Recenze: Rudá královna
O Rudé královně se docela dost mluvilo, ale její příběh pro mě byl stále zahalen tajemstvím. Šla jsem do ní poměrně naslepo a jediné, co mi bylo důvěrně známo, byla ta nádherná obálka. A taky jsem zaslechla, že ve světě okolo ní bylo docela haló. A nemůžu tvrdit, že jsem nebyla zvědavá...
Svět se dělí na podřadné Rudé a vládnoucí Stříbrné, kteří navíc oplývají nadpřirozenými schopnostmi. Mare je Rudá. A zlodějka. V budoucnu ji čeká jedině odvod na vojnu a smrt v zákopu. Už odvedli její bratry a ona je další na řadě. Pak ale Mare potkala neznámého cizince. A život se jí obrátil vzhůru nohama. A to o dost víc než si kdy mohla představit. A co víc, Rudí se začínají hlásit o svá práva...
Rudá královna je kniha, u které se musíte prokousat začátkem. Od prvních stran to vypadá jako klasické klišé. Sama se přiznávám, že jsem s tím měla problém a moc nadějí jsem do toho nedávala. Ale když čtenář zatne zuby a několik stran to přetrpí, rozhodně se má na co těšit.
Moc se mi líbil takhle vystavěný svět. Nebyly tam žádné složitosti a i když bych uvítala trochu víc z Rudé vesnice, líbil se mi. Skoro celá kniha se odehrávala v královském paláci, kde byla kupa šlechtických rodů, které se mi ještě stále pletou. Občas mi něco trochu nepasovalo do sebe, ale na druhou stranu to nebylo nic, co bych nepřekousla. Hlavně tam byla akce, intriky, otravné formální sešlosti, rodinné drama, nadpřirozené schopnosti a povstání. A už jsem říkala, že je romantika na vedlejší koleji - alespoň většinu času?
Hlavní hrdinka, Mare, je někdy docela fajn a někdy docela na zabití. Byla naivní, ale především pro to, že by to byl záměr. Ale také byla poměrně oddaná, většinou nesobecká a často myslela i na ostatní. Princové Maven a Cal pro mě byli dlouhou dobou docela oříškem. Jednou jsem je měla ráda, podruhé ne a na konci to bylo stejně jedno, protože mi autorka pomotala hlavu a teď nevím vůbec nic. Důležité je, že žádné postavy nebyly černobílé. Každý byl určitým způsobem dobrý i špatný.
Hlavní hrdinka, Mare, je někdy docela fajn a někdy docela na zabití. Byla naivní, ale především pro to, že by to byl záměr. Ale také byla poměrně oddaná, většinou nesobecká a často myslela i na ostatní. Princové Maven a Cal pro mě byli dlouhou dobou docela oříškem. Jednou jsem je měla ráda, podruhé ne a na konci to bylo stejně jedno, protože mi autorka pomotala hlavu a teď nevím vůbec nic. Důležité je, že žádné postavy nebyly černobílé. Každý byl určitým způsobem dobrý i špatný.
Stává se to jenom výjimečně, ale autorka mi dokázala vyrazit dech. Kniha mě sice bavila, ale brala jsem ji jako další průměrné ya fantasy. Vážně se ale musím přiznat, že jsem na konci takový převrat nečekala a že mě autorka dokázala docela slušně tahat za nos. Má můj obdiv, ale taky jsem na ní trochu nafrklá.
Trochu mě rušil ten moderní element. Mnohem více by se mi líbilo, kdyby byla kniha zasazena do středověkého prostředí. Vím, že by se tím ztratila téměř celá pointa knihy, na druhou stranu bych raději oželela všudypřítomné kamery a obrazovky. Celý ten svět je jako vystřižený z nějakého klasického fantasy, kdy je elektřina něco naprosto cizího, ale občas se tam prostě objevil moderní výmysl, což mi moc nesedělo. Vlastně jsem nad tím během čtení docela dost přemýšlela, protože Stříbrní mají takové schopnosti, že by s tím určitě asi dokázali poradit i jinak.
Aby se vám Rudá královna líbila, nesmíte čekat nic závratně originálního. Na trhu s YA je velmi těžké přijít s něčím originálním a tento příběh není výjimkou. Pokud budete chtít, najdete tam spoustu jiných fantasy nebo dystopií. Ale pokud si chcete užít příběh a nebudete se v tom šťourat, může se vám to líbit. Opravdu ano.
Co se týče překladu, měla bych k němu trochu výhrady. Místy mi slovosled trhal oči, ale dost možná to může být osobní deformace, protože se už pár měsíců věnuju svému vlastnímu překladu do školy. Také mi neseděly názvy některých druhů stříbrných a občas jsem si s daným názvem nedokázala spojit jeho schopnosti. Upřímně jsem při telkáči, kytkáři nebo tuháči kroutila očima.
I když mám určité výhrady, dala jsem knize čtyři hvězdičky. Po dlouhé době to bylo zase něco nového a já si čtení užila. Kniha se mi četla dobře a nemusela jsem se moc zabývat tím, že bych se nad jejím vývojem rozčilovala. Na pokračování jsem rozhodně zvědavá.
Autorka: Victoria Aveyard; Vydáno v originále: 10. 2. 2015 (Red Queen); Série: Red Queen, první díl Vydání u nás: 16. 11. 2015, (Rudá královna, CooBoo); Počet stran: 360; Hodnocení na goodreads: 4.12 při 77 343 hodnoceních.
1 komentářů
Tuhle knihu bych si chtěla v nejbližším půlroce určitě přečíst...:) Jen mě trochu odrazuje údajná "naivita" hlavní hrdinky a podivné výrazy.
OdpovědětVymazat