Novoroční monolog 2020

by - ledna 01, 2020



Poslední rok této dekády byl fakt... zvláštní. Na jednu tranu se stala hromada úžasných věcí, o kterých jsem neměla zdání, že by byly možné, oproti tomu jsem celý rok bojovala se svým vlastním tělem a neustále řešila různé zdravotní potíže. Přesto jsem na začátku loňského roku neměla nejmenší tušení, kam všude mě život zavane. A neměnila bych nic z toho. 
  • Mým cílem pro Goodreads challenge letos bylo 40 knih. Ačkoli to tak nevypadlo, moje zlomená noha přispěla k tomu, že jsem měla hromadu času na čtení, a tak jsem nakonec skončila na 44 přečtených knihách. I když to bylo o deset knih méně než loni, dalo to dohromady krásných 14 366 stran.
  • Oproti jiným letům drtivě převažovala čeština, přestože jsem přečetla i některé anglické knihy. Po třinácti kusech jsem přečetla sci-fi a fantasy (protože odmítám Kroniky pozůstalých počítat jako dystopii). Contemporary bylo o třetinu méně než loni, takže jenom 10 kousků. Přečetla jsem ale i 4 komixy, jednu historickou middlegrade, jednu sbírku moderní poezie a taky dvě dětské knihy.
  • Jako největší čtecí úspěch ale považuji to, že jsem začala číst více čeksých autorů a rozhodně v tom hodlám pokračovat i v dalším roce.
  • Blog byl hodně smutnou záležitostí. Přibilo tu jen 15 článků, z toho čtyři o Humbooku, tři přehledovky a 8 recenzí. I když jsem měla chuť na blog přispívat, chyběla by nějaká větší motivace a sklouzávalo to spíš do povinností. Většinu důležitého jsem sdělovala na Instagramu, a tak jsem měla spíš potřebu psát delší texty než se dělit o informace. Ve výsledku jsem teda seděla před prázdným editorem a nevěděla, co psát. 
  • Moje knižní působení se teda přesunulo hlavně na instagram. možná jste postřehli, že jsem ho založila už fakt dávno, ale nijak mě to nebralo. Letos jsem se při učení na státnice potřebovala natolik odreagovat, že jsem se do toho pustila. A naštěstí mi to zůstalo. A hodlám v tom pokračovat i nadále.
  • Stala jsem se absadarkou Humbookfestu pro rok 2019. Byla to úžasná zkušenost, poznala jsem úžasné lidi a bylo neuvěřitelně zajímavé podívat se pod pokličku toho, co všechno příprava festivalu obnáší. Zároveň vám musím říct, ať se tam určtiě zkusíte přihlásit, protože za zkoušku nic nedáte a ten výsledek je prostě boží.
Rok 2020 bude ve znamení osobních a životních změn. Po osmnácti letech - doufejme - opustím školní prostředí a bude mě čekat "dospělý", aka nestudentský, život. Buď to bude mít za následek, že čtení opustím, protože na to nebude čas. Anebo prostě budu potřebovat mnohem více útěku z reality a o to více se budu nořit do knižních příběhů. Nemám tušení, kam mě můj život dostane v přístím roce, a i když mě to značně děsí, jsem na tu výzvu zvědavá.

You May Also Like

2 komentářů

  1. Věřím, že ten dospělácký život tak hrozný nebude. Já jsem si to také po skončení školy myslela, ale chce to pár měsíců a hned se do toho dostaneš a i když budeš v práci osm a půl hodiny ne-li déle, tak si ten čas na čtení uděláš. Mě to trvalo tři měsíce se nějak zajet a teď je to v pohodě. Já jsem si řekla, že přece jen dospělácký život teď budu mít celou dobu, tak mě to nesmí tak semlít a nepřestanu kvůli tou dělat to co mě baví.

    Tak věřím, že to až tak hrozné nebude. Dej tomu čas a zajedeš se do toho ♥

    READING WITH LUCY

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. <3 Ta pracovní doba mě tolik neděsí, jsem zvyklá pracovat dvanáctky :D Spíš obecně nevím, co se sebou, tak je to taková velká neznámá. :D V zásadě mě celý život definovalo to, že jsem student, a teď si holt budu muset najít "novou identitu" :D Ale jo, myslím, že to vypadá hůř, než jaké to nakonec bude :)

      Smazat