Drahokamy jsou taková ňuňu série. Pojímají strašně krátký časový interval, ale nejsou utahané. Mají sarkastické a vtipné postavy, které čas od času budete chtít trochu plesknout, ale beztak je budete milovat. A taky budete dost váhat nad tím, kdo je záporák a kdo ne. Celou sérií se proplétá taková milá romantická linka, která se bohužel trochu nevhodně vystupňuje v posledním díle. A musím zkonstatovat, že i když nemusím cestování časem, tady to dohromady zapadlo až podezřele hladce.

Drahokamy jsou venku už nějaký pátek. Je to trilogie od německé autorky, ale zasazená do prostředí Anglie. Je to odpočinková četba psaná naprosto lehkým a čtivým jazykem s moc příjemným překladem. Příběh krásně plyne, text není zbytečně košatý a autorka má navíc moc příjemný a místy dost sarkastický smysl pro humor, který jsem si zamilovala především skrze hlavní hrdinku Gwendolyn.

Ústředním tématem je cestování časem a obrovské tajemství, které ale nikdo pořádně neví, jaké je. Série je takový lehký mix literatury pro dívky (protože romantika), fantasy (protože duchové), sci-fi (protože cestování časem) a detektivky (protože nevíte, kdo je vlastně záporák, a taky protože to tajemství, že jo). Ačkoli se autorce nepodařilo skrýt všechna tajemství až do konce, vůbec to nebylo na škodu. Bylo vidět, že příběh má opravdu dobře rozmyšlený, protože události nakonec zapadaly do sebe a celé to dávalo smysl. Jenom jsem to rozuzlení bylo malililinko kýčovité, ale co už. To se u YA dá čekat, a rozhodně jsem četla už i horší.

Drahokamy jsou čtením na chvilku. Jelikož se série moc nevleče a ani nepopisuje dlouhý děj, všechny díly slupnete mrknutím oka. Dobře se pobavíte, budete se uculovat a místy zadržovat i dech. Přestože mě trochu zklamalo, kam až autorka v příběhu ohledně fantaskních prvků došla a přišlo mi, že finále trochu přepískla, bylo to velice dobré čtení. Přesto knihu doporučuji spíš mladším čtenářkám (okolo 15 let), i když jako oddychovka pro straší je to více než obstojné.