Smrtka | Jak bude svět vypadat, až dosáhneme všeho?

by - dubna 15, 2019

Smrtka se prohnala českými internety jako lavina. Jedna pochvalná recenze střídala druhou a já si říkala, že to přeci nemůže být tak dobré. Několikrát jsem se po ní dívala v knihkupectví, ale vždycky jsem od ní dala ruce pryč. Chtěla jsem počkat, až svět vystřízliví a opadne ten hype. Ale ten hype se pořád drží... a já už i vím proč... 

Ve světě budoucnosti lidstvo zvítězilo nad nemoci, stárnutím a nakonec i nad smrtí. Nikdo neumírá a Zemi hrozí přelidnění. Jedinými, kdo může ukončit život, jsou tak „smrtky“. Dva mladí lidé, Citra a Rowan, jsou vybráni, aby se stali učedníky tohoto řemesla – což je role, po níž ani jeden z nich netouží. Musí si osvojit „umění“ brát život, a přitom mít na paměti, že když se jim to nepodaří, mohou vlastní život ztratit. Okolnosti je postaví proti sobě a brzy je jasné, že pokud jeden z nich vyhraje, druhý musí zemřít… Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu. (oficiální anotace)

Smrtka (Smrtka, #1)Budu to opakovat asi už po milionté, ale hrozně mě překvapilo, z jakého světa kniha je. Jelikož jsem si o knize nic nezjišťovala a akorát mě převálcovaly veškeré pozitivní recenze, které mě naladily na to, že si ji musím přečíct, ani jsem to moc nezjišťovala. Ale v YA a literatuře obecně je momentálně hrozně málo utopií. Což právě tohle mi přijde na knize asi to nejoriginálnější - plně se odklonila od zajetých žánrových kolejí a začala si vyšlapávat vlastní cestičku. Ano, ještě je hodně prostoru pro to, aby začala sklouzávat k antiutopii (na základě mých nově nabytých vědomostí a teorii, ke které se přikláním, nikoli dystopii), ale to už je na autorovi samotném. A já bych opravdu moc přivítala, kdyby se držel té utopie.

Hlavní postavy, Rowan a Citry byly rozvinuté a zajímavé charaktery. Každá měla vlastní motivy, i když se mi trochu příčila Rowanova obětavost - ale i to mělo svůj vlastní vývoj. Trochu mě mrzelo, že na konci knihy bylo víc kapitol z pohledy Citry na úkor těch Rowanových. Chápu, že její dějová linie měla větší potenciál, ale stejně mě to trochu mrzelo. 

A je fakt, že jsem absolutně netušila, kam autor ten příběh směřuje. Říkala jsem si, že ta zápletka přeci nemůže být tak průhledná, jako se jeví, ale přesto se mi dařilo spolknout všechna autorova vodítka. Obecně se autorovi velice dobře dařilo celý příběh vystavět. Byla tam akce a napětí a vždycky, když jsem se bála, že to bude sklouzávat k nudě, změnil směr a začal se ubírat někam jinam. Zároveň nezapomínal upozorňovat na odlišnosti mezi jeho fikčním světem a tím naším reálným. Proto člověk nezapomínal, že je ve světě řízeném umělou inteligencí a nr v tom našem chaosu. Zároveň nás ale těmi informacemi nezahlcoval, ale nezůstaly ani mezery. 

I když Smrtka popisuje poměrně do hloubky morbidní témata a v zásadě tak nějak zhmotňuje jeden z největších lidských strachů - smrt, nepůsobí vůbec depresivně nebo právě morbidně. Čtenář si uvědomuje, že je to prostě součást lidského života a jinak to nejde, je to přirozený proces a prostě to tak musí být. Tím pádem kniha ani moc nehrála na city, ačkoli dokázala vyvolat dlouhou řádku nejrůznějších emocí. 

Smrtka je pro mě sedmou letošní knihou a zatím rozhodně nejlepší. I když mi trvalo velice dlouho ji dočíst, podala svižný, napínavý a zajímavý  příběh. Hodně mi hrála do noty většinová absence romantiky a zároveň přítomnost akce a nasilí (i když to zní velice, velice hloupě, snad mě chápete). Moc oceňuji, že i když k tomu měla kniha veliký potenciál, autor to udržel v rozumné rovině a příběh nesklouzl k podivnému krvavému masakru. A i když tam smrtí bylo velmi hodně, čtenář dostával prosto, aby si eticky rozmyslel, které z nich byly správné a které ne. 

Hrozně mě ale štve, že nikdy nebylo víc napsáno o tonistickém kultu. Tihle lidé podle mě mají obrovský potenciál a hrozně moc bych chtěla o nich vědět víc. Kdo, proč a jak, jaké mají teoretické zázemí, odkud se ta víra vzala a prostě všechno tohle. Vždycky to bylo jen podivně nakousnuto a následně utnuto. Doufám tedy, že v dalších dílech se o nich dozvíme o něco víc. 

Knize dávám velice zasloužené čtyři hvězdičky a jsem moc zvědavá na pokračování, které by mělo vyjít už teď v dubnu. Knihu doporučuji všem, kteří chtějí trochu jiné YA a nebojí se vážných témat, smrti a trochu toho filosofování. Určitě si knihu zamilujete, protože kromě příběhu autor píše moc příjemně, svižně a překlad je taky na jedničku.
Autor: Neil Shusterman; Série: Cech smrtek #1; Vydáno v originále: 22. 11. 2016 (Scythe); Vydání u nás: 13. 4. 2018 (YOLI); Počet stran: 384; Hodnocení na goodreads: 4.36 při 63 252 hodnoceních.

You May Also Like

4 komentářů

  1. Smrtka bola naozaj dobrá kniha, neviem sa dočkať pokračovania. Vo všetkom s tebou súhlasím, bolo to po dlhej dobe nápadité a hlavne aj postavy zažívali vývoj, boli tam zvraty a hlavne ten koniec... :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nimbus musí být boží, jinak si to s autorem vyřídím :D

      Vymazat
  2. ÁÁÁ! Smrtku mám v knihovně už určitě u rok a ještě jsem se k ní nedostala! Taky jsem slyšela a četla ty pozitivní recenze, ale prostě si na ni nemohu najít čas! Stejně tak na Bez šanci, autorovu druhou sérii, která u nás bohužel nedovyjde celá. :(
    Smrtku si chci rozhodně přečíst a mám radost, že hned na to budu moci navázat pokračováním, které má vyjít každým dnem. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smrtku musíš prostě zkusit! Ale zase nečekej žádný zázrak, aby tě to nezklamalo (jenom tak pro jistotu :D). Bez šance se mi nikdy nedostalo do rukou a ani nevím, jestli ji někdy budu schánět. :)

      Vymazat