Katie McGarry mám spojenou s knihami, které nešetří rodinným dramatem. S knihami srdceryvnými, romantickými a autentickými. Příběhy, při kterých si uvědomíte, že ti lidé nejsou tolik odlišní od vás. Že podobně smýšlíte. Cítíte. Vidíte. Katie McGarry umí vyvolávat emoce. Její knihy s vámi zamávají. Vyrvou vám duši a vrátí vám ji. Nikdy ale nebude jako dřív. Protože začnete přemýšlet. 

Pushing the Limits je nakonec poměrně rozsáhlá série, která se ale původně zabývala skupinou tří kamarádů. A Crash into You je o tom posledním z nich, o Isaiahovi. Je to kluk v pěstounské péči, se zlomeným srdcem a starým Mustangem v garáži. Proplouvá životem a jde si zatím, aby se jednou mohl živit jako automechanik. Bohužel ho nepřízeň osudu dohnala až k nelegálnímu závodění, kde mu cestu zkřížila Rachel.

Rachel je bohaté děvče z na první pohled dokonalé rodiny. Nicméně je pouze náhradnicí za svou sestru, která zemřela na leukémii. Má čtyři starší bratry, starostlivého otce a matku na pokraji zhroucení. A jenom ona ji může udělat šťastnější - ale za cenu toho, že bude skrývat to, kým opravdu je. A že trpí záchvaty paniky. Jediným únikem z reality jí je její láska k řízení. Když se náhodou dostala k nelegálnímu závodu, neměla tušení, do jakých problémů se zaplete. 

Nepřízeň osudu dala Rachel a Isaiaha dohromady. Mají necelé dva měsíce na to, aby sehnali peníze, jinak z nich Eric a jeho kumpáni vytlučou duši. Jak to ale udělat, když Isaiah nemá ani na nájem a Rachel to nemůže nikomu říct? A co si počnou potom, co se do toho začnou míchat city?

Na tenhle díl jsem se těšila asi nejvíc, protože jsem Isaiaha měla vždycky tak nějak nejradši. Když se k tomu přidalo závodění a rychlá auta, tvářilo se to jako parádní jízda. Přesto jsem čekala něco jiného. Možná trochu víc. Abych řekla pravdu, byla jsem z toho po většinu času docela dost rozčarovaná, i když jsem si užívala každou větu. 

Chybělo mi tam to správné rodinné drama. Skoro celá kniha byla o vztahu Isaiaha a Rachel. O tom, jak jim osud nepřeje. Jak se milují a chtějí spolu všechno překonat. Ano, nic jsem proti tomu neměla. Ale ta kniha byla dost dlouhá na to, aby se tam vešlo i něco jiného. Mohla tam toho být více o Rachel a o tom, jak to chodí u nich doma. O Isaiahově matce a sociální péči. Pro mě tohle je pouze nezaplněná mezera. Pořád mi chybí spousta informací, které bych ráda věděla, ale nikdy se na ně nedozvím odpověď.

Co se týče postav, Isaiah byl přesně takový, jakého jsem čekala. Upřímný. Oddaný. Cílevědomý. Za to Rachel byla tak trochu blbka, která sebou nechala zametat a jenom se tvářila, že chce mít vlastní názor. Ani mi moc nepřišlo, že by se v knize nějak výrazněji projevovala. Spíš byla jako ovečka, která následovala dav. 

I když to tak možná nevypadá, kniha se mi fakt líbila. Místy byla jako vystřižená z mého života a v hodně věcech jsem se našla, bohužel i v chování Rachel. Co se mi líbilo a asi vždycky líbit bude je Katiyn styl psaní. Její angličtina mi fakt sedla a nedělá mi moc problémů. Hlavně mi stránky ubíhaly neskutečnou rychlostí a já s knihou strávila opravdu docela málo času. 

Čekala jsem víc, ale pořád je to ta stejná McGarryová, kterou mám tak ráda a proto nesnižuji hodnocení a zase dávám čtyři hvězdičky, protože si prostě nemůžu pomoct. Ano, dalo se z toho nápadu vytřískat něco víc a štve mě, že se z něho víc nevytřískalo, ale takhle to prostě chodí. 

Autorka: Katie McGarry; Série: Pushing the Limits, čtvrý díl; Vydáno v originále: 26. 11. 2013; Vydání u nás: nevyšlo; Počet stran: 474; Hodnocení na goodreads: 4.29 při 16 040 hodnoceních.

Autor: Katie McGarry
Originální název: Pushing the Limits

Série: Pushing the Limits

Díl: první

Žánr: YA,  contemporary

Nakladatel: Cooboo

Před téměř dvěma lety se mi tahle kniha dostala do ruko v angličtině. Měla jsem o ní ponětí ještě před vydáním, především díky povedené obálce, ale nijak ji nebrala moc v potaz. Pak se ale začaly objevovat opěvující recenze a mně najednou došlo, že bych to mohla zkusit. A byla jsem hodně ráda, že jsem to udělala.

Kniha popisuje hned dva těžké osudy dvou na první pohled rozdílných lidí. První je Echo Emersonová, která se jednoho dne probudila v nemocnici s jizvami a žádnou pamětí. Dřív to byla normální populární holka se skvělým přítelem, kamarádkami a slibnou budoucností. Teď už ale z původní Echo zůstal jen stín schovávající se v tričkách s dlouhými rukávy. Pak je tu Noah Hutchins, potížista v pěstounské péči. Jenomže i současný Noah byl dřív úplně jiný. Byl to dobrý kluk, co miloval svoji rodinu, hrál basket a věnoval se škole. Jenomže pak mu rodinu vzali. A on se rozhodl, že dostane zpět své bratry. Jenomže ono je moc těžké jít proti systému, který na něj vždy jen házel špínu. 

Pravděpodobnost, že by se osudy těchto dvou postav střetly, se může zdát mizivá, ale tak to není. Společná touha plnit své sny je díky ambiciózní a puntičkářské psycholožce svede dohromady... A otočí jim jejich životy vzhůru nohama.

Po prvním dočtení téhle knihy jsem agitovala na všech frontách, že je to příběh, který by si měli všichni přečíst. Byla jsem z toho nadšená a stále si v hlavě přehrávala příběh, který se odehrával na stránkách, které jsem měla tou dobou již za sebou. Po druhém čtení už to takové nebylo. Stále je to skvělý příběh, který mě chytil za srdce a opět rozbrečel, ale už tomu chyběla ta jiskra.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem věděla, jak to skončí, nebo okolnostmi v reálném životě. Každopádně jsem se čas od času těžce srovnávala s chováním postav a občas mi vážně lezly na nervy. Echo je prototypem obyčejné dívky, která ale utrpěla silnou ránu, která ji shodila na úplné dno, ze kterého se nechce vyškrábat. Je za podivínku a vyvrhela a svým způsobem se ani nesnaží s tím něco udělat. Na druhou stranu Noah je na konci společenského žebříčku rád. Sice si to nevybral, ale čerpá z toho jisté výhody. (I jiné než mu poskytuje jeho vzhled.) Nicméně jsem u obou našla nedostatky, kterých jsem si dřív buď nevšimla nebo je přešla, protože jsem byla okouzlena příběhem.

Stále se mi víc zamlouval příběh Noaha. Echoino stálé opakování, že si nic nepamatuje, se časem ohrálo a já stále napjatě čekala na konec ohledně Noaha a jeho bratrů, přestože jsem věděla, jak to dopadne. Trochu víc než příběhu jsem věnovala pozornost romantické zápletce, která se mi i přes veškeré nedostatky zdála jednou z těch reálnějších.

Překlad knize moc neubral, ale ani nepřidal. Trochu mě mrzí zmírňování některých výrazů, protože specifičnost Noahova charakteru lehce pozbyla na účinku, jelikož pro něj byla zrovna mluva poměrně specifická. To mě dovádí k myšlence, že v této knize se střídají kapitoly z pohledu obou protagonistů, Noaha a Echo, a jsou psány v ich-formě.

Překroč svůj stín stále bezmezně doporučuju. Je to výjimečná kniha na poli YA knih a žádnému milovníkovi contemporary by uniknout neměla. Možná je to občas trochu klišoidní, ohrané a postavené na hlavu... Ale co není? Rozhodně to neubírá příběhu na kvalitě a originalitě a ani to neubírá na skutečnosti, že Katie McGarry psát vážně umí.
Děkuji CooBoo za poskytnutí recenzního ebooku. Kniha vychází 27. ledna! :)

Autor: Katie McGarry

Série: Pushing the limits

Díl: druhý

Žánr: YA,  contemporary

Nakladatel: Harlequin Teen

Pushing the limits bylo skvělé. Srdceryvný příběh o dvou naprosto rozdílných lidech. O zjizvené dívce a osamoceném klukovi, u nichž jediné, co vlastně mají společné, je psychiatr. Nebo se to tak alespoň zdálo. 

Dare you to je úplně jiné. A i stejné. Je to stejně dramatický a emociální příběh, ale spíše o citech a vztahu dvou lidí. Samozřejmě se autorka nevyhnula těžkým a složitým rodinným situacím, ale nebylo to to hlavní. 

Pokud jste četli Pushing the limits, Beth určitě znáte. Je to holka, co si nebere servítky, punkerka, co se jenom tak s něčím nepáře. Jenomže Beth jenom není taková, není to holka s kamennou tváří, která si nikoho nepustí k tělu. Beth má city a lidi, na kterých jí záleží. Třeba na její matce, alkoholičce v podmínce, jejíž přítel ji bije. Ale Beth je rozhodnutá nechat ji mimo vězení, proto se ocitá u svého strýce v úplně jiném městě. 

Ryan je talentovaný baseballista, na první pohled dokonalý a naprosto neproblémový kluk. Jenomže ani on nemá dokonalý život. Jeho rodina se pomalu rozpadá a on s tím nemůže nic dělat, aniž by zklamal svoje rodiče, otce především. Proto dál nadhazuje míče, vsází se svými kamarády a dělá to, co se od něj očekává. Dokud se nevsadí o to, že vytáhne Beth na rande. 

Tvrdit o Dare you to, že je to pokračování Pushing the limits, je sice správně, ale i úplně špatně. Jediné, co mají knihy společné je pár postav. A to je vlastně vše. Což je moc dobře, protože když jsem se do knihy pouštěla, bála jsem se, aby autorka nevykrádala sama sebe. A to se nestalo, opravdu ne. 

Příběh je poměrně jednoduchý, postavy mají vytyčeny jasné cíle, jichž chtějí dosáhnout a za jakými jsou ochotni jít. Nicméně osud jim stále hází klacky pod nohy a ono to není tak jednoduché, jak se zdá. Čímž autorka dosáhla toho, že postavy měly hloubku a nebyly to jen bezduší panáci nastrčení do příběhu, aby řeč nestála. 

Beth i Ryan se vyvíjeli od začátku do konce knihy. Autorka nám hned na začátku předhodila obrázek, který se měnil a měnil. S Beth jsem si seděla dokonce i mnohem víc než s Echo. Chápala jsem její myšlenkové pochody, a i když mi někdy opravdu hodně lezla na nervy, dala se snést mnohem víc. Oproti tomu jsem Ryana měla ráda úplně od začátku, a jestli si myslíte, že jenom bad-boy je v knize zajímavý, tak tohle vám poměrně rychle zkazí veškeré iluze. 

Pushing the limits se mi líbilo. A to opravdu hodně. Nicméně tam byly věci, co se mi nelíbily a hodně jsem koketovala s myšlenkou, že knize dám „jen“ 4 hvězdičky. Tady jsem měla rovnou jasno. Ano, našla by se tam nudnější místa, nějaké nedomyšlené detaily a takové věci, které by dobrá kniha mít neměla, ale také jsou tu ty jiné aspekty. Například to, jak autorka dokázala oživit obyčejné klišé nové holky ve městě. A také jsem byla napnutá jako struna, protože jsem opravdu, opravdu nevěděla, jak to skončí, protože až do posledních stránek to bylo hodně nahnuté. 

Tahle kniha tedy získává zasloužených 5 hvězdiček a já už jsem moc zvědavá, jak to dopadne s Isaiahem.

Přináším vám další mezi-recenzi, která je na knihu Dare you to, pokračování skvělé knihy od Katie McGarry Pushing the limits.

Kniha: Dare you to

Autor: Katie McGarry

Aktuální strana: 234

Děj: Volně pokračuje na první díl, vlastně jsem ani nepřišla na nějakou výraznou vazbu mezi prvním a druhým dílem. Každopádně je tenhle díl úplně jiný, než ten první. Autorka se sice pořád věnuje poměrně těžkým a závažným tématům, na druhou stranu se hodně řeší vztah mezi hlavními protagonisty a okolím. Také vyměnila prostředí a i většinu postav. Možná se někdy bude zdát, že se tam nic neděje, ale opak je pravdou, protože jsem se za celou dobu ani jednou nenudila. Za příběh rozhodně palec nahoru.

Námět, originalita: Autorka se věnuje ne úplně běžným tématům a nebojí se zajít poměrně daleko v popisování rodinných situací. Bála jsem se, že by po prvním dílem mohla vykrádat sama sebe, ale tento je o úplně něčem jiném.

Styl psaní: Celá kniha je psaná poutavě a i když ne úplně nejjednodušší angličtinou, není to nic strašně složitého. Autorka zachovala střídání pohledů obou protagonistů a snad nikdy mi nepřestane vyrážet dech s tím, jak dokonale dokáže rozlišit mluvu obou postav.

Postavy: V prvním díle jsem Beth neměla zrovna ráda, proto jsem byla překvapená, že mi vůbec nevadí a jak jsem se do ní dokázala vžít. Občas mi sice leze pěkně na nervy, ale nikdy jsem ještě nenašla žádnou hrdinku, u které by to tak nebylo. S Ryanem jsem taky spokojená (možná až moc) a upřímně takovéto, že jsou jako hrdinové oblíbenější bad-boyové, je strašný mýtus, protože Ryan je pravý opak a momentálně je hodně na žebříčku mé oblíbenosti. Nicméně jsem ze začátku byla trochu rozčarovaná z toho, že postavy z prvního dílu, jmenovitě Noah a Isaiah, tam nebudou. Ale nakonec tam jsou i oni, a i když mnohem méně, tolik mi zase nechybí.

Klady: Příběh, styl psaní a postavy. Autorka se nebojí vytáhnout jakékoliv téma a slovo tabu je jí asi cizí. Beth i Ryan jsou poměrně dobří hrdinové a dokážu se s nimi ztotožnit. A Beth je konečně hrdinka, která mluví jako starý námořník podobně jak já. :D

Zápory: Někdy je to trochu zdlouhavé.

Reakce po prvním čtení: Snad to půjde, snad to bude alespoň z poloviny tak dobré jako Pushing the limits.
Reakce po posledním čtení: Musí to skončit dobře, prostě musí... Prosím, neodcházej...
Očekávání do budoucnosti: Konec, který se mi bude hodně líbit. A i když nejsem úplným zastáncem těch velikých happyendů, prosím, ať tu jeden takový je!

Zbývá mi přečíst: cca 70 stran

Autor: Katie McGarry

Série: Pushing the limits

Díl: první

Žánr: YA,  contemporary

Nakladatel: Harlequin Teen

Kniha vás může oslovit několika věcmi. Krásnou obálkou, zajímavou anotací, vysokým hodnocením nebo pochvalnou recenzí. A když se u jedné knihy sejdou všechny tyto aspekty, mělo by to už něco znamenat – a u této knihy víc než dost. Pushing the limits se hned krátce po vydání dočkalo úspěchu. Jedna opěvující recenze střídala druhou a všichni z toho byli citově vyždímaní a nadšení. Není tedy divu, že člověk má chuť se do ní pustit, že? 

Kniha popisuje hned dva těžké osudy dvou na první pohled rozdílných lidí. První je Echo Emersonová, která se jednoho dne probudila v nemocnici s jizvami a žádnou pamětí. Dřív to byla normální populární holka se skvělým přítelem, kamarádkami a slibnou budoucností. Teď už ale z původní Echo zůstal jen stín schovávající se v tričkách s dlouhými rukávy. Pak je tu Noah Hutchins, potížista v pěstounské péči. Jenomže i současný Noah byl dřív úplně jiný. Byl to dobrý kluk, co miloval svoji rodinu, hrál basket a věnoval se škole. Jenomže pak mu rodinu vzali. A on se rozhodl, že dostane zpět své bratry. Jenomže ono je moc těžké jít proti systému, který na něj vždy jen házel špínu. 

Pravděpodobnost, že by se osudy těchto dvou postav střetly, se může zdát mizivá, ale tak to není. Společná touha plnit své sny je díky ambiciózní a puntičkářské psycholožce svede dohromady. A otočí jim jejich životy vzhůru nohama. 

Tuhle knihu jsem měla v hledáčku snad hned od té chvíle, co se na internetu objevila její obálka. Později, když jsem si přečetla anotaci, jsem věděla, že si ji přečíst prostě musím. Dokonce jsem ji rozečetla hned po jejím vydání, ale nakonec jsem knihu po pár stránkách odložila a pustila se do něčeho jiného. A víte co? Jsem za to ráda. Pushing the limits je totiž knihou, na kterou musí být ta správná chvíle. A já jsem moc ráda, že jsem počkala. 

Do knih se většinou bojím jít s velkým očekáváním, ale u tohoto příběhu jsem se nemohla zbavit entuziasmu všech okolo. Šla jsem do toho s tím rizikem, že budu zklamaná, a opravdu se to málem stalo. Upřímně jsem nebyla z prvních stránek moc nadšená, ale přesto jsem tomu dala šanci, protože jsem si stále opakovala, že když se to líbilo tolika lidem, nemůže to být tak špatné. A opravdu nebylo. 

Se čtením jsem vlastně měla jenom dva problémy. Trochu nezáživný začátek a styl psaní. Kniha je psaná z pohledu obou postav v ich-formě, takže mi nějakou dobu trvalo, než jsem si zvykla na to, jak se liší jazyk obou protagonistů. Na druhou stranu obdivuju autorku, že je zvládla opravdu dobře odlišit,a ještě víc ji obdivuju za to, že Noah byl opravdu kluk a ne jen nějaká zženštilá bábovka, jak to u mnoha autorek bývá. Mimo to Katie skvěle zvládla vyprávět několik příběhů najednou a hlavně se nevěnovala vztahu Echo a Noaha na úkor zápletky. 

S Echo jsem se původně nemohla moc popasovat, ale jakmile jsem se v knize dostala o něco dál, dokázala jsem ji pochopit. Její minulost opravdu nebyla zrovna veselá a já chápu, že se chtěla vrátit do normálních kolejí, ale nechápu, že se dlouho nedokázala otočit zády na kamarádku, která se na ni vykašlala.

Noah byl pro mě pravým hrdinou, který se opravdu snažil bojovat za to, aby získal to, co nejvíc chce, a za to ho docela obdivuji, protože to neměl vůbec lehké. Strašně jsem si oblíbila oba jeho bratry a probrečela spoustu částí, ve kterých byli společně. Moc jsem si přála, aby to dopadlo podle jeho představ, ale na druhou stranu jsem si společně s ním začala uvědomovat, že to není úplně to nejlepší. A právě i s tímhle mi autorka vyrazila dech. Dokázala všechno podat tak, že mě přesvědčila o tom, co si myslí ta postava. Bylo to všechno neskutečně reálné a já se opravdu vžila do obou protagonistů i do příběhu. 

Vztah Echo a Noaha se mi opravdu líbil. Vlastně celou dobu se společně s postavami vyvíjel a nebyl vůbec dokonalý. Měli spolu spoustu problémů a neshod, ale i těch světlejších chvilek. Prostě nebyl nijak přeslazený a hlavně působil reálně. Žádná láska na život a na smrt a ani šťastně až do smrti… 

V angličtině bych tuto knihu doporučila spíš těm, kteří jsou ve čtení v tomhle jazyce alespoň trochu zběhlí, protože to rozhodně není nejjednodušší kniha, kterou jsem kdy četla. Nicméně vy, co čtení v cizím jazyce nezvládáte, nemusí zoufat, protože nakladatelství CooBoo se rozhodlo, že ji pod názvem Překroč svůj stín vydá v příštím roce! 

Pushing the limit je kniha, kterou doporučuji všem. Úplně všem a nevím, komu by se mohl tenhle příběh nelíbit. Je to silný příběh, který vás totálně vyždíme. Nebo alespoň u mě to tak bylo. Ale nemyslete si, neděje se tam nic strašně drastického nebo podobně. Spíš je víc než pravděpodobné, že si ve svém vlastním životě uvědomíte některé věci. 

Knize dávám pět hvězdiček, i když jsem přesvědčená o tom, že si je nezaslouží. Ano, je to dobrý příběh, který mi vyrazil dech, ale musím uznat, že nebyl stoprocentní. Některé věci se mi zdály docela nereálné a přitažené za vlasy, jindy jsem si zase určitě věci a souvislosti dokázala domyslet…. Jenomže… kdo chce být objektivní?