Série: Vesmír

Díl: první

Originální název: Across the Universe

Žánr: dystopie, sci-fi

Anotace: Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel. Amy si brzy uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít...

Nakladatel: CooBoo

Můj názor:

Vítejte na Universu, obytné lodi přepravující své obyvatele na nově objevenou Zemi Centauri. Za 300 let  dosedne na povrch nové planety a lidé žijící na palubě spatří světlo světa. Nebo taky ne?

Amy je nepotřebná. Zmrazit a naložit do lodi se nechala jen proto, aby mohla zůstat se svými rodiči. Syn je potřebný a na lodi se narodil. Jaká je asi pravděpodobnost, že by se mohli potkat? Že  by se utajovaná zmražená holka dostala do kontaktu s budoucím vládcem Universa? No, mnohem větší, než se původně čekalo.

Když se stane nehoda a Amy je předčasně rozmražena, je to jen začátek. Amy není jedinou, která měla najít smrt v kryokomoře. Kdyby ano, nikdo by nepokračoval v zabíjení bezbranných lidí potopených v zamrzlé kapalině. Ale to není jediné, co bude naše hrdiny trápit. Co se asi schovává za letargií obyvatel lodi? A co se Otec snaží za každou tajit? A... co byla Epidemie?

Oproti ostatním dystopiím je Loď jiná. Nedostane se tu žádné zpustlé, válkou nebo přírodními katastrofami zničené země, žádné naprosto dechberoucí akce a ani revoluce. Ne. Autorka nás zavřela mezi "čtyři stěny" enormní vesmírné lodi slibující nový život na nové planetě vzdálené 300 let. Spolu se sympatickými hrdiny a zajímavým příběhem, který mě opravdu překvapil.

Hlavními postavami jsou Amy a Syn. Amy je naprosto nezasvěcená holka ze Země a Syn je budoucí vládce Universa. Když se jejich cesty setkaly, byl to Syn, který se Amy ujal, a společně se snažili rozkrýt tajemství - najít toho, kdo vraždil nevinné, a taky pravé já sebe samých. Abych byla upřímná, více mi seděl Syn. Amy mi někdy lezla na nervy a často jsem nechápala její chování. Musí se jí ale nechat, že její myšlenky mě nijak zvlášť neotravovaly, pokud se nás nesnažila přesvědčit o tom, jak má ve všem pravdu a jak strašně sebestředná dokáže být. Na druhou stranu se mi líbil Syn, jak měl vlastní hlavu, ale přesto srovnané priority (tedy alespoň většinou).

Kniha je psána ich-formou z pohledu obou postav. Jejich kapitoly se pravidelně střídají, nehledě na délku. Mimo to, kapitoly jsou hodně krátké, což někdy dělalo neplechu, protože jsem se nedokázala ohřát v hlavně jedné postavy a hned jsem měla příběh číst z pohledu jiné, ale přesto to opravdu oceňuji, protože mám krátké kapitoly mnohem raději než ty dlouhé. Hodně mě překvapil překlad a také to, že Syn i Amy někdy používali pro ně specifické výrazy, což dodávalo to na jakési autentičnosti - opravdu jsem měla pocit, že to jsou dva naprosto jiní lidé a nijak mi nesplývali. Na druhou stranu mi nějaká slova vyloženě vadila, protože třeba slovo "chucpe" tam bylo docela často používané, a i když vím, co to znamená, nějak jsem z kontextu nevěděla, co tam vlastně dělá.

Detektivní zápletka se mi opravdu líbila. Beth se dlouho snažila nechávat nás tápat, stejně jako hlavní hrdiny, ale úplně se jí to nepodařilo - kniha totiž byla v hodně ohledech strašně předvídatelná. Přestože se autorka opravdu snažila, dřív než od poloviny knihy jsem tušila, jak to skončí. A opravdu jsem se strefila. Není to tak, že bych věděla všechno hned, ale toho hlavního "padoucha" jsem uhádla hodně rychle a docela mě i štvalo, jak dlouho to hlavním hrdinům trvalo, než na to přišli.

Celé postavení lodi mě docela překvapilo. Původně jsem měla úplně jinou představu o knize, takže jsem byla překvapená na více frontách, ale režim lodi byl opravdovým překvapením. Myslím si, že autorka hodně pátrala v historii, protože třeba Otec byl takovým modernějším provedením Hitlera. A celkově by se tam daly najít prvky z historie naší planety, někdy v dobrém smyslu, někdy špatném a někdy také upraveném.

Kniha se mi opravdu líbila a bylo to pro mě pravé překvapení. Nicméně mě zklamala předvídatelnost, protože jinak by to bylo opravdu skvělé čtení, ale takhle mě někdy trochu unavovalo, jak se stále chodilo okolo horké kaše, když jsem věděla, jak to dopadne. Tudíž, přestože by si klidně zasloužila plný počet hvězdiček, dávám pouhé čtyři (což je stále opravdu skvělé!) a moc se těším na pokračování.

Za recenzí výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo.