Anotace: Ethan žije v městečku Gatlin v Jižní Karolíně celý život, stejně jako celé generace jeho rodiny. A jedno ví bezpečně – tady se nikdy nic nemění, nikdy se nic neděje. Pak se však objeví Lena Duchannesová a najednou není nic takové, jako bylo dřív. Ethan postupně zjišťuje, že výstřední, zvláštní, nešťastná a nesmírně přitažlivá Lena je z rodiny mocných Zaklínačů a o jejích šestnáctých narozeninách na ni má dopadnout kletba – kletba, která ohrožuje její život. Lenu a Ethana však k sobě váže hlubší pouto, než kterýkoli z nich tuší, a Ethan je možná Leninou jedinou nadějí.

Vydání u nás: duben 2011

Vydání USA: 1. 12. 2009

Hodnocení: 3.79  při 61 7641 hodnoceních (goodreads)

Anotace: Juliette se nikoho nedotkla přesně 264 dní.

Když to udělala naposledy, byla to nehoda, ale Znovunastolení ji uvěznilo za vraždu. Nikdo neví, proč Juliettin dotyk je smrtelný. A dokud nezraní nikoho dalšího, vlastně je to všem jedno. Svět má totiž moc práce s tím rozpadat se na kousky, než aby se zabýval sedmnáctiletou dívkou. Nemoci zabijí, jídlo je těžké najít, ptáci už nelétají a mraky mají špatnou barvu.

Znovunastolení je jedinou možností, jak to zastavit, proto je Juliette v cele. Ale teď, když je tolik lidí mrtvých a začalo se schylovat k válce, Znovunastolení změnilo názor. Juliette je víc než jen nešťastná duše v otráveném těle. Možná je přesně to, co zrovna potřebují.

Juliette se musí rozhodnout: Bude zbraň nebo bojovník?.

Vydání u nás: chystá se u CooBoo

Vydání USA: 15. 11. 2012

Hodnocení: 4.04 při 23 624 hodnoceních (goodreads)

Anotace: Nikdo neví, co se stalo té noci, kdy se z Echo Emersonové, populární holky, stal outsider s podivnými jizvami na rukou, o kterých si špitá celá škola. Dokonce ani Echo nezná celou pravdu, co se té strašlivé noci odehrálo. Ale byla by moc ráda, kdyby se vše vrátilo k normálu. Ovšem když se v jejím životě zjeví Noah Hutchins, hezoun v černé kožené bundě, co holky vlastně jen využívá, její svět se obrátí vzhůru nohama takovým způsobem, že si to ani v nejdivočejších snech nedovedla představit. Noah jí totiž rozumí. A pomůže jí najít odpovědi. Přitom by neměli mít vůbec nic společného. A se všemi těmi tajemstvími, která v sobě oba nesou, je v zásadě nemožné, aby byli spolu. Přesto nedovedou potlačit vzájemnou přitažlivost. A Echo se ptá sama sebe, jak daleko může zajít, aby překročila vlastní stín, a co všechno je ochotná riskovat pro kluka, který ji může znovu naučit, jaké to je, když člověk miluje. (CooBoo)

Vydání u nás: chystá se u CooBoo

Vydání USA: 31. 7. 2012

Hodnocení: 4.23  při 12 105 hodnoceních (goodreads)

Vydání u nás: říjen 2012

Vydání USA: 29. 7. 2008

Hodnocení: 4.07  při 1457 hodnoceních (goodreads)

Vydání u nás: nevyšlo

Vydání USA: 22. 5. 2012

Hodnocení: 3.68  při 510 hodnoceních (goodreads)

Stejně jako povedená obálka, anotace slibuje čtenáři zajímavé čtení. Sice je pravda, že dystopií je v poslední době víc než dost, ale přece tohle se tváří jinak! Přesně takhle nějak jsem ke knize přistupovala - je to dystopie, ale vypadá jinak, recenze říkaly spoustu věcí o mytologii a o tom, jak moc je to povedené... A já se bohužel nechala nachytat.

Owen pochází ze světa, kde už nic není takové, jaké bývalo. Velká část země je zatopena oceány, slunce je jejich největším nepřítelem a k tomu všemu jsou mezi lidmi nomádi, kteří se mermomocí snaží zničit Eden... Ale z Edenu Owen není. Žije mimo biologickou kopuli se svým otcem a v podstatě se o něj stará, protože má moc práce. Proto se mu taky nechce nikam odjet, když dostane nabídku, aby se zúčastnil letošního kempu v západním Edenu. Jistě, nejen kvůli otci, ale také kvůli tomu, že by tam byl naprostým outsiderem. Ale nakonec opravdu odjíždí.

Když Owen šel skládat plavecké zkoušky, ani trochu netušil, že se všechno změní. Po tom, co se skoro utopil a poranil si krk, i když nemá nejmenší tušení jak, se okolo něj začnou dít divné věci. Owen sám začne zjišťovat, že ne všechno je takové, jaké se zdá, stejně jako skupina instruktorů, kteří jsou podle všeho stejní jako on. Nebo alespoň většinově.

Jako největší pozitivum knihy počítám styl, jakým autor píše. Emerson příběh dokázal podat ve čtivé podobě, kdy nepoužíval nijak složité věty, nicméně se v knize vyskytovala spousta zkratek a odbornějších výrazů, které bylo někdy těžké přelouskat. Tudíž si nemyslím, že by s tím někdo měl mít nějaký problém, ale asi bych knihu nedoporučila úplným začátečníkům. :)

Druhou pozitivní věcí bylo zpracovaní světa a nápady, které do toho autor dokázal zakomponovat. Pokud se nemýlím, je to pro mě první dystopie, ve které jsem narazila na to, že je zachován téměř celý svět, co se některých zemí týče. (Autor vzal v potaz např. Afriku nebe Helsinki, ze kterých se v této knize stal ostrov.) Poté je tu celá ta věc s mytologií, která mi nijak nevadila, i když do mytologie obecně nejsem zrovna fanda. Ale, někdy se mi to zdálo přeplácané. Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby autor tyhle dva nápady oddělil a napsal jako samostatná díla, protože to bylo trochu moc.

Ani autorův styl a nápaditost ale nepřekonají jednu věc. Kniha se táhla neuvěřitelně šnečím tempem a po několika stranách strašně nudila. Jako příklad bych uvedla, že vysvětlení důležitých událostí, které se staly na prvních stranách knihy, jsem se dozvěděla až o 80 stran dále. A nejen to, já to tušila až moc dlouho a také jsem se strefila. V ostatních případech jsem sice netušila tolik věcí, ale zase se strašně dlouho chodilo okolo horké kaše a pak autor během jedné kapitoly prozradil úplně všechno.

Dalším kamenem úrazu byly postavy. Nečetla jsem moc knih z mužské perspektivy a už vůbec ne dystopii, takže jsem to chtěla zkusit a docela na to byla zvědavá. Nakonec jsem byla akorát tak zklamaná a naštvaná, protože Owen byl šílenou postavou, kterou jsem naprosto nechápala a skoro celou dobu ani nevěděla, co si myslet. To samé bylo u Lilly. Skoro celý příběh o ní Owen přemýšlel, ale já si na ni ani za mák nedokázala vytvořit názor, protože prostě nebylo z čeho. S takhle málo propracovanými postavami jsem se nesetkala hodně dlouho a ještě víc mě štvalo, že více propracované byly ty úplně okrajové.

Je samozřejmé, že ne celá kniha se vlekla rozvláčně, takže se tam také objevila nějaká akce, bohužel až ke konci. Přesto mi přišla podobně propracovaná jako postavy. Nedokázalo to ve mně vyvolat téměř žádné napětí, a tak nějak jsem vždy věděla, jak by to mohlo skončit. Autor se i hodně snažil o nějaké zajímavé zvraty, které by na mě možná i nějak zapůsobily, kdybych nebyla z knihy tak moc otrávená.

Ale dobrá, i přes všechno negativní mám zajímavý závěr, za kterým si stojím. Nemyslím si totiž, je to špatná kniha. Kniha má neskutečný potenciál, aby byla výbornou četbou, nicméně na to asi nejsem správná osoba a byly tam věci, přes které jsem se dostat nemohla.

Knihu jsem četla pomalým tempem a nebylo tam nic, co by mě u ní drželo. I když tam byly světlé chvilky, rychle pominuly, a mě nic netáhlo zpátky k tomu, abych četla. Možná, kdybych se donutila spolknout to za týden, vypadalo by hodnocení jinak, ale stalo se. Knihu hodnotím slabším průměrem, ideálně by to bylo asi 2,75 hvězdiček. Otázkou ale stále zůstává: Dokáže moje zvědavost překonat i tohle hodnocení a přečtu si další díl? Bohužel si myslím, že ne.

Vydání u nás: 12. 11. 2012

Vydání USA: 1. 2. 2011

Hodnocení: 4.07 při 67587 hodnoceních (goodreads)

V blíže neurčené budoucnosti se ocitáme v Portlandu. Ve městě obehnaném elektrickým plotem a izolovaným od Divočiny, kde ještě stále nebyla vymýcena Choroba - Amor deliria nervosa. Je to už několik desítek let, co byla láska prohlášena za nemoc a začala se léčit. Ano, ze začátku to sice nevypadalo nejlépe, ale teď? Lidé jsou šťastnější a kriminalita téměř neexistuje, stejně jako nenávist. Nicméně, jako vždy je tu i ta temná strana - plná strachu, nejistoty a pochyb.

Lena se na svůj zákrok těší. Odpočítává dny do procedury a nemůže se dočkat, až všechny staré pocity zmizí. Ano, sice nebude nikdy nic jako dřív a kvůli tomu ztratí i svou nejlepší kamarádku Hanu, ale lidé se na ni přestanou dívat skrz prsty - už si nebudou myslet, že nemoc zdědila, že je také nakažená... Jenomže, i Lenu tohle přejde, když ji náhoda svede dohromady s osudovým člověkem - do kterého se chtě nechtě zamiluje -, a když se u ní projeví amor deliria nervosa.

Vraťme se společně o rok zpátky. Rozhodně si vzpomenete, jak na vás minimálně jednou vyskočila ta nádherná modrá obálka doprovázená pochvalnou recenzí. Později na vás vyskakovaly nové verze obálek a následně dva další díly. A pak, věřte nevěřte, informace o českém překladu. Řekněte, nemysleli jste si, jak je to úžasné? Já tedy ano!

Dystopií je v poslední době opravdu hodně. Minusem je to, že většina z nich se odehrává v Americe, ale plusem že autoři se stále snaží a přichází s novými a novými náměty. Jenomže, ne všechno může být nové a originální. 

Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si: "Tohle už jsem někdy četla." Vážně, dokázala bych v tomto příběhu najít spoustu jiných knih. Ať už jde o oplocené a uzavřené město, revoltující občany, výběr dokonalého partnera nebo snaha řídit život všech. V tomto okamžiku, ale nejen u této knihy, je důležitá jen jedna věc - povznést se nad to, říct si, že ne všechno může být sto procentně originální, a číst dál. Jedině tak si totiž můžete plně užít knihy v celé kráse.

Lena to nikdy neměla lehké. Rodiče jí zemřeli, když byla malá, a když se její sestra stala vyléčenou, zůstala sama s tetou, strýcem a jejich dvěma dcerami. Je to slušná holka, která vždycky dělala to, co měla, nikdy neporušovala zákon a neměla žádné problémy - ale všechno má své meze. Když se na scéně objevil Alex, její život se otočil o sto osmdesát stupňů. Co na tom, že věděla, že to není dobré. City se přece nedají zastavit...

Lena pro mě byla příjemnou hrdinkou. Nijak mi nevadila, chápala jsem její jednání (alespoň ve většině případů) a její myšlenky (pokud se netýkaly Alexe) byly racionální a logické. Také si moc dobře uvědomovala, co se děje, a i když byly občas její myšlenky o Alexovi otravné, nebylo to nic, co by nedalo překousnout. Na druhou stranu Alex nebyl vykreslen jako ten tolik dokonalý hrdina, nebo mi to tak alespoň tolik nepřišlo - což se naprosto rozchází s Lenou, ale já to tak vnímala.

Oproti jiným knihám tady převládají hlavně popisy. Nejen popisy prostředí, ale také popisy minulosti, systému a lidí. Je jasné, že ne všem to bude vyhovovat, ale mně to vůbec nevadilo. Všechny ty popisy dodávaly na autentičnosti, pomáhaly dokreslovat svět a město, celý systém a leccos vysvětlily. Rozhodně mě tedy neobtěžovaly a ani nezdržovaly. Kniha naprosto nepředstavitelně odsýpala, a to hlavně díky nezaměnitelnému autorčině stylu.

Primárním tématem knihy je láska a vztahy. U toho to také zůstalo, kromě konce, kde se objevila ta správná akce a který mě opravdu neskutečně překvapil a zároveň i naštval, protože tohle se čtenářům přece nedělá! Když to sesumíruji, v celé knize se nestalo nic závratného. Je to jako nějaký obyčejný dívčí román, který jen popisuje život naprosto obyčejné dívky. S tím rozdílem, že to není jen obyčejný dívčí román, neodehrává se v obyčejném světě a Lena je všechno, jen ne úplně obyčejná. Jen kdybyste si odmysleli celou tu společnost a fakt, že se to odehrává v budoucnosti, opravdu by se vám to takové zdát mohlo.  

Delirium je knihou, která vás chytne a nepustí. Nepotřebuje závratnou akci a napínavé scény, aby udržela vaši pozornost. Místo toho má úžasně vystavěný svět, svižný a poutavý styl psaný, rozmanité a zajímavé postavy, příjemnou hlavní hrdinku, k ní milého mužského hrdinu a nakonec sem tam nějaký ten překvapivý zvrat nebo odhalení, přestože jste ho mohli očekávat.

Od Deliria jsem toho čekala hodně, ale nečekala jsem, že mě to až tolik dostane. Rozhodně jsem v žádném ohledu nebyla zklamaná a nemůžu přijít na nic, co by mi opravdu vadilo. Ano, nějaká ta souhra náhod nebo občasná informace se mi zdála vážně postavená na hlavu, ale nikdo po nikom nikdy nechtěl, aby knihy byly naprosto a neomylně reálné. Nakonec, téměř bez rozmyšlení, dávám všechny hvězdičky, které mám k dispozici, na chvíli lituji, že jich nemám víc, a jdu netrpělivě vyhlížet pokračování, které bude mít tuto skvělou obálku. 

Za recenzí výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo. Kniha vychází už 12. listopadu!

Vydání u nás: srpen 2012

Vydání USA: 8. 5. 2010

Hodnocení: 3.61 při 347 hodnoceních (goodreads)

Na opuštěném ostrově připadajícím Skotsku se nachází podobně opuštěný hrad, na nějž se právě přistěhovali právoplatní dědici. Nebyl by to ale pravý hrad, kdyby nebyl opředen tajemstvím a nebyla v něm alespoň jedna tajemná komnata. A přesně ta je ukryta v pokoji naší hlavní hrdinky Caity. 

Ano, i mně se při přečtení slov Mayské proroctví vybavily staré chrámy v jižní Americe. A ano, byla jsem sama překvapená, že se to odehrává ve Skotsku, které, co já vím, nemá s touhle kulturou nic společného. Možná někdy v této chvíli jsem se na to začala dívat mezi prsty. Po zajímavém prologu, který všechno uvedl na pravou míru a dostál toho, že se nedočkáme dlouhého vysvětlování přes polovinu knihy, jsem tomu ale stále dávala šanci. 

Příběh má opravdu zajímavý námět. Zvěsti o ovládání světa, dávné proroctví, mayská kultura a tajemný hrad na konci Evropy... S moc knihami s mayským námětem jsem se nesetkala a to už vůbec ne na poli knih YA. Problém je v tom, že tahle kniha z toho tématu jen vychází a mayů jako takových se ani moc  nedočkáme, nebo alespoň za začátku ne. 

Co mi na knize nejvíce vadilo, byla hlavní hrdinka Caity. Ten její postoj, že je tak geniální, že dokáže obelhat rodiče a navíc si může dovolit, co chce, protože má klíč od tajné komnaty, mi po  několika stranách opravdu začal lézt na nervy. Nemluvě o jejím ustavičném lhaní rodičům, kteří se s představou, že mají doma malého génia, spíš věnují svým starým návštěvníkům hradu a vlastně je ani moc nezajímá, co Caity celé dny dělá, dokud včas chodí na večeři.

Ale Caity není jedinou věcí, co se mi nelíbila. Zinscenování cesty po Americe se mi fakt nezdálo. Prostě nevěřím tomu, že by se tolik lidí mohlo sejít a nemluvě o Caity a Alexovi, kteří se ani neznají, a vydají se skoro na konec světa. A to když jsou ještě pod dospělým dohledem. Není na tom vlastně nic špatného, ale reálnější se mi zdá i to, že mi na hlavu spadne letadlo.

Poslední věcí na výčtu všeho negativna jsou rozhovory mezi dospívajícími, dá-li se to tak nazvat. Kniha se vedle klasického vyprávění skládá i z e-mailů a chatu, především mezi Caity a její nejlepší kamarádkou Justine. Upřímně, mluvit se mnou moje kamarádka tak, jako spolu mluvily ony dvě, tak mou kamarádkou dlouho nezůstane. Nemyslím si, že jsem tak "stará", aby mi uniklo to, jak si dnes lidé píšou, ale tak jak ony dvě... to jsem nikdy neviděla a přiznávám, že význam některých zkratek mi fakt unikal. Ale jinak se mi překlad opravdu líbil. Je to psané čtivě, žádné složité věty ani dlouhé úvahy, ve kterých bychom museli sledovat myšlenkové pochody Caity. Také se v textu toho dozvíme hodně zajímavého, ať už o Mayích nebo konspiračních teoriích o ovládání lidstva. 

Suma sumárum je to dobrá kniha. Čtivá oddechovka se zajímavými nápady, ale pro mě ne už tak dobrým zpracováním. Snažila jsem se toho na knize najít co nejvíc pozitivního, ale stále převládaly pocity, které tak pozitivní už nejsou. Nemohla mi uniknout častá nereálnost a nepochopitelnost, jak uvažování Caity, tak příběhu. Spoustu věcí mi nesedělo, a přestože se jedná o fantasy knihu, všechny ty neobvyklé věci my neseděly a autorka to nedokázala podat tak, abych alespoň na chvíli uvažovala nad tím, že by to možné být mohlo.

Knihu hodnotím takovým průměrem. Sice mě překvapila, ale nemohla jsem překousnout až moc věcí, ať už jde o opici skládající origami nebo výstředního Číňana, který všechno ví, všechno zná a kde nebyl, tam se chystá, po cestu mladých lidí na Velikonoční ostrovy nebo do Chile. 

Touto cestou bych chtěla poděkovat nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku, čehož si velice cením.

Vydání u nás: srpen 2012

Vydání USA: 11. 1. 2011

Hodnocení: 3.81 při 26875 hodnoceních (goodreads)

Vydání u nás: 24. 9. 2012

Vydání USA: 1. 5. 2012

Hodnocení: 4.30 při 61924 hodnoceních (goodreads)

Vydání u nás: červen 2012

Vydání USA: 3. 1. 2012

Hodnocení: 4.14 při 10675 hodnoceních (goodreads)

Árie většinu veškerého času tráví v Říších, virtuálních místech, kde se všechno zdá skutečné - dokonce lepší než skutečné. Perry žije v opravdovém světě - nebezpečném a ohrožovaném éterem putujícím oblohou. Jejich životy jsou naprosto rozdílné, ale co když se jejich cesty střetnou?

Árie byla po incidentu, kdy při požáru zemřeli její přátelé, vykázána do outsiderského světa. Árie tam měla najít smrt, ale místo toho se setkala s Peregrinem - divochem z kmene Valeů, který hledá svého uneseného synovce. Árie nemá s tímhle světem žádné zkušenosti. Celý život byla zavřená v Lusku, kde si v podstatě jen užívala. Teď ji ale čeká nelítostná cesta za odpověďmi a znovunalezením své matky plná nebezpečí a nečekaných událostí. A to všechno po boku divocha, který s ní nemluví a od kterého by nejraději byla na sto honů daleko. Nebo alespoň tak to bylo ze začátku.

Pod nekonečnou oblohou musí čtenářovo oko upoutat minimálně tou krásnou obálkou. Přiznávám, že to pro mě bylo velkým lákadlem, ještě předtím, než jsem si přečetla anotaci. Druhou věcí je, že na internetu můžete najít spoustu pozitivních recenzí a samotné hodnocení na goodreads je víc než dobré. Bylo tedy jasné, že mi tahle kniha nemůže uniknout.

Když se budete chystat číst tuhle knihu, počítejte s tím, že si autorka nebude brát žádné servítky. Hned na začátku jsme nelítostně vhozeni do děje, přímo doprostřed událostí, a kniha nabírá spád hned na prvních stránkách. Problémem ale je, že čtenář nemůže chápat, jak to ve světě chodí, a místo toho, aby byl napjatý,  je spíš zmatený. Nějakého většího vysvětlení se totiž dočkáte až okolo prostředku knihy, a to si na spoustu věcí budete muset přijít sami.

Na druhou stranu, i když se úplně nedočkáme vysvětlení, celý svět působí zajímavě od úplného začátku. Bylo vidět, že o tom autorka hodně přemýšlela a bylo to opravdu promyšlené. Trochu mě ale mrzí, že autorka se zaměřila spíš na ten venkovní svět a ne na Lusk plný všech vymožeností. S Peregrinovým světem se seznámíme opravdu hodně, stejně tak s éterovými bouřemi a kmeny, ale o Lusku toho pořád moc nevím.

Příběh je vyprávěný er-formou z pohledu obou postav. Víc mě sice bavily kapitoly z pohledu Perryho, ale Árie je také příjemnou hrdinkou - svým způsobem. Árie mi někdy lezla na nervy svou podezíravostí a svéhlavostí, protože se motala do věcí, o kterých nemá ani páru. Nicméně, kdyby se řídila přesně podle toho, co jí Perry řekl, byla by to nuda. Český překlad se mi opravdu zamlouval, ale kazilo to přílišné množství chyb. Nebylo to jen pár překlepů, ale někdy se chyby vyskytovaly snad na každé stránce a nebyly to zrovna nepřehlédnutelné blbosti.

Plusové body patří autorce za to, že s postav neudělala nepřemožitelné rváče, ale že jim někdy šlo o život. A to nejen jednou. Akčních a bojových scén se dočkáme opravdu hodně a nejednou jsem se bála o osudy postav. A když už jsem u postav, tak bych se mohla vyjádřit i k nim. Škála charakterů není moc široká, přesto to vůbec nevadí. Každá postava vystupovala svým vlastním způsobem a byla naprosto rozdílná. Zvláštní také trochu je, že Perry není tím dokonalým a nádherným klukem, kterého by chtěla každá holka, ale má své vlastní chyby - jak charakterové, tak vzhledové.

I když je to poměrně dost akční kniha, dočkáme se i klidných a romantických scén. Celkově je v tomto kniha vyvážená. Po napínavé scéně nadejde něco oddychového, abyste si mohli srovnat puls. Možná jedinou výjimkou je konec. I když jsem čekala, jak to dopadne, trefila jsem se jen na půl. Áriin osud jsem uhádla skoro hned (nebo ho spíš tušila), ale u Perryho to bylo nejedno překvapení. Nevím, jestli jsem tomu jen nevěnovala pozornost, nebo to autorka tak skrývala, ale překvapilo mě to neskutečně. Nicméně, úplný závěr knihy je hodně otevřený, i když toho kniha hodně slibuje do budoucna, trochu mě to zklamalo.

Pod nekonečnou oblohou je zvláštní kniha. Po i během čtení jsem v podstatě nevěděla, co si o tom myslet. Byla jsem docela zmatená a celkově jsem se trochu bála do knihy jít, protože jsem si nebyla jistá, jestli ten svět dokážu úplně pochopit. Nakonec jsem byla mile překvapená. Konec mi vyrazil dech a to samé i několik dalších scén. Tuhle knihu rozhodně doporučuji. Je to originální a vyhýbá se to zajetému dystopickému konceptu s revolucí a despotickou vládou. Přesto mi nepřijde správné dát knize plný počet hvězdiček - ale čtyři hvězdičky jsou přeci málo na takovouhle knihu! Tudíž milý kompromis.

Vydání u nás: červen 2012

Vydání USA: 3. 5. 2011

Hodnocení: 4.10 při 8177 hodnoceních (goodreads)