Autor: Katie McGarry
Originální název: Pushing the Limits

Série: Pushing the Limits

Díl: první

Žánr: YA,  contemporary

Nakladatel: Cooboo

Před téměř dvěma lety se mi tahle kniha dostala do ruko v angličtině. Měla jsem o ní ponětí ještě před vydáním, především díky povedené obálce, ale nijak ji nebrala moc v potaz. Pak se ale začaly objevovat opěvující recenze a mně najednou došlo, že bych to mohla zkusit. A byla jsem hodně ráda, že jsem to udělala.

Kniha popisuje hned dva těžké osudy dvou na první pohled rozdílných lidí. První je Echo Emersonová, která se jednoho dne probudila v nemocnici s jizvami a žádnou pamětí. Dřív to byla normální populární holka se skvělým přítelem, kamarádkami a slibnou budoucností. Teď už ale z původní Echo zůstal jen stín schovávající se v tričkách s dlouhými rukávy. Pak je tu Noah Hutchins, potížista v pěstounské péči. Jenomže i současný Noah byl dřív úplně jiný. Byl to dobrý kluk, co miloval svoji rodinu, hrál basket a věnoval se škole. Jenomže pak mu rodinu vzali. A on se rozhodl, že dostane zpět své bratry. Jenomže ono je moc těžké jít proti systému, který na něj vždy jen házel špínu. 

Pravděpodobnost, že by se osudy těchto dvou postav střetly, se může zdát mizivá, ale tak to není. Společná touha plnit své sny je díky ambiciózní a puntičkářské psycholožce svede dohromady... A otočí jim jejich životy vzhůru nohama.

Po prvním dočtení téhle knihy jsem agitovala na všech frontách, že je to příběh, který by si měli všichni přečíst. Byla jsem z toho nadšená a stále si v hlavě přehrávala příběh, který se odehrával na stránkách, které jsem měla tou dobou již za sebou. Po druhém čtení už to takové nebylo. Stále je to skvělý příběh, který mě chytil za srdce a opět rozbrečel, ale už tomu chyběla ta jiskra.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem věděla, jak to skončí, nebo okolnostmi v reálném životě. Každopádně jsem se čas od času těžce srovnávala s chováním postav a občas mi vážně lezly na nervy. Echo je prototypem obyčejné dívky, která ale utrpěla silnou ránu, která ji shodila na úplné dno, ze kterého se nechce vyškrábat. Je za podivínku a vyvrhela a svým způsobem se ani nesnaží s tím něco udělat. Na druhou stranu Noah je na konci společenského žebříčku rád. Sice si to nevybral, ale čerpá z toho jisté výhody. (I jiné než mu poskytuje jeho vzhled.) Nicméně jsem u obou našla nedostatky, kterých jsem si dřív buď nevšimla nebo je přešla, protože jsem byla okouzlena příběhem.

Stále se mi víc zamlouval příběh Noaha. Echoino stálé opakování, že si nic nepamatuje, se časem ohrálo a já stále napjatě čekala na konec ohledně Noaha a jeho bratrů, přestože jsem věděla, jak to dopadne. Trochu víc než příběhu jsem věnovala pozornost romantické zápletce, která se mi i přes veškeré nedostatky zdála jednou z těch reálnějších.

Překlad knize moc neubral, ale ani nepřidal. Trochu mě mrzí zmírňování některých výrazů, protože specifičnost Noahova charakteru lehce pozbyla na účinku, jelikož pro něj byla zrovna mluva poměrně specifická. To mě dovádí k myšlence, že v této knize se střídají kapitoly z pohledu obou protagonistů, Noaha a Echo, a jsou psány v ich-formě.

Překroč svůj stín stále bezmezně doporučuju. Je to výjimečná kniha na poli YA knih a žádnému milovníkovi contemporary by uniknout neměla. Možná je to občas trochu klišoidní, ohrané a postavené na hlavu... Ale co není? Rozhodně to neubírá příběhu na kvalitě a originalitě a ani to neubírá na skutečnosti, že Katie McGarry psát vážně umí.
Děkuji CooBoo za poskytnutí recenzního ebooku. Kniha vychází 27. ledna! :)