Autor: Moira Young

Originální název: Blood Red Road
Série: Dust Lands
Díl: první

Žánr: YA, dystopie

Tato kniha se v zahraničí dočkala obrovského ohlasu. Neupozornila na sebe jen svou obálkou. Všechny unesl hlavně styl psaní, jaký autorka vymyslela. Kniha psaná hovorovou angličtinou s absolutní absencí uvozovek na sebe upozorní. A je až k nevíře, že je ten ohlas až tak pozitivní. Když si ale vezme člověk tuhle knihu do ruky, tak pochopí, co na tom všichni vidí.

Saba a Lugh jsou neodlučitelní. Žijí se svým otcem a mladší sestrou Emmi na samotě u Stříbrného jezera, pomalu skomírající krajiny, kde déšť neviděli už několik měsíců. Všechno se náhle změní, když přijedou neznámí jezdci, kteří Lugha unesou. A Saba by nebyla tou správnou sestrou, kdyby ho nechtěla za každou cenu zachránit. Sbalila své věci a vydala se na dlouhou cestu neznámou krajinou do Hopetownu, prohnilého města plného zlodějů a pašeráků, protože doufá, že tam získá informace o svém bratrovi. Místo toho je ale zavlečena do hazardního světa zápasů v kleci. Dokud se nesetká s mladými revolucionářkami, Svobodnými Sokolnicemi...

Od této knihy jsem čekala strašně moc. Všude jsem slyšela spoustu chvály a doma mám dokonce originál, který jsem sice nečetla celý, ale mám dobrou představu o tom, jak to vevnitř vypadá. Proto jsem také byla hodně rozčarovaná, když jsem zjistila, že u nás žádné jazykové změny nenastaly. Ano, já naprosto chápu, že tahle kniha je své podstatě naprosto nepřeložitelná, ale alespoň ty uvozovky mohly chybět, no ne?

Mám ráda všechno akční. Knihy, filmy, seriály... A tím pádem je pro mě tahle kniha skoro na míru. Od prvních stran se něco děje. Jsme vhozeni do nemilosrdného světa, o jehož všech aspektech má i hlavní hrdinka pramalou představu, a společně objevujeme tuhle nemilou krajinu. Místa se mění poměrně rychle, ale žádné není odbyté. Autorka říká jenom to potřebné a zbytečně to nenatahuje. A co víc, je tam právě ta výše zmiňovaná akce. Útěky, boje, střelba z luku, výbuchy... Všechno, co fanda akčňáků oceňuje. A já to ocenila opravdu hodně.

Saba je zvláštní hrdinka. V jednu chvíli vám může lézt na nervy, ale hned vzápětí ji můžete považovat za nejlepší hrdinku vůbec. A mám dokonce pocit, že tohle byl záměr. Saba se jako postava neskutečně vyvíjí. Její přímočará honba za ztraceným bratrem se zašmodrchává a ona si hodně nerada připouští, že by mohla potřebovat cizí pomoc. A že těch pomocníků má nakonec celou řadu! Ale tím hlavním společníkem - kterého ocení snad každá čtenářka - je Jack. Jack je takový ten namyšlený hrdina, který se tváří, že všude byl a všechno zná. Je drzý a ironický a jízlivý... a rozhodně ne nudný. A je to jeden z těch lepších hrdinů, o kterých se píše. Nevím, kdy nastala ta chvíle, co jsem si ho tak oblíbila, ale stalo se. Dokonce si myslím, že se to stalo nejenom kvůli jeho nepopiratelnému šarmu, ale i kvůli podání autorky. Víte, často je protivné, když vám autor/ka stále dokola vykládá o dokonalosti nějakého hrdiny. Proto je mnohem lepší, když v téhle knize nic takového není.

Krvavá cesta má nápad, má spád. Má postavy, které nejsou jenom plochými panáky dělající všechno bezdůvodně. A také nedělají nic jen pro dobrý pocit - nebo alespoň většina z nich. Krvavá cesta má zajímavý svět, který z velké části zůstává za oponou, ale ono je to tak možná lepší, protože se pak má člověk na co těšit. Moira Young je neskutečná vypravěčka a příběh se četl skoro sám. Měla jsem to přečtené za několik hodin, a přestože mě mrzí, že překladem kniha ztratila svou jedinečnost, příběhu to vůbec nebralo.

První díl série ve mě zanechal opravdový dojem. Dlouho jsem si lámala hlavu nad tím, jak to bude pokračovat a co všechno se tam stalo. Nakonec jsem se ale rozhodla, že jednu hvězdičku strhnu právě za ten překlad. Opravdu mě mrzí, že tam nechyběly alespoň ty uvozovky a popravdě, alespoň by tam v nich nebylo tolik chyb. Ale ať už tam jsou nebo ne, příběhu to vůbec neubírá. A byla by velká chyba, kdyby vám tahle kniha unikla.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo.