netočí jen okolo jejího milostného dramatu, i když všichni víme že právě o to jde. (Lara také nezapomíná na to, že má chodit do školy!)

Kapitol je hodně a jsou opravdu krátké, což preferuji. Většinou byly jen na pár stránek a řekly jen to podstatné. Kniha není plná nudných popisných scén, i když tam samozřejmě také nechybí. Neuvěřitelné plus patří překladu. Oproti jiným knihám pro mladé dospělé nebyl nijak škrobený a nesnažil se za každou cenu působit hrozně "cool" se spoustou slov, které podle dospělých používá dnešní mládež, ale přesto skvěle vystihl současnou mluvu Lařiných vrstevníků. 

Lara Jean je naprosto skvělou hrdinkou, kterou jsem si zamilovala od prvních stránek. Je to realistka, která se na všechno dívá racionálně a má fakt skvělé názory. Přemýšlí nad svým činy i nad svým životem a není jenom robotem, který se zaměřuje pouze na své city a nově objevenou lásku. Je na ní hodně vidět její starost o rodinu, její sestru a otce, což je skvělá změna od všech sebestředných hrdinek, co si myslí, že jsou středem vesmíru. Lara mi přirostla k srdci především kvůli tomu, že mi připomínala mě samou, jelikož na první pohled působila docela nevýrazně a možná až nudně, ale zároveň měla duši dobrodruha a dokázala být řádně bláznivá.
S mužským osazenstvem to bylo podobné, ale nebudu jmenovat, abych nijak nespoilerovala. ;) Můžu jen říct, že pánské osazenstvo bylo vyloženě Hanovské. Byl tu jeden, který byl moc hezký a zároveň vtipný, ale taky takový ten středobod vesmíru, který si je toho dost vědom. Zároveň se ale dokáže postavit za to, na čem mu záleží a ani jeho vlastní rodina mu není ukradená. Ten druhý je ale takový nevýrazný slaďouš, který je fakt milý a takový ten, který se všem zavděčí, protože to má už v povaze. Takový prototyp ideálního kluka, kterého si zamilují vaši rodiče. Pak jeden tajemný, který se pořádně ukáže až v druhém díle a taky kamarád gay, který má ty správné připomínky.

V knize nemůžete čekat nějaké veliké drama. Je to příběh, u kterého si budete moct představit, že se stal vaší kamarádce nebo nám. Vztah Lary k ostatním není nijak umělý a škrobený. Nicméně její názory jsou natolik racioální, že tak nějak předvolí, jestli daného člověka mít rádi budete nebo nebudete (kromě její sestry Margot, která mi tak nějak lezla na nervy).

Co dál o knize říct? Ze vás chytne a nepustí. Nebo alespoň mně se to stalo. Začala jsem číst a četla jsem a četla, dokud jsem na to nebyla moc unavená. A pak jsem vstala a začala jsem znovu, protože jsem byla hrozně zvědavá, co se stane dál. A když jsem došla na konec, okamžitě jsem pokračovala druhým dílem v originále. A ten byl stejně skvělý jako jednička, možná dokonce lepší. Ale jenom možná, protože byl zároveň trochu jiný, stejně skvělý.

Knize dávám pět hvězdiček, ale nejsem si jistá, jestli si je úplně zaslouží. Na druhou stranu jsem z knihy byla tak moc nadšená, že jsem si nedokázala všímat, jestli je v ní něco špatně. Nebo jsem na to nemohla myslet přes ten úsměv, co jsem měla celou dobu vyražený na tváři.
Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku. Kniha vychází koncem července, ale jestli se nemůžete dočkat, přečtěte si cokoliv jiného od Jenny Han, protože to rozhodně stojí za to!
Autorka: Jenny Han; Série: Všem klukům, které jsem milovala, první díl; Vydáno v originále: 15. 4. 2014 (To All the Boys I've Loved Before); Vydání u nás: 27. 7. 2015 (Všem klukům, které jsem milovala, CooBoo); Počet stran: 320; Hodnocení na goodreads: 4.10 při 61 252 hodnoceních.
Share
Tweet
Pin
Share
6 komentářů
Autor: Kerstin Gier
Originální název: Silber: Das zweite Buch der Träume
Série: Silber
Žánr: ya, fantasy
Anotace: Liv je v šoku: Secrecy zná její nejtajnější tajemství. Ale odkud? A co před ní Henry skrývá? Co je to za podivnou postavu, která se potuluje a řádí v nekonečných chodbách snového světa? A proč je Livina sestra Mia najednou náměsíčná? Noční můry, záhadná setkání a divoké pronásledování zrovna nesvědčí dobrému spánku. K tomu se musí Liv vyrovnat se svou nově poskládanou rodinou a intrikánskou babičkou. A faktem, že existují lidé, kteří s ní mají nevyřízené účty. Jak přes den, tak v noci…
Nakladatel: CooBoo
Vydání u nás: 4. 5. 2015
Vydání v originále: 4. 4. 2014
Hodnocení: 4.07  při 1 893 hodnoceních (goodreads)

Druhá stříbrná kniha snů (Silber, #2)Můj názor:


Tahle série je pro mě lehce prokletá, protože ani do jednoho dílu se mi moc nechtělo. Dá se vlastně říct, že jsem se do rozečtení musela v podstatě nutit. K mému štěstí jsem se ale hned na začátku ujistila, že to rozhodně přečíst půjde. A co víc, že si to dokážu neuvěřitelně užít.

Na první pohled může mít Liv poměrně spokojený život. Poprvé v životě se její matka usadila. Bydlí ve velkém domě, má nové dva sourozence a milujícího přítele. Také je ale středem drbů tajemné Secrecy, která najednou ví o jejích největších tajemstvích. Ale jak je to možné? Jak může vědět věci, co zná jej její sestra a přítel Henry? Vždyť on by ji přeci nikdy nezradil... A proč ji vlastně nikdy nevzal k němu domů? A proč toho ostatní o něm ví mnohem víc, než ona? Ale Liv netrápí jen láska. Její sestra je najednou náměsíčná. A hrozí, že si ve spánku ublíží. A vůbec, co je to za člověka, co se prohání po snové chodbě a mluví o sobě jako o Senátorovi smrti?

Druhá stříbrná kniha snů se nese v podobném duchu jako První, nicméně zde je vynechané dlouhé popisování toho, co se vlastně děje. Plusem je, že mi přijde, že je tam méně postav, které by se mi mohly plést, i když se mi slavná čtyřka Grayson-Jasper-Henry-Arthur pletla dohromady. Celkově pro mě bylo překvapením, kolik si toho z předešlého dílu pamatuji, přestože jsem skoro zapomněla, že jsem nějakou První stříbrnou knihu snů četla.

Skoro celá zápletka byla vtěsnána do několika desítek stran na konci knihy, i když se i předtím objevovaly nenápadné náznaky. Nicméně to neznamenalo, že by většina děje byla nudným chozením okolo horké kaše. Naopak, dění v Livině životě mě neuvěřitelně bavilo. Tahle série se nezaměřuje jen na jeden jediný aspekt příběhu, ale naopak jich pojme mnohem víc. Spíš než fantasy je to sonda do života normálně-nenormální britsko-německé rodiny a do problémů každodenního života.

Neuvěřitelným plus je autorčin styl vyprávění. Je to psané lehce, vtipně a často s nadsázkou. Moc se mi líbily poznámky pod čarou, kde se objevovaly Livininy vtipné připomínky. Liv je rozeným optimistou, který hledá legraci v každé situaci a dokáže si to náležitě užít. Hodně mě pobavila bezpečnostním zařízením na snové dveře s panem Wu. Docela někdy přemýšlím, jestli byl takhle vtipný i jako učitel kung fu. I tohle jsou přesně ty detaily, které dělají knihu tak skvělou. Velkou roli tam nesehrál jen pan Wu, ale také hlučný kávovar, pes Betynka a kocour Puntík, zatraceně drahá dóza na šňupací tabák, padající ponožky, jaguár (neplést si ho s leopardem, prosím!) nebo kočka s kývající packou pro štěstí (věděli jste třeba, že jí byla inspirována Hello Kitty?).

Kromě Liv, která mi opravdu sedla, jsem si oblíbila i její mladší sestru Miu, hospodyni Lotttie (rozhodně musím zkusit její celoroční vanilkové rohlíčky pro každou příležitost, na které je recept na konci knihy!) a zvláštním způsobem i Spencerovic babičku, Okrovou bestii. Celkově se autorka na postavách vyřádila. Jsou tam lidé otravní, vypočítaví, protivní, falešní, zlí, pomstychtiví, šílení, naprosto geniální, vtipní, starostliví... Vlastně na co si jen vzpomenete, to v někom rozhodně najdete.

Druhá stříbrná kniha snů byla, stejně jako první díl, velice milým překvapením. Je to odpočinková kniha, u které se rozhodně pobavíte a nebude vás nudit. Sice mi místy přišlo, že by se hodila spíš pro mladší čtenáře, ale to mi nezabránilo, aby se mi líbila. 
Za recenzní e-book mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo! 
Share
Tweet
Pin
Share
9 komentářů

Nebe je všudeAutor: Jandy Nelson
Originální název: Sky is Everywhere
Žánr: contemporary
Anotace: Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Žije spokojeně ve stínu své báječné sestry a trochu jí hraje druhé housle. Sedmnáct let se dělily o šaty, myšlenky, radosti i strasti. Ale teď je Bailey mrtvá a Lennie najednou přespává v domě plném smutku pod zamračenou oblohou. Jako by někdo vypnul nebe. Lennie se navíc do toho všeho zamiluje – poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Joeho tajemný úsměv trumfne snad už jen jeho hudební talent a Toby je tichý pohodář, skejťák a hlavně Baileyina velká láska. 



Lennie z toho má pěkně zamotanou hlavu, jeden z kluků jí pomůže vymanit se ze smutku, druhý ji do něj naopak uvrhává. Lennie se pokouší vypsat si duši na každý kus papíru, který najde, ale pomůže jí to najít tu pravou cestu, svou vlastní melodii ve všem tom hluku na světě? Křehký a dojemný příběh o ztrátě a životě, palčivých pocitech bezmoci a nenávisti i lásce zároveň.

Nakladatel: CooBoo
Vydání u nás: únor 2015
Vydání v originále: 1. 1. 2010
Hodnocení: 4.07  při 39 642 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:
Knih o rodinných tragédiích je nepřeberné množství. Většinou je to o trpících hlavních protagonistech, kteří nemají nejmenší tušení, jak se nakonec vyrovnají s takovou ztrátou. A proto je velice osvěžující najít knihu, která je sice o rodinné tragédii, ale zároveň tak úplně není.


Lennie (jako John Lennon) vždycky byla stínem své starší sestry. Až do té doby, než její sestra zemřela. Nejednou Lennie neměla nikoho, kdo by ji provázel životem, koho by mohla následovat. A neví, jak se s tím nakonec vyrovnat. Baileyniny věci není schopná dát do krabice, zdá se jí, že jenom sestřin kluk jí rozumí - což zhoršuje fakt, že ji najednou neskutečně přitahuje. A pak je tu taky talentovaný Joe, který jim každé ráno nosí croissanty. A tak místo truchlení je Lennie zmatená, hraji si s ní její city a vyčítá si, že se poprvé zamilovala až ve chvíli, kdy u toho není Bailey...

Kdybych měla shrnout jedním slovem, označila bych ji přídavným jménem šílená. Každá postava je trhlá trochu jiným způsobem. Strýček Velikán se neustále žení a rozvádí a obědvá na stromech. Bábi je potrhlá zahradnice a autorka obrazů zelených žen. A Lennie píše básničky na cokoliv, na co se dá, miluje hudbu a  schovává se v sestřině skříni.

Tahle kniha je zvláštní. Nemá žádný extra děj, spíše jen proplouváme příběhem. To smutné se střídá s tím veselým, ujetým a romantickým. Tím pádem není ničeho ani málo, ani příliš. Příběh je vyrovnaný, i když osobně mi místy přišel trochu přeslazený. Ale nejraději, ze všeho nejraději jsem měla ty ujeté scény o kytkách, stromech, afrodiziakálních růžích (které asi fakt fungovaly) a zelených ženách. A málem bych zapomněla na matku objevitelku.

Lennie jsem měla docela ráda, i když mi někdy lezla trochu na nervy. Na druhou stranu ten zmatek v její hlavě byl něčím, co mi připadalo velice přirozené. A to nejen kvůli tomu, že jí zemřela sestra, ale také kvůli tomu, že je to přeci jen šestnáctiletá holka, která dospívá a kdeco se pro ni mění. A její tělo ji přestává poslouchat.

Kdybych měla Nebe je všude přiřadit k nějaké knize, bylo by to Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender. Byla to právě ta ujetost a šílenost, která se mi na knize tolik líbila a Avu mi připomínala. Každopádně je to stejně o úplně něčem jiném.

Nebe je všude je opravdu zajímavá kniha s obrovským množstvím skvělých myšlenek. Rozhodně vás pobaví a rozesmutní. A i když budete trochu předvídat běh událostí, tak nějak vás vždycky dokáže překvapit.

Nakonec bych ještě chtěla zmínit jednu věc, která se mi na knize strašně líbila, ale zároveň mě strašně rozčilovala. Jednalo se o fotografie básniček, které Lennie různě pohazovala. Většina byla skvělých a strašně se mi líbily, ale měly jedno nepopiratelné mínus - jsou strašně naškrábané a některá slova se opravdu nedají přelouskat.

Knize nakonec dávám 4 hvězdičky. Je to něco jiného, než na co jsem v YA knihách byla zvyklá. Je to osobité a místy velice originální, i když tam nenajdete nic extra nového ani převratného. Zde jsou to ale právě postavy, které vytvořily neotřelý a neuvěřitelně originální běh věcí, že jsem se nemohla od knihy odtrhnout. A mám oprávněné podezření, že při čtení téhle knihy plyne čas pomaleji. Protože vždy uběhlo pouze pár minut, ale já proletěla stránkami jako tryskové letadlo.
Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku. Kniha vychází už na začátku února!
Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů

Město padlých andělů (Nástroje smrti, #4)Autor: Cassandra Clare
Originální název: City of Fallen Angels
Série: Nástroje smrti
Díl: čtvrtý
Žánr: YA, fantasy
Anotace: Válka skončila, Clary chodí s Jacem a snaží se stát dobrou lovkyní stínů. Nic ale není bez kazu. Simon má stále větší potíže, nemluvě o tom, že chodí se dvěma krásnými a nebezpečnými dívkami, které jedna o druhé nevědí. A na Clary s Jacem číhá jejich nejhorší noční můra...

Nakladatel: Knižní klub
Vydání u nás: únor 2014
Vydání v originále: 1. 1. 2011
Hodnocení: 4.16  při 242 878 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:
Je to čtyři roky, co jsem četla třetí díl. Jelikož byl u nás v republice poměrně velký zádrhel s tím, jestli tedy vyjde další díl nebo nevyjde, měla jsem mezitím docela velkou prodlevu. Ne, že bych se nesnažila. Doma mám tenhle díl v originále, ale byla jsem tak spjatá s českým překladem, že to bylo prostě divné a já jsem u toho nevydržela. Ano, taky jsem zkoušela fan překlad, ale některé zásadní výrazy se tam hodně lišily a navíc se na ty chyby v textu nedalo koukat. A tak jsem čekala. A čekala... A nakonec došla k názoru, že na to kašlu, že to stejně měla být trilogie a bylo to hezky ukončené. Ale prostě mi to nedalo. Protože ať se děje, co se děje, tuhle sérii miluju.


Začalo to nemilou potřebou pustit si film (který mi ale zbořil veškeré mé představy o světě Lovců stínů a podsvěťanech), ale pak jsem se raději uchýlila ke knize. V novém, českém překladu od Knižního klubu. Ke kterému mám také jisté výhrady, ale o tom až později.

Děj se posunul o skoro dva měsíce dopředu. Spolek tvoří nové dohody, Clary chodí s Jacem, Alek s Krasomilem Magnusem odjeli na dovolenou po Evropě, Simon to táhne s Izzy a Maiou současně a Jocelyn s Lukem plánují svatbu. Jenomže Jacovi se zadají sny o tom, jak zabíjí Clary, do města se vrátila jedna z nejstarších upírek a na území podsvěťanů se nachází mrtvá těla Lovců stínů. A co teprve ti děti s černýma očima a pařátky místo ručiček...?

Celý děj je nacpaný do krátkého časového úseku několika dní. Akce je tam o něco méně než jsme byli zvyklí (nebo si to špatně pamatuju), ale pořád je to ta samá Clareová. Všechno je propojené, promyšlené a celkově jsem si z toho na konci sedla na zadek. Vážně.

Pořád jsem zastáncem, že tato série měla zůstat trilogií. Město ze skla končilo opravdu dobře, a klidně to tak mohlo zůstat. Na druhou stranu tenhle další díl nebyl nakolik poslepovaný jako třeba Zavržený, takže to vypadá dost slibně i do budoucna. Bohužel, už to ztratilo své kouzlo.

Jace není tím úžasným a dokonalým Jacem, na kterého jsem byla zvyklá. Byl zhroucený, uťápnutý a i když měl hodně světlé a vtipné chvilky, už to nebylo ono. Clary jsem nikdy neměla zas tolik v lásce, ale teď ji opravdu nemám ani trochu. Všechny myšlenky se motaly okolo toho, jak chce něčeho dosáhnout a jak miluje Jace. To ale nebylo úplně už ono. Když to řeknu lidově, tak trochu zBellovatěla. Naopak Simon už není ten otravný pejsek a opravdu jsem si ho na svě poměry oblíbila, takže mě neotravovaly části z jeho pohledu. Ale prostě Alek a Magnus jsou moje zlatíčka a na ty nedám dopustit.

Když už jsme u Magnuse. Říkejte si co chce a vychvalujte nový český překlad, ale Krasomil Pohroma mi tam prostě chyběl. Ten svět je sám o sobě docela šílený, tak proč nemít čaroděje s šíleným jménem? (TEAM KRASOMIL!) Jinak překlad od KK udržel veškeré názvy, na které jsme zvyklí a celkově tam nebylo nic, co by vyloženě bylo do očí, že je změněno, takže i přes Magnuse Banea dávám palec nahoru.

Co dál říct... Clareová prostě umí. Stále umí skvěle vystavět příběh, a hlavně ho podat takovou formou, že se vám ani dlouhé popisy nezdají utahané. Navíc (pokud to není jen kouzlo překladu) má velkou slovní zásobu, která dokáže příběh jako takový ozvláštnit. A vystavění světa samo o sobě je něco neuvěřitelného, takže se vlastně ani nedivím, že se ho nechce vzdát a stále vymýšlí nové a nové příběhy na toto téma. A já je jednou přečtu všechny!

Knize dávám čtyři hvězdičky. Stále to bylo úžasné čtení, jenomže už to ztratilo ten šmrnc prvních tří dílů. Bylo trochu vidět, že vařila z vody a musela uměle nastavit příběh, ale fungovalo to. Zase.
Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů

Hledání AljaškyAutor: John Green
Originální název: Looking for Alaska
Žánr: YA contemporary
Anotace: V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný!

Nakladatel: Knižní klub
Vydání u nás: 7. 11. 2013
Vydání v originále: 1. 1. 2005
Hodnocení: 4.18  při 481 703 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:
John Green už je pojem. V České republice vyšly už tři jeho knihy, minimálně jedna další se chystá a celkově se prostě o něm dost mluví. Před filmovou premiérou jsem četla Hvězdy nám nepřály, ale nejen, že jsem z toho byla naprosto a hluboce deprimovaná, ono se mi to zvláštním a lehce zvráceným způsobem líbilo. A proto jsem byla opravdu zvědavá na to, co se nakonec vyklube z téhle jeho prvotiny. 

Miles se rozhodl zvednout kotvy a hledat velké Možná na internátní škole v Culver Creeku. Nejen, že tím následoval svého otce, ale chtěl vypadnou z domova, kde ho zas tolik dobrého nečekalo. A tak se ocitl na jednom pokoji s Plukovníkem. Malým (doslova malým) géniem, vtipálkem a tak trochu průserářem. A co víc, byl to jeho první opravdový kamarád. Ale stejně šlo především o někoho jiného - o Aljašku. Náladovou, protivnou, extrovertní a pro Milese atraktivní a fascinující holku. Která by mu třeba mohla pomoct najít to velké Možná.

Od Aljašky jsem toho čekala dost. Hvězdy byly něco, co jsem nikdy nečetla, a byla jsem fakt zvědavá na to, co by mě mohlo potkat tady. Možná právě má vysoká očekávání byly důvodem, proč jsem z toho nebyla tak odvázaná, jak jsem zaprvé čekala a zadruhé chtěla. 

První věcí, co mi opravdu vadilo, byla skutečnost, že jsem od knihy ve vydání světový bestseller (ano, ta hardbacková verze s tamponem na obálce) čekala trochu větší úroveň textu. Překlad sám o sobě se mi opravdu líbil, ale kazilo to nepřeberné množství chyb. Špatně napsaná přímá řeč, vynechaná slova, překlepy... Jednoduše, buď si korektor zapomněl brýle, nebo uvozovky odjely na dovolenou na Bahamy. 


Dál jsem měla obrovský problém s postavami. Nijak jsem se nemohla s nimi sžít. Jediná snesitelná postava byl Takumi, a to možná ještě proto, že trpím obsesí pro všechno japonské. Miles jako hlavní postava mi nijak s srdci nepřirostl. Byl to trochu zvláštní kluk, který si pamatuje poslední slova slavných, a podle mě se strašně přetvařoval, protože hrozně toužil někam zapadnout. Plukovník byl o něco zajímavější, ale upřímně mi jeho osud byl jedno. A Aljaška byla přesně tím typem holky, který nesnáším. Považovala se za střed vesmíru, komandovala a vždycky vyžadovala, aby bylo po jejím. Vlastně jediné, co mi na ní bylo sympatické, byla její obrovská sbírka knih. 

Přesto v knize převládaly ty světlé chvilky. Neměla žádný nějaký extra děj. Většinou čtenář jen proplouvá událostmi, tamhle se zasměje, tady se naštve, tu si zanadává, ale nic extra to v něm nevyvolá. Je to prostě život. Jedna událost střídá druhou, a kdyby jsme se vším zabývali, jenom by nám hráblo. 

Obecně si myslím, že se z knihy dalo vytřískat víc. Byla tam spousta událostí, který by si zasloužily vysvětlit. Trochu více uvést kontext. Oživit děj, prohloubit nabyté vědomosti z knihy, a tak nějak si pospojovat více souvislostí. Takhle to bylo vždy jen naznačeno a šlo se dál. Ano, v životě se to taky stává, ale nepředpokládám, že by se nikdo víc neptal. 

Knize dávám tři hvězdičky. Aljaška má navíc, a dokonce si zaslouží víc, ale já to prostě vidím takhle. Je to pro mě zklamání, ale věřím, že pro ostatní nebude. O čem jsem se ještě zapomněla zmínit, je velké množství různých filozofických otázek a myšlenek. I to udělalo hodně. Neměla jsem na čtení tolik času ani takový klid, jako bych chtěla, především kvůli škole a zkouškovému.
Share
Tweet
Pin
Share
5 komentářů
Older Posts

About me

Třiadvacetiletá studentka sémiotiky z Prahy. Knihomolka, milovnice čaje, jídla, dobré hudby a postapokalyptických scénářů.

horakova.kat@email.cz
x.katie.x@seznam.cz

Social

  • Instagram
  • Facebook
  • Goodreads
  • Pinterest

Nejnovější recenze

  • Trilogie Drahokamy
  • Devět dní
  • Dualogie Warcross
  • Klan
  • Dopisy ztraceným

Hvězdičkové hodnocení

  • 1 hvězdička
  • 2 hvězdičky
  • 3 hvězdičky
  • 4 hvězdičky
  • 5 hvězdiček

recent posts

Seznam blogů

  • Recenze knih
    Předpověď počasí na pondělí 8. září
  • Vendea's dream world of books
    Recenze - Polokrevní
  • The Bookland
    Lúčime sa a ďakujeme
  • Books full of magic
    O Vydřičce, která se nevzdávala
  • My World of Fantasy
    Gel Stain Vs Regular Stain
  • My World of Books
    Dajte si pozor, koho si púšťate do domu | recenzia knihy Opatrovateľka (Joy Fielding)
  • She is a Bookaholic
    Kolo světa - Oko světa
  • Our Universe of Books
    USA Liberty All-Star Equity Fund Time Zone Map of America United States Maps
  • Čítaj a môžeš byť kým chceš
    Ahoj leto, ahoj radosť
  • Dívka mezi stranami
    V osmnácti hoď young adult z okna aneb čtení podle věkových kategorií
  • A Cup of Books
    Hitparáda knih (rok 2019)
  • Naše knihovnička
    Šedí bastardi - Jonathan French
  • Knižní fantasy MaKa
    «Recenze» Nanejvýš čtyři hodiny spánku
  • Reading Teen
    8 Reasons I WON'T Visit Your Blog
  • Book Passion for Life
    Review: Harry Potter Crochet (Crochet Kits) by Lucy Collin
  • Fluttering Butterflies
    Ch-ch-changes
  • Never trust a duck
    Tara Lynn Masih ~ Moje skutočné meno je Hanna
  • Hnízdo zvrhlé Narcisky
    Chlapec, který žije v mém srdci
  • Danys books
    Miesta v Košiciach, ktoré by mal každý knihomoľ vidieť
  • Bookish Lifestyle
    Smoke in her Eyes by Anna Belfrage {Book Blog Tour with Review}
  • Knižní svět
  • Yours Fantasy
    Jak dopadlo francouzské YA? / Prokletá krev
  • Freckles's books
    Lucia Berlin – Manuál pro uklízečky | Utajovaný poklad
  • Nejen knižní blog...
    Recenze: Kočky útočí
  • Knižní Odysea
    Přečteno za říjen
  • Daydreamer's world
    Čo keby si knihy vymenili žánre?
  • U dvou lumpů
    OHNIVÁ KREV (Elly Blake)
  • My kingdom of books
    Knihy přečtené v roce 2017 a 2018
  • My books - My loves
    Vítejte v hotelu Deucalion... | Nikdyuš
  • - Dreamwalk with me -
    Vracím se.
  • Books in Ashes
    Temné říční proudy tě stáhnou na dno
  • Live fantasy life
    Psané slovo #16 (Svět knihy, God of War a já)
  • Absence books - Absence soul
  • Svet kníh
    Nečakaný príspevok o novom začiatku
  • LuuYA
    Rok 2017 novinkách: čo zahviezdilo a čo bol len hype?
  • Bookoholic Kuba
    RECENZE - Talent na vraždu od Andrewa Wilsona
  • U jaderné knihomolky
    O prvním semestru, zkouškovém a dalších drobnostech
  • Jste to, co čtete...
    VZDOR
  • Bookshelf stories
    Recenze - První
  • Knihy nekoušou
    Vánoční knižní nadělení + soutěž
  • Listárna
    S Ladislavem a jeho netradičními cestopisy do Izraele i Číny
  • Lucie čte
    Píseň zimy
  • My Kingdom ~
    Sewa Genset Murah| Highlander® Distributor Genset
  • Wayll's Wonderland
    Pamatujte, že je to jen hra...
  • Čteme anglicky
    Letní čtení 2017 | Red Winter
  • About to Read
    Reading Wrap Up
  • Čteme oba
    Ú.P.V.O. #7 - Zahrada duší & Ú.P.V.O. #8 - Vražedné místo
  • Knižní výsos
    Čtyři roky a jeden život
  • Začátek věčnosti
    Knižní výzva 2017
  • hanulla.blogspot.cz
    Recepty: Birthday cake
  • Tvídě čte!
    TY
  • Život s knihami
    Dotazník o eutanázii aneb pomoc při psaní seminárky :)
  • Life are books
    Download Finite Antenna Arrays and FSS
  • Říše knižního nekonečna
    Harry Potter a Kámen mudrců (ilustrované vydání)
  • Zápisky jedné zrzky
    Knihkupce na veletrh (ne)pouštějte...
  • My Book Universe
    RECENZE: PRVNÍCH 100
  • I Am A Reader, Not A Writer
    If We Were a Movie HTML
  • My beloved books
    Brigáda snů
  • Ohana's world of pure imagination
    Grayova hora - John Grisham
  • Mischa's bookish world
    Knižní novinky (2)
  • Katy's love! ^^
    Co ukrývá má skromná knihovnička I Kouzelná knihovnička leden 2015
  • Girl With Poppies
    Levandulový pokoj
  • Nora's livres
    Top 5 | 2015
  • Život je příběh!
    LBC
  • O čtení
    Říjen s knihami
  • Lateefova aréna
    Redeemer (Spasitel)
  • Blog Rachel Roo
    RC: PERLA V MLZE
  • Read like me...
    Galgad - Příbeh Strážce Země
  • My books
    Rudá královna - Victoria Aveyard: Obálka
  • That Book Blog
    No Way Out (2015) HD Quality
  • My Alternative World of Books
    RECENZIA: Liane Moriartyová - Veľké malé klamstvá
  • Books - parts of my life
    Na krídlach slovenského fantasy | Čas hrdinov
  • Books are my passion...
    (GIF) Review: Všem klukům, které jsem milovala
  • Sobíkova knihovna
    Soutěž
  • Only for books and stories
    Liverpool menandatangani Joe Gomez dari Charlton
  • Knižní koutek
    Recenze: Zimní příběh
  • Away from reality...
    Cinema - Avengers: Age of Ultron
  • Knihománia
    RECENZIA : Sempre - Navždy J.M. Darhowerová
  • lovkyně knih
    The Search (2014) Download Full
  • Life Full of Books
    RC review - Nebe je všude
  • Favour at Books
    PROMĚNA. (pozn. ne ta od Kafky)
  • My favourite books
    Návštěva knihovny (11)
  • Knihomolův koutek
    C.M. Stunich- Real Ugly
  • Bookoholic's life
    Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender
  • Čteme s úsměvem :)
    Zakázaná přitažlivost - Kateřina Petrusová
  • S láskou ke knihám
    Cesty ďáblovy jsou nevyzpytatelné, podobně jako cesty Boží.
  • Jitulisko
    Nová doména !!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  • Fragile Things
    Recenzia Big Little Lies od Liane Moriarty
  • Svět knížek
    I´m a dreamer ☼15
  • Obsidian Butterfly
    CooBoo připravuje na rok 2014...
  • Born to read books
    Kouzelná knihovnička
  • Lady McFly´s books
    Hostující recenze: Jiří Kájinek - Můj život bez mříží
  • Mon univers parallèle
    Recenze: S hlavou v oblacích (pejru) - SOUTĚŽ
  • Calm of books
    Recenze: Hraničářův učeň - Ztracené příběhy
  • Mimin svet kníh
    Dovidenia blogspot
  • Veryuu
    Stránky plné hudby (12)
  • Dylan Bennett's world
    Party Hadr
  • Lexie´s bookshelf
    Šílenství obálek #02: Pravá krv
  • Kristin's Bookcase
    Právě vyšlo - John Green : Hvězdy nám nepřály
  • Kniho-lienka
    Draki od Sophie Jordan
  • Once upon a quote ...
    Stacking the Shelves :
  • Wolf Draven's Dream Bookshelves
    Autorské šílenství #9
  • Books of my Life
    Velká změna!!!
  • just some reading
    O čem mluvím, když mluvím o běhání
  • Kate's obsessions
    RECENZE: Řbitov zviřátek
  • Knižní útočiště elfího poutníka
    Novoroční soutěž Fantasy Planet!
  • Reader diary
    Talisman (recenze)
  • The Eclectic Bookshelf
    Announcement! The Great Move!
  • Knižní doupě
    Venom
  • Life with books
    Inspiration (13)
  • Imaginary Whispers
    Dočkáme se animovaných e-booků?
  • My Wonderful World of Books
    30 Day Book Challenge #07
  • Bookoholici
    John Ajdvide Lindqvist - Nech vojde ten pravý
  • Mezi světy knih*
    Trochu té Důležité Nudy :)
  • Nikki Finn
    Adamův pád
  • Elie's Journal
  • Teresa's Secret World
  • Books and smile
  • Milujem knihy
  • Jane's Books
  • Knizni-siesta1
  • My Bookish Ways
  • Between My Books
  • Nikki´s bookshelf
Zobrazit 5 Zobrazit vše

Created with by ThemeXpose | Distributed By Gooyaabi Templates