Hodnocení: 4.16  při 242 878 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:

Je to čtyři roky, co jsem četla třetí díl. Jelikož byl u nás v republice poměrně velký zádrhel s tím, jestli tedy vyjde další díl nebo nevyjde, měla jsem mezitím docela velkou prodlevu. Ne, že bych se nesnažila. Doma mám tenhle díl v originále, ale byla jsem tak spjatá s českým překladem, že to bylo prostě divné a já jsem u toho nevydržela. Ano, taky jsem zkoušela fan překlad, ale některé zásadní výrazy se tam hodně lišily a navíc se na ty chyby v textu nedalo koukat. A tak jsem čekala. A čekala... A nakonec došla k názoru, že na to kašlu, že to stejně měla být trilogie a bylo to hezky ukončené. Ale prostě mi to nedalo. Protože ať se děje, co se děje, tuhle sérii miluju.

Začalo to nemilou potřebou pustit si film (který mi ale zbořil veškeré mé představy o světě Lovců stínů a podsvěťanech), ale pak jsem se raději uchýlila ke knize. V novém, českém překladu od Knižního klubu. Ke kterému mám také jisté výhrady, ale o tom až později.

Děj se posunul o skoro dva měsíce dopředu. Spolek tvoří nové dohody, Clary chodí s Jacem, Alek s Krasomilem Magnusem odjeli na dovolenou po Evropě, Simon to táhne s Izzy a Maiou současně a Jocelyn s Lukem plánují svatbu. Jenomže Jacovi se zadají sny o tom, jak zabíjí Clary, do města se vrátila jedna z nejstarších upírek a na území podsvěťanů se nachází mrtvá těla Lovců stínů. A co teprve ti děti s černýma očima a pařátky místo ručiček...?

Celý děj je nacpaný do krátkého časového úseku několika dní. Akce je tam o něco méně než jsme byli zvyklí (nebo si to špatně pamatuju), ale pořád je to ta samá Clareová. Všechno je propojené, promyšlené a celkově jsem si z toho na konci sedla na zadek. Vážně.

Pořád jsem zastáncem, že tato série měla zůstat trilogií. Město ze skla končilo opravdu dobře, a klidně to tak mohlo zůstat. Na druhou stranu tenhle další díl nebyl nakolik poslepovaný jako třeba Zavržený, takže to vypadá dost slibně i do budoucna. Bohužel, už to ztratilo své kouzlo.

Jace není tím úžasným a dokonalým Jacem, na kterého jsem byla zvyklá. Byl zhroucený, uťápnutý a i když měl hodně světlé a vtipné chvilky, už to nebylo ono. Clary jsem nikdy neměla zas tolik v lásce, ale teď ji opravdu nemám ani trochu. Všechny myšlenky se motaly okolo toho, jak chce něčeho dosáhnout a jak miluje Jace. To ale nebylo úplně už ono. Když to řeknu lidově, tak trochu zBellovatěla. Naopak Simon už není ten otravný pejsek a opravdu jsem si ho na svě poměry oblíbila, takže mě neotravovaly části z jeho pohledu. Ale prostě Alek a Magnus jsou moje zlatíčka a na ty nedám dopustit.

Když už jsme u Magnuse. Říkejte si co chce a vychvalujte nový český překlad, ale Krasomil Pohroma mi tam prostě chyběl. Ten svět je sám o sobě docela šílený, tak proč nemít čaroděje s šíleným jménem? (TEAM KRASOMIL!) Jinak překlad od KK udržel veškeré názvy, na které jsme zvyklí a celkově tam nebylo nic, co by vyloženě bylo do očí, že je změněno, takže i přes Magnuse Banea dávám palec nahoru.

Co dál říct... Clareová prostě umí. Stále umí skvěle vystavět příběh, a hlavně ho podat takovou formou, že se vám ani dlouhé popisy nezdají utahané. Navíc (pokud to není jen kouzlo překladu) má velkou slovní zásobu, která dokáže příběh jako takový ozvláštnit. A vystavění světa samo o sobě je něco neuvěřitelného, takže se vlastně ani nedivím, že se ho nechce vzdát a stále vymýšlí nové a nové příběhy na toto téma. A já je jednou přečtu všechny!

Knize dávám čtyři hvězdičky. Stále to bylo úžasné čtení, jenomže už to ztratilo ten šmrnc prvních tří dílů. Bylo trochu vidět, že vařila z vody a musela uměle nastavit příběh, ale fungovalo to. Zase.