neděle 11. listopadu 2012

Recenze: The Lost Code

The Lost Code (The Atlanteans, #1)
Autor: Kevin Emerson
Série: The Atlanteans
Díl: první
Žánr: YA, dystopie, sci-fi,  mytologie
Anotace: V roce 2086 kemp Eden slibuje léto představující "jaké to bývalo", ještě předtím než stouply hladiny oceánů, slunce se stalo denním nepřítelem a moderní civilizace se octla v chaosu. Přímo v centru západního Edenu, biologické kopuli, kemp představuje oázu borovic, studené vody a venkovského šarmu. Ale ne všechno je tam takové, jaké se zdá.

Nikdo to nemůže vědět lépe než 15ietý Owen Parker. Podivná podvodní vidina, zvláštní rány na jeho krku a záhadné varování od okouzlující plavčice Lilly, kterého ho vezme hluboko pod hladinu jezera Eden a ještě dále do minulosti. Jeho objev může zachránit zničenou planetu... Ale ještě předtím se Owen musí z Edenu dostat živý.

Nakladatel: Katherine Tegen Books
Vydání u nás: nevyšlo
Vydání USA: 22. 5. 2012
Hodnocení: 3.68  při 510 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:
Stejně jako povedená obálka, anotace slibuje čtenáři zajímavé čtení. Sice je pravda, že dystopií je v poslední době víc než dost, ale přece tohle se tváří jinak! Přesně takhle nějak jsem ke knize přistupovala - je to dystopie, ale vypadá jinak, recenze říkaly spoustu věcí o mytologii a o tom, jak moc je to povedené... A já se bohužel nechala nachytat.

Tumblr_m8ycbkmz2s1rdzcfao1_400_largeOwen pochází ze světa, kde už nic není takové, jaké bývalo. Velká část země je zatopena oceány, slunce je jejich největším nepřítelem a k tomu všemu jsou mezi lidmi nomádi, kteří se mermomocí snaží zničit Eden... Ale z Edenu Owen není. Žije mimo biologickou kopuli se svým otcem a v podstatě se o něj stará, protože má moc práce. Proto se mu taky nechce nikam odjet, když dostane nabídku, aby se zúčastnil letošního kempu v západním Edenu. Jistě, nejen kvůli otci, ale také kvůli tomu, že by tam byl naprostým outsiderem. Ale nakonec opravdu odjíždí.

Když Owen šel skládat plavecké zkoušky, ani trochu netušil, že se všechno změní. Po tom, co se skoro utopil a poranil si krk, i když nemá nejmenší tušení jak, se okolo něj začnou dít divné věci. Owen sám začne zjišťovat, že ne všechno je takové, jaké se zdá, stejně jako skupina instruktorů, kteří jsou podle všeho stejní jako on. Nebo alespoň většinově.

Jako největší pozitivum knihy počítám styl, jakým autor píše. Emerson příběh dokázal podat ve čtivé podobě, kdy nepoužíval nijak složité věty, nicméně se v knize vyskytovala spousta zkratek a odbornějších výrazů, které bylo někdy těžké přelouskat. Tudíž si nemyslím, že by s tím někdo měl mít nějaký problém, ale asi bych knihu nedoporučila úplným začátečníkům. :)

D-25_largeDruhou pozitivní věcí bylo zpracovaní světa a nápady, které do toho autor dokázal zakomponovat. Pokud se nemýlím, je to pro mě první dystopie, ve které jsem narazila na to, že je zachován téměř celý svět, co se některých zemí týče. (Autor vzal v potaz např. Afriku nebe Helsinki, ze kterých se v této knize stal ostrov.) Poté je tu celá ta věc s mytologií, která mi nijak nevadila, i když do mytologie obecně nejsem zrovna fanda. Ale, někdy se mi to zdálo přeplácané. Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby autor tyhle dva nápady oddělil a napsal jako samostatná díla, protože to bylo trochu moc.

Ani autorův styl a nápaditost ale nepřekonají jednu věc. Kniha se táhla neuvěřitelně šnečím tempem a po několika stranách strašně nudila. Jako příklad bych uvedla, že vysvětlení důležitých událostí, které se staly na prvních stranách knihy, jsem se dozvěděla až o 80 stran dále. A nejen to, já to tušila až moc dlouho a také jsem se strefila. V ostatních případech jsem sice netušila tolik věcí, ale zase se strašně dlouho chodilo okolo horké kaše a pak autor během jedné kapitoly prozradil úplně všechno.

Dalším kamenem úrazu byly postavy. Nečetla jsem moc knih z mužské perspektivy a už vůbec ne dystopii, takže jsem to chtěla zkusit a docela na to byla zvědavá. Nakonec jsem byla akorát tak zklamaná a naštvaná, protože Owen byl šílenou postavou, kterou jsem naprosto nechápala a skoro celou dobu ani nevěděla, co si myslet. To samé bylo u Lilly. Skoro celý příběh o ní Owen přemýšlel, ale já si na ni ani za mák nedokázala vytvořit názor, protože prostě nebylo z čeho. S takhle málo propracovanými postavami jsem se nesetkala hodně dlouho a ještě víc mě štvalo, že více propracované byly ty úplně okrajové.

Je samozřejmé, že ne celá kniha se vlekla rozvláčně, takže se tam také objevila nějaká akce, bohužel až ke konci. Přesto mi přišla podobně propracovaná jako postavy. Nedokázalo to ve mně vyvolat téměř žádné napětí, a tak nějak jsem vždy věděla, jak by to mohlo skončit. Autor se i hodně snažil o nějaké zajímavé zvraty, které by na mě možná i nějak zapůsobily, kdybych nebyla z knihy tak moc otrávená.

Ale dobrá, i přes všechno negativní mám zajímavý závěr, za kterým si stojím. Nemyslím si totiž, je to špatná kniha. Kniha má neskutečný potenciál, aby byla výbornou četbou, nicméně na to asi nejsem správná osoba a byly tam věci, přes které jsem se dostat nemohla.

Knihu jsem četla pomalým tempem a nebylo tam nic, co by mě u ní drželo. I když tam byly světlé chvilky, rychle pominuly, a mě nic netáhlo zpátky k tomu, abych četla. Možná, kdybych se donutila spolknout to za týden, vypadalo by hodnocení jinak, ale stalo se. Knihu hodnotím slabším průměrem, ideálně by to bylo asi 2,75 hvězdiček. Otázkou ale stále zůstává: Dokáže moje zvědavost překonat i tohle hodnocení a přečtu si další díl? Bohužel si myslím, že ne.

3 komentáře:

  1. Je to nuda? To mě docela mrzí, byla jsem na ni zvědvá. A teď moc nevím, jestli se mi do ní chce...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za zkoušku člověk nic nedá, ale opravdu jsem toho čekala víc. Jak jsem psala, nemyslím si, že je to špatná kniha, ale prostě mi ani trochu nesedla. :)

      Vymazat
  2. Kniha ma teda veľmi nezaujala, ale super recenzia.:)

    OdpovědětVymazat