čtvrtek 25. května 2017

Recenze: Nowhere but Here

Nowhere But Here (Thunder Road, #1)Léto ráda začínám s knihami od Katie McGarry. Nevím proč, ale touhle dobou mé oko padne vždycky na ni. Předešlé tři knihy - Pushing the Limits, Dare You To a Crash into You se mi moc líbily, i když některé více než jiné. A první dvě dokonce vyšly i u CooBoo. Letos jsem se konečně rozhodla začít s její sérií Thunder Road a vůbec jsem neudělala špatně. 

Emily žije se svou matkou a nevlastním otcem. Se svým biologickým tátou, Elim, se potkává jednou za rok a i když je ohledně svého původu velice zvědavá, neudržuje s ním žádné vřelejší vztahy. Její matka Meg totiž nechce mluvit o minulosti. A tak Emily ví jen to, že její otec je členem motorkářského gangu a že v Kentucky ji nečeká nic dobrého. Oz je čerstvě po maturitě a těší se na práci v rodinné bezpečnostní agentuře. A co víc, nemůže se dočkat, až bude členem motorkářského klubu Reign of Terror. Členství v klubu je rodinná záležitost a jeho iniciace bude znamenat vzestup nejen ve společenském žebříčku, ale i zajištění budoucnosti. 

Nad Snowflake se ale stahují mračna. Olivia, Emiliina babička a Ozova "druhá máma", má rakovinu a umírá. A tak vystrojí pohřební party. Eliho chybou se ale stane, že Emily a její matka obdrží parte a vydají se do Kentucky na pohřeb. Nejen, že tam Emily zjišťuje, že má babičku, která je na pohřeb až moc živá, ale přinese s sebou spoustu problémů. Emily se chce zmocnit nepřátelský gang, a tak musí zůstat ve Snowflake, aby jí Eli mohl poskytnout ochranu. Ozova iniciace do klubu najednou závisí na Emilyině bezpečí. A Emily se snaží za každou cenu zjistit, kdo je ona sama a kdo je její rodina. 

Katie vypráví všechny své knihy stejně - ich formou ze dvou úhlů pohledu. Přestože tohle není má preferovaná forma vyprávění, Katie to fakt umí. Vypráví totiž z dívčího i klučičího pohledu. Kapitoly se pravidelně střídají a události se nepřekrývají, takže děj krásně plyne. A co víc, každý vypravěč je diametrálně odlišný a nedají se zaměnit. 

Emily je holka z města, která ví, co se sebou. Dokáže být drzá a velice tvrdohlavá, ale ví, kde jsou mantinely a na nikoho - kromě Oze - si nevyskakuje. Taky je svéhlavá a nenechá si nic diktovat. Oz má obrovské srdce a udělal by vše pro klub a lidi, které miluje. Tváří se jako správný bad-boy, nicméně kromě toho, že si občas užije s nějakou holkou, se spíš jen ohání ostrými slovy. Je až příliš loajální a neví, kde by měl přestat dělat to, co po něm chtějí ostatní, protože během svého vyrůstání v Reign of Terror nezažil nic jiného. 

Nečekaně jsem si obě postavy neuvěřitelně oblíbila. A nejen Oze a Emily. Zamilovala jsem si i všechny ostatní, protože Katie to prostě umí podat tak, aby mi postavy ukradly srdce. Katie není typ autorky, která by vám explicitně nutila některé postavy, protože mají být ty dobré. Katie čtenáři ukáže to dobré i to špatné a je nakonec na vás, jestli si tu postavu oblíbíte nebo ne. A já si je většinou oblíbím. 

Dějově se tam toho moc nestalo. Začátek se až příšerně táhl a já váhala, jestli se někdy rozjede. Prvních několik hodin příběhu zabralo obrovské množství stránek a nejsem si úplně jistá, jestli to bylo potřeba. Chápu, že autorka chtěla co nejdéle udržet prvotní tajemno, ale o několik stránek méně by tomu určitě neuškodilo. Pak se ale tempo trochu rozjelo, ale stejně byl příběh vystavěný spíše na dialozích a myšlenkových pochodech. Milovala jsem interakce mezi Ozem a Emily. Milovala jsem interakce mezi Olivií a Emily. A milovala jsem Eliho přehnanou starostlivost. 

Přestože se příběh snažil hrát na vážnější roli lží, motorkářských gangů, nebezpečí a intrik, do paměti se mi spíše vryla spousta úsměvných momentů. A ono to tak asi mělo být. Místo příběhu o těžkých osudech, nejisté budoucnost, nebezpečí a rodinných problémech, jsem si odnesla příběh o vytváření vztahů mezi lidmi, loajalitě, rodinných poutech a překonávání strachu. 

Katie dávám tradičně 4 hvězdičky. Oz a Emily budou mít u mě místo hned vedle Noaha a Echo, Beth a Ryana a také Isiaha a Rachel. A moc se těším na další příběhy z Thunder Road.

Autorka: Katie McGarry; Série: Thunder Road #1; Vydáno v originále: 26. 5. 2015; Vydáno u nás: nevyšlo; Počet stran: 496; Hodnocení na Goodreads: 4.0 při 11 251 hodnoceních

středa 17. května 2017

Rychlo-recenze: Always and Forever Lara Jean

V noci jsem dočetla třetí díl původní duologie od Jenny Han, Všem klukům, které jsem milovala. Pro mě to byla asi nejočekávanější kniha roku, protože (jak už všichni musíte vědět), Jenny zbožňuju. Lara Jean mi k srdci přirostla asi nejvíce ze všech jejích hlavních protagonistek. (I když pro Lilii a Kat z Oko za oko mám taky docela dost slabost). Dokázala jsem se s ní neuvěřitelně ztotožnit, chápala jsem její chování a co víc, neuvěřitelně se vyvíjela a ohledně Petera měla dost dobrý postoj (žádné hej počkej). A jsem neuvěřitelně ráda, že všechny Sonogovic holky jsou Korejky a Jenny na to nezapomínala a ta Korea tam byla prostě pořád! Pro Petera K. mám slabost od prvního dílu a tady byl snad ještě sladší než v těch předchozích. 

Děje bylo v knížce poměrně málo, ale vůbec mi to nebránilo k tomu, abych si příběh užila. Právě nahlížení do Lařiny hlavy mě bralo mnohem víc než super akční děj. Taky jsem hrozně ráda za to, že Jenny dokázala udržet příběh v realitě a neudělala všechno růžové. Byly tam vzestupy a pády (a já ty pády prožívala víc než Lara Jean), ale hlavní hrdinové chtěli všechno řešit. Poslední kapitoly jsem probrečela.

Sice Jenny slibovala, že tohle je opravdu poslední díl a že se na dobro loučí s Larou Jean a Peterem... Ale já bych si tak moc přála alespoň jeden další díl... Anebo deset dalších, takhle úžasných knih od Jenny Han. 

Nejvíc mi v knize chyběl seznam receptů na všechnyLařiny sušenky!

(P.S. Na léto chci naplánovat společné čtení, se soutěží a tak, takže STAY TUNED!)

neděle 30. dubna 2017

Wrap up & TBR květen

Určitě už jste ode mě někdy slyšeli, že nemám ráda anglické názvy článků. Nicméně taky nevím, jak nazvat tenhle typ článků (které tak jako tak asi nebudou úplně pravidelné, protože ne vždycky čtu tolik, kolik bych chtěla) a tyhle kategorie mi přijdou tak nějak zažité. Takže doufám, že mi to odpustíte. Že jo? 😊

Milk and Honey The Princess Saves Herself in this One One Pád (Andělé, #1)
Milk and Honey, Rupi Kaur | recenze | 2 hvězdičky
Poté, kolik se o ní mluvilo, jsem čekala něco trochu víc. Jakože chápu, co na tom všichni vidí, ale většina básniček mě nevzala za srdce tolik, kolik by měla. I když jsem několik z jejích básniček postovala na instagramu do stroies. Takže to vlastně mohlo být tak špatné.

The Princess Saves Herself in This One, Amanda Lovelace | recenze | 4 hvězdiček
Opět se míjím s většinou svých přátel na GR, protože naopak Princezna se mi líbila docela dost. I když chápu, co se ostatním nelíbilo, mně se právě ta její jednoduchost básniček líbila a i když se někdy zdálo, že random oddělovala řádky entrem, dalo mi to fakt dost. 

One, Sarah Crossan | recenze | 4 hvězdičky
Moje poslední básnické rande za duben. Kdybych měla všechnu poezii za tenhle měsíc srovnat, určitě by to vyhrálo One. Ten příběh byl sice hodně dějový, ale zase byl fakt zajímavý a celkově mi to dalo hrozně moc a taky mi to hlavně dalo pořádnou depku. Doporučuju. 

Pád (Andělé #1), Lauren Kate | recenze | 4 hvězdičky 
Tak trochu klasika. Líbilo se mi to jako na poprvé. Má to prostě boží překlad a hlavně prostě je to docela dobrý příběh, i když mě rozčilují ty šedý oči s fialovýma tečka. Protože jako really? 

 Croak (Croak, #1) Muka (Andělé, #2) Stmívání (Stmívání, #1) Američtí bohové
Croak (Croak #1), Gina Damico
Protože na to nějak nemám čas a neumím na to dostatečně anglicky, takže.. No, ale jako nevzdávám to, fakt ne. 

Muka (Andělé #1), Lauren Kate
Protoře jednou tu sérii musím dočíst. Přesněji ji musím dočíst do konce června. Ale o tom vám pudu povídat jindy. 

Stmívání (Stmívání #1), Stephanie Meyer
Protože na to nemám duševní zdraví a moje priorita je Pád, protože jsem ten příběh nikdy nedočetla.

Američtí bohové, Neil Gaiman
Protože jsem to chtěla přečíst předtím, než budou vysílat seriál s Lincolnem Ricky Whittlem. Nestíhám, jsem asi tak na dvaceti procentech, ale zatraceně mě to baví. Snad to ještě letos dočtu.  

Výsledek obrázku pro lež romantismu a pravda románu  Úvod do fantastické literatury
Lež romantismu a pravda románu, René Girard
Úvod do fantastické literatury, Tzvetan Todorov
Protože ta bakalářka se sama nenapíše. Bohužel. 

Kdybych měla vypisovat všechno, co musím přečíst, byl by to dost dlouhý seznam. Takže to teď vezmu trochu hodně zrychleně. Během dalších dvou měsíců musím dočíst Pád, přečíst celé Stmívání a Zavrženého. Pak něco na přijímačky (nebudu vás nudit seznamem) a minimálně Frayovu Anatomii kritiky. A pak třeba budu číst i to, co sama chci. 😃


Kolik jste toho přečetli za duben vy? A co budete v číst v květnu? :) 

úterý 14. března 2017

Z HLUBIN GOODREADS: Andělé padlí a nepadlí

Čtu už nějakou dobu a kupodivu také stárnu (fakt je těžký si to přiznat). A sice nemám načteno tolik jako někteří mí kolegové, nicméně razím zásadu, že důležité je alespoň vůbec číst. Nicméně k jádru věci. Jak jde čas, každý rok se mluví o nových a nových knihách a já mám někdy pocit, že se na ty starší zapomíná. 

A protože je opakování matky moudrosti a každý jsme jinak starý, a tak jsem dávali pozor na jiné tituly, není špatné si připomenout nějaké knihy, o kterých se tolik nemluví (což v těchto článcích rozhodně nebude pravidlem) a které mě kdysi v dávných i těch nedávných dobách nadchly. 

ZÁŘ, Alexandra Adornetto
Přijde mi to už jako věčnost. Když jsem začínala číst YA, u nás ho nebylo ještě tolik a já měla pocit, že mám možnost přečíst si všechno. A navíc ty úžasné obálky! Později jsem ale zjistila, že toho vychází fakt mraky a ne všechno stojí za dočtení. 
Zář (Zář, #1) Zásvětí (Zář, #2) Zaslíbení (Zář, #3)

"Do města Venus Cove se stěhují tři andělští sourozenci - Bethany, Ivy a Gabriel. Jako nebeští posli mají jeden jediný cíl - zbavit Venus Cove, do nedávna poklidné město, všeho zlého. Jenomže nic nebude tak jednoduché. Gabriel a Ivy se zhostili svého poslání naplno, ale Beth, mladá andělská dívka, která je poprvé na zemi, s tím má problém. Bethany to zvláštním způsobem táhne k lidem; soucítí s nimi, chce se s nim přátelit a dokonce se zamiluje. Přestože její láska dostane jakési nebeské požehnání, zkomplikuje to celý běh událostí. Protože on ten nový žák, Jake Thorn, nebude jen nedoceněný teenager." - více v mé recenzi.

Osobně jsem přečetla jen první díl a mám ho zafixovaný jako trochu nudnou, ale tak roztomile naivní knížku. Hlavní postava, Bethany, byla konečně postavou, která měla nárok být naivní, což je vlastně opravdu dobrá obměna. S touto sérií k nám přišel Knižní klub v roce 2011 a dnes má první díl hodnocení 3.67 (při 57 737 hodnoceních). A pokud si o sérii chcete přečíst něco víc, můžete třeba u Zuzzi, Awekki nebo Charmedky

ZAVRŽENÝ, Becca Fitzpatrick
Když ještě bylo velké haló ohledně Stmívání, vylezla spousta sérií, které mu byly určitým způsobem podobné. Výjimkou není ani sérii o padlých andělech. Původně se jednalo o trilogii, nakonec se autorka rozhodla vytěžit z toho něco víc, přestože tím celou sérii trochu pohřbila. 

Zavržený (Nora Gray, #1) Crescendo (Nora Gray, #2) Ticho (Nora Gray, #3) Finále (Nora Gray, #4)
Jestli má něco tahle série něco opravdu dobrého, je to úžasný badboy Patch, který si tu masku badboye drží fakt docela dlouho. Hlavní hrdinka je fakt bellovitá, ale pořád se mi Zavržený líbil o dost víc než třeba výše jmenované Stmívání. Ale to je hlavně jenom můj subjektivní názor, tak mě zase tolik neposlouchejte (nechci tu žádnou dívčí válku!). Každopádně první díl má hodnocení 4.0 při 441 936 hodnoceních, což je fakt docela dost dobrý. Jinak u nás ho vydává Egmont. 

Osobně mám na kontě recenze na všechny čtyři díly: Zavržený, Crescendo, Ticho, Finále. Za některé z těch recenzí se fakt docela stydím, protože jsem je psala ve svých blogovacích začátcích (teď to má alespoň trochu formu, haha), tak to omluvte. A vlastně je ani moc nečtěte. Každopádně reprezentativnější názory najdete u  Stefanie G., Syki, Knižní fantasy MaKa nebo Cathy.

PÁD, Lauren Kate
Když už jsem mluvila o tom haló okolo Stmívání. Hodně dobrým příkladem série, které se svezli na jeho úspěchu, je i Pád od Lauren Kate (od které u nás vychází třeba i série Atlantida). 
Pád (Andělé, #1) Muka (Andělé, #2) Vytržení (Andělé, #3) Vykoupení (Andělé, #4)
"Lucinda Priceová je v podstatě obyčejná holka, se kterou se osud nemazlí. Po nepříjemném incidentu s jejím přítelem Travisem musí nastoupit do internátní polepšovny Meče&Kříže, i když je v tom zcela nevinně. Hned si uvědomí, že to tam nebude lehké, ale téměř okamžitě si dokáže najít přátele. Vlastně, nedá se říct přímo "přátele", spíš takové průvodce světem, který zatím nezná. A kéž by se jedním z těch průvodců mohl stát právě Daniel Grigori, který je jí tak šíleně povědomý..." více v mé recenzi.

Dokázala jsem přečíst jenom první díl. Ale zase se mi v té době docela líbil a k tomu dalšímu jsem se nedostala hlavně proto, že jsem si mezi nimi dala poměrně dlouhou pauzu. Na co však ale nezapomenu je fakt hrozně moc povedený překlad. Abych se ale dostala hlavně k jádru pudla. Tuhle sérii u nás vydává Knižní klub a první díl má hodnocení 3.74 při 391 941 hodnoceních. Další názory na Pád můžete najít u Ettelëy, Snow Fairy, Deny el Infian nebo Míši*.

středa 8. března 2017

Maturitní tipy

Každý si tím jednou projde. Ať už je to na střední nebo základce, vždycky vás nakonec nutí něco číst. Nemluvě o tom, že k maturitě vás toho nutí číst docela dost. A pro jistotu vám zápletku prozradí už na hodinách češtiny, abyste si to čtení fakt užili. Tady mám pro vás 16 knih, které jsem četla v rámci hodin češtiny. Něco k maturitě mi tam chybí něco přebývá, ale nějak nejsem schopná rozšifrovat, co tu není. Každopádně se vám o těchto knihách pokusím v pár řádcích říct něco, co vám na hodinách literatury třeba zatajili. Třeba co je nuda a co se krásně čte. 

451 stupňů Fahrenheita 1984 Kdo chytá v žitě Velký Gatsby
451 stupňů Fahrenheita, Ray Bradbury / Geniální nápad, úžasná forma, poměrně krátké. Četlo se mi to v podstatě samo. Rozhodně doporučuju. Řada autorů, kteří se snaží psát dystopie, by si z něho mohli vzít příklad. 

1984, George Orwell / Must read i mimo povinné čtení. Nadčasový nápad, skvělý jazyk a způsob vyprávění. Poměrně náročné i na psychiku, nebo alespoň já jsem se z toho docela dlouho vzpamatovávala. Ale v době online života je to poměrně dost aktuální. 

Kdo chytá v žitě, J. D. Salinger / pro všechny fanoušky Ten, kdo stojí v koutě. Holden je hrozně zajímavá hlavní postava. Přemýšlí o věcech, o kterých normální člověk nepřemýšlí. Sice pořád opakuje, jak je deprimovaný svým životem, ale zas tak depresivní to není. Vážně, za zkoušku to stojí. 

Velký Gatsby, Francis Scott Fitzgerald / Gatsby je hodně útlá knížka, která toho nabízí hodně. Abych řekla pravdu, po dočtení jsem z toho nebyla moc odvázaná, ale až časem to na mě dolehlo. Pokud znáte film, dle mého je trochu zavádějící, ale předává to, co v té knize opravdu je. Každopádně se Gatsby čte hrozně super a já jej doporučuju všemi deseti.

Spalovač mrtvol  R.U.R. (Rossum's Universal Robots) Ostře sledované vlaky 
Spalovač mrtvol, Ladislav Fuks / Můj šťastný los při maturitní zkoušce. Spalovač mě svou morbidností opravdu bavil. Hodně toho nabízel a hlavní postava je zrála na nějaký pořádný psychologický rozbor. Je tam i hodně motivů, které se dají dobře zapamatovat a rozebírat při samotné zkoušce. A on se mi i ten příběh vlastně docela líbil.

Smrt obchodního cestujícího, Arthur Miller / Divadelní hry se v zásadě čtou fakt hrozně dobře. Jde to rychle a nic moc nezdržuje. Někomu ale chybí tak popisní linka. Každopádně Smrt obchodního cestujícího je poměrně jednoduchá a přímočará divadelní hra. Nemyslím si, že vás posadí na zadek, ale rozhodně neurazí.

R.U.R, Karel Čapek / Divadelní hry od Čapka jsou mnohem stravitelnější než jeho próza. Zrovna R.U.R je dost povedené post-apo, které je sice trochu ujeté, ale poměrně dost reálně. A pokud by vás roboti bavili, doporučuju Partials od Dana Wellse. Ono je to dost podobné.

Ostře sledované vlaky, Bohumil Hrabal / Od Hrabala jsem se potkala s většinou jeho tvorby, málo co jsem dočetla a máloco se mi líbilo. Ale zrovna Ostře sledované vlaky mě potěšily. Nebylo to nic extra, ale zvládla jsem je přečíst fakt rychle a nerozčiloval mě tolik Hrabalův styl psaní. No za zkoušku to stojí.

16177645 Divá Bára Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909 Utrpení mladého Werthera
Nebe pod Berlínem, Jaroslav Rudiš / Rudiš je autor, který mě fakt překvapil. Nebe po Berlínem mě neuvěřitelně bavilo, i když jsem se v tom občas lehce ztrácela. Nakonec to byla dobrá rychločetba. Doporučuju. 

Divá Bára, Božena Němcová / Němcová je sice klasika, ale mě přijde už trochu přežitá. Na to, že má Divá Bára asi 50 stran, mi to přišlo jako věčnost a fakt mě to nebavilo. Pokud chcete hodně nudy na málo stranách, doporučuji. 

Dobytí severního pólu, Smojlak + Svěrák / Sice jsem psala, že divadelní hry se čtou dobře, ale občas jsem měla problém si je zapamatovat. Třeba zrovna tuhle. Jako příběh je to vážně super, ale je větší šance, že si zapamatuje nějakou blbost místo pointy. Doporučuji spíš se kouknout na celou hru. 

Utrpení mladého Werthera, J. W. Goethe / Většinou se setkávám s názory, že Goethe je hrozně nudný a nedá se. Mě to z nějakého důvodu docela líbil. Stačilo jenom přeskočit ty nudné pasáže o popisu krajinek. Je to krátké, dobře se o tom mluví a celkově vás to nijak nezruinuje. 

Noc na Karlštejně The Melancholy Chicken Pygmalion Kytice
Noc na Karlštejně, Jaroslav Vrchlický / Noc na Karlštejně je fakt krásná pohádka. Jako divadelní hra jsem v tom ale byla hodně ztracená a dost mě to nebavilo. Vlastně jsem to četla fakt hrozně dlouho a modlila se, aby to konečně skončilo. Nakonec skončilo, ale moc jsem si z toho nevzala. 

Kuře melancholik, Josef Karel Šlejhar / Hodně silný a depresivní příběh. Zvláštním způsobem se mi to poměrně líbilo a fakt skvěle se četlo, i když mi z toho bylo dost ouzko. 

Pygmalion, George Bernard Shaw / My fair lady v originále. Opět divadelní hra, ale vážně jedna z těch hodně lepších. Super se to četlo, příběh spousta lidí zná, je to vcelku sranda a celkově prostě dobrá kniha na přečtení. 

Kytice, Karel Jaromír Erben / V maturitní četbě musíte mít alespoň jednu poezii ať už chcete nebo ne. Nebyla jsem z Kytice zrovna odvázaná, ale každý o tom něco ví a vtloukají vám to do hlavy už od základky. Taky je dost dobrých filmovaných verzí. 

středa 1. března 2017

Wrap Up & TBR březen

Určitě už jste ode mě někdy slyšeli, že nemám ráda anglické názvy článků. Nicméně taky nevím, jak nazvat tenhle typ článků (které tak jako tak asi nebudou úplně pravidelné, protože ne vždycky čtu tolik, kolik bych chtěla) a tyhle kategorie mi přijdou tak nějak zažité. Takže doufám, že mi to odpustíte. Že jo? 😊

Reset (Reset, #1) Oko za oko (Burn for Burn, #1) American Girls Invasion (Last Princess, #2)
Reset (Reset #1), Amy Tintera | recenze | 3 hvězdičky
Moc povedená dystopická jízda. Bylo to akční. Bylo to násilné. Hlavní postavy se daly přežít. Na plný počet mi tam ale něco chybělo. Dalším dílům dám ale rozhodně ještě šanci. 

Oko za oko (Oko za oko #1), Jenny Han & Siobhan Vivian | recenze | 5 hvězdiček
Já a Jenny Han. Takže už jenom z principu se mi to musí líbit. Celou trilogii mám přečtenou už v originále a i když má první díl trochu pomalejší rozjezd, v těch dalších se máte opravdu na co těšit. 

American Girls, Alison Umminger | recenze | 1 hvězdička
Historicky první kniha, kterou jsem ohodnotila takhle tvrdě. Bohužel se nenašlo skoro nic, co by se mi na téhle knize líbilo a asi by bylo nejlepší, kdybyste si přečetli moji hodně sarkastickou recenzi. 

Invasion (The Last Princess #2), Galaxy Craze | recenze | 4 hvězdičky 
Hodně dlouho očekávané pokračování The Last Princess, kterou jsem četla před pár lety. Pamatuji si ji jako hodně akční a napínavé čtení se skvělým příběhem. Ve dvojce jsem sice dostala v podstatě na chlup to samé, ale stejně se mi to líbilo. Hodně. 

 Croak (Croak, #1) Prvních 100 (The Hundred, #1) Stmívání (Stmívání, #1)
Croak (Croak #1), Gina Damico
No sice to se svými angličtinářkými schopnostmi nedokážů plně ocenit. Ale je to fakt naprosto boží a zároveň morbidní jízda. Fakt. Vyjít tohle v českým překladu (s originálními obálkami!), bude to bomba! (Uznávám, že zmiňuji český překlad hlavně kvůli Olze, která několikrát říkala, že se jí to nepodařilo protlačit - a teď už fakt uznávám, že je to škoda!)

Prvních 100 (Prvních 100 #1), Kass Morgan
Seriál vážně zbožňuju. Až nezdravě. Ale stejně jsem se rozhodla, že se kouknu po knize. Začala jsem ji číst a nedá se říct, že by mě úplně nebavila, ale většinou se nachytávám, jak to porovnávám se seriálem. A asi i kdyby byla kniha sebelepší, nikdy mě neokouzlí tolik jako seriál. Ale už se těším, až tam budou Zemšťani (říká se jim tak vůbec v překladu? 😁)

Stmívání (Stmívání #1), Stephanie Meyer
Re-reading Stmívání k mojí asi budoucí bakalářce. Abych řekla pravdu, vůbec si nepamatuju, že by to bylo tak hloupý - jakože ve smyslu, že je to fakt naivní a tak. Nicméně se u toho místy královsky bavím. 

 Nový měsíc (Stmívání, #2) Zatmění (Stmívání, #3) Rozbřesk (Stmívání, #4) 
Nový měsíc (Stmívání #2), Stephanie Meyer
Zatmění (Stmívání #3), Stephanie Meyer
Rozbřesk (Stmívání #4), Stephanie Meyer
K tomu už asi nemusím nic moc dodávat. Nebo jo? 

Kolik jste toho přečetli za únor vy? A co budete v číst v březnu? :)