Nikdy jsem neměla v oblibě povídkové knížky. Jediná povídková kniha, kterou jsem přečetla celou byla Němá barikáda, na kterou nemám zrovna dobré vzpomínky. Ale když jsem se objednávala knihy k Vánocům, řekla jsem si, že to přeci jenom zkusím. Četla jsem na knihu spoustu chvály a jména autorů také jsou vcelku známá, takže jsem to prostě riskla. A vážně toho nelituji. 

Likvidátorčina dcera - Meg Cabot

Hlavní hrdinkou je Marry, která je dcerou likvidátorky. Momentálně se Marry snaží najít Drákulu, který její matku přeměnil v upíra. Pak se tam ale nachomýtne Sebastian, jeho syn. Marry se najednou vidí šanci, jak se dostat k Drákulovi... A ještě se tam objeví ten sladký kluk od vedle... 

Je to vlastně moje první setkání s Meg jako spisovatelkou (nesmějte se, ano?) a docela to na mě udělalo dojem. Sice jsem si poprvé, když jsem viděla název a to pitomé slovo likvidátorka, řekla jsem si jenom "What the hell?", ale to už menší detail. Byla to trochu lehčí povídka s dobrým námětem i postavami, ještě ke všemu dobře napsaná. Na druhou stranu, ten Drákula mi tam jakože vážně neseděl. Nemám nic proti takovýmhle mocným upírům, ale autorka mohla o něco málo víc zapojit fantasii, protože tohle trochu shodilo celou povídku. Oceňuji, že tam nebylo přehnaně moc postav, ale na druhou stranu bylo až šíleně moc uspěchané, jak se Adam zamiloval do Marry. Jak dlouho to bylo, co se s ní konečně začal bavit?

Kytička na ruku - Lauren Myracle

Tři dobří přátelé se rozhodli, že nudný večer stráví u madam Zan, věštkyně. Hlavní hrdinka, Frankie, má totiž jednu otázku - pozve ji Will na maturiťák? Místo toho je Frankie zklamaná z toho, že nedostane odpověď ale... něco si od madam Zanzibarové přeci jen odnese... 

Popravdě, tahle povídka na mě neudělala zrovna dojem, možná bych mohla říct, že se mi líbila z celé knihy nejméně. Celou dobu mi to přišlo až nezdravě moc předvídatelné, někdy trochu utahané. I když oceňuji nápad i provedení, Frankiina umíněnost mi i za těch pár stran strašně, ale strašně moc, lezla na nervy. Bylo tam úplné minimum postav, což není u povídky zrovna špatné, ale prostě... ne! Celé mi to přišlo trochu postavené na hlavu, to, jak se Frankie chovala a podobně. Kdo to trochu zachraňoval, byl Will, a když došlo k tomu vyvrcholení, spíš jsem se usmívala nad jeho připomínkami, než abych soucítila s Frankie.

Madison je na maturitním plese s klukem, který k tomu musel být donucen. Štve ji to, a když uvidí nového výměnného studenta, který se jí mimochodem hodně líbí, zapomene na svůj pravý doprovod. A i když ho vůbec nezná, nikdo ho vlastně nezná, neodolá své největší chybě a nastoupí s ním do auta...

Bezpodmínečně nejlepší povídka celé knihy. Celý nápad se mi hodně, opravdu hodně líbil. Už od začátku mi to přišlo zajímavé, včetně toho, jak to bylo napsané. Madison mě dostala tou svojí umíněností a důvěřivostí. Někdy mi to možná přišlo zatraceně ujeté, ale... co člověk nadělá? Na druhou stranu, celé to končilo šíleně moc otevřeně, takže mě to svým způsobem i naštvalo, protože to na mě působilo, jako by autorka řekla: "Tak a teď si kupte mé knihy." Ale i přes to se mi názor na povídku nezměnil.