RC review: Aréna smrti
Série: Hunger Games
Díl: první
Nakladatelství: FRAGMENT
České vydání: 2010
Anotace: Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hunger games začínají...
V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska... Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?
O autorce a sérii
Suzanne Collinsová je americká spisovatelka a autorka světových bestsellerů. Než začala psát pro děti, od roku 1991 pracovala jako scénáristka pro dětské pořady. Na spisovatelskou dráhu ji přivedl až spisovatel James Proimos. Její prvotina nesla název Underland Chronicles a stala se světovým bestsellerem.
K tomu, aby napsala trilogii Hunger games ji přivedlo hned několik věcí. Například se značně nechala inspirovat řeckou pověstí o Theseovi - pověst vypráví o tom, jak Athény musely každý rok posílat sedm chlapců a sedm dívek na Krétu jako oběť Minotaurovi. K příběhu jí také dopomohla televize. Suzanne říká, že se jí nápad vnukl, když projížděla televizní kanály a viděla záběry z války v Iráku a hned potom jakousi reality show.
Panem
V budoucnosti se v troskách bývalé Severní Ameriky se rozléhá země Panem - jméno pochází z latinského panem et circenses (chléb a hry) -, rozdělená na 12 krajů a všemocný Kapitol. Před 74 lety, než se kraje vzbouřily, zde byl ještě jeden, Třináctý kraj. Když došlo k válce, Kapitol vyhrál a na důkaz své všemocnosti srovnal Třináctý kraj se zemí. Tím to ale neskončilo.
Aby lidé nezapomněli na to, jak je Kapitol mocný, každý rok se konají Hladové hry. Z každého kraje jsou vybráni dva splátci, jeden chlapec a jedna dívka, a jsou vysláni do arény, kde bojují na život a na smrt. Protože jen jeden se může stát vítězem. Vlastně... zatím to tak vždy bylo.
Sklizeň
Den sklizně je den, kdy se vybírají splátci. Den, kterého se všechny děti obávají, den, kdy rodiče umírají strachy, jestli vyberou jejich dceru či syna. Den, kdy se naskytne profesionálním splátcům příležitost dostat se do arény. Panem se během několika mála hodin rozdělí na dvě skupiny lidí – na lidi, kterým tyto hry připadají nesmírně kruté a sledují je jen z povinnosti, a na lidi, kteří Hladové hry berou jako událost roku.
Katniss Everdeenová patři do té první skupiny. Už pět let žije ve strachu, že vyberou ji a ona bude muset ve Dvanáctém kraji nechat svou matku a sestru Prim samotné. Když Katnissin otec zemřel při výbuchu v dolech, její matka upadla do těžké deprese a Prim byla ještě příliš malá. Katniss nezbylo nic jiného než dospět a starat se o rodinu. Se svým nejlepším přítelem, Hurikánem, začala lovit a své úlovky prodávat na Jarmarku, čímž dostala svou rodinu do přínosné situace. Každý rok to zvládla, nebyla vybrána, a letos také ne. Však...
Letos přišla řada na její sestru, Prim. Když Katniss slyšela její jméno, neváhala a nabídla se místo ní. Jako druhý splátce byl vybrán Peeta Mellark, syn pekaře, který zachránil ji i celou její rodinu.
Katniss byla postavena do těžké situace. Přežít, aby se mohla vrátit zpět a zaručit rodině život, jaký si vždy přáli, nebo za každou cenu ochránit Peetu a odvděčit se mu za to, že kvůli nim spálil chléb a dostal výprask?
Aréna
Každý rok je aréna jiná, originální. Splátci se můžou octnout na poušti, v polární oblasti nebo někde u moře či v lese. V 74 ročníku her bylo všech dvacet čtyři splátců odvezeno do krajiny, kde se nachází lesy s dostatkem vody a spoustou pastí nastražených od Tvůrců - protože, kdo by se chtěl dívat na stále jednotvárné hry, kde jsou všichni splátci roztroušeni po aréně?
Katniss toto prostředí opravdu vyhovuje. Po letech, co strávila lovením v lesích za plotem Dvanáctého kraje, je na tuto přírodu zvyklá. Umí se ohánět lukem, vrhat nože, nastražit pasti, ví, jaké rostliny jsou jedlé a jaké ne a, což je pro ni v mnoha ohledech opravdu výhodné, lézt po stromech.
Postavy
Jak už jsem se zmínila, hlavní postavou je šestnáctiletá Katniss Everdeenová z Dvanáctého kraje. S Katniss jsem si nevytvořila příliš pevný vztah, ale nedá se říct, že by mi nějak vadila. Musím ale opravdu uznat, že má neskutečnou odvahu a opravdu ví, jak přežít. Pro svou rodinu by udělala cokoliv, což vypovídá i o tom, že se nabídla za svou sestru Prim jako dobrovolnice.
Pravým hlavním hrdinou pro mě je druhý splátce z Dvanáctého kraje, Peeta Mellark. Peeta nepochází jako Katniss ze sloje, ale z bohatší čtvrti, protože je synem pekaře. I když má dva starší bratry, žádný z nich se nenabídl jako dobrovolník místo něho. Když na tom byla Katniss a její rodina nejhůř, zachránil je tím, že spálil dva chleby, i když se mu za to nedostalo žádné odměny. Peeta na mě působí neskutečně sympaticky, odhodlaně a především obětavě. Už jen to, že Katniss za každou cenu chránil a dokonce jí zachránil život, na mě udělalo dojem.
Haymitch je poslední žijící splátce z Dvanáctého kraje. Hry se na něm dostatečně podepsaly, protože po návratu začal opravdu hodně pít - člověk ho nepotká jinak než úplně na mol a s láhví v ruce. Katniss i Peeta si byli docela jistí, že s Haymitchem nemají žádnou šanci, ale nakonec se jako trenér ukáže v úplně jiném světle. I přes litry alkoholu, které jeho tělem prošly, mu to opravdu myslí a přesně ví, kdy svým svěřencům pomoct, co kdy říct anebo, co udělá největší dojem na sponzory.
V celé knize je opravdu spousta další postav, včetně všech splátců. Suzanne si s postavami opravdu pohrála, protože nejedna z nich má svůj vlastní příběh. Když vezmeme mladičkou Routu, splátkyni z Jedenáctého kraje, tak, i když se v knize objevila jen na několika stránkách, jsem si ji hned oblíbila.
Styl a jazyk psaní
Kniha je psaná ich-formou a v přítomném čase. Už u jiných knih podobného žánru jsem narazila na text v přítomném čase a vždy jsem měla pocit, že mu to dodává na jakési reálnosti. Jednoduše, člověk se opravdu jednoduše dokáže vcítit do nového světa a splynout s postavami. V originále jsem knihu nečetla, ale občas mi opravdu vadilo počešťování jmen.
Pocity a postřehy
Často jsem musela přemýšlet nad tím, jestli je zvrácenější to, že Hladové hry vůbec konají, nebo to, jak se někteří obyvatelé, především z Kapitolu, se na ně dívají jako na nějakou prestižní sportovní událost. Dost strašné mi přijde už jen to, dívat se - povinně -, jak tam lidé, v podstatě ještě děti, umírají. Ale ještě si vsázet na vítěze?
Už po prvních pár stranách jsem se musela zamyslet nad tím, jakým způsobem je Panem uspořádaný, a především, jak tam lidé žijí. Rovnou vás napadne, že podmínky ve Dvanáctém kraji jsou nejhorší, ale ani představa života v nějakém lepším kraji mě také nijak nelákala. I kdybych měla žít v jakémkoliv kraji, stejně bych se nevyhnula dohledu Kapitolu, Mírotvorcům a dalším nehezkým věcem.
Celou knihu jsem se neubránila myšlenkám na to, jaké by to pro mě bylo, kdybych byla v aréně místo nějakého jiného splátce, nebo jak bych se v dané situaci zachovala, ale nedokázala jsem si to představit. Budit se každý den s tím, že by to mohl být můj poslední? Ne, děkuji.
A nakonec, i když by se člověk tomu bránil sebevíc, nakonec ho stejně napadne ještě jedna otázka. Bude nakonec Katniss s Peetou nebo s Hurikánem?
Hodnocení
Od knihy jsem měla jisté očekávání, protože je přeci jen velmi úspěšná. Měla i jisté obavy z toho, že by se mi kniha nelíbila, ale musím s potěšením říct, že se mi kniha líbila. Je to jedna z těch knih, od které se člověk nedokáže odtrhnout, dokud nepřečte poslední řádek. Ale dočíst knihu s tím, že jsou ještě dvě další, a doufám, že alespoň stejně skvělá pokračování? Co víc si může čtenář přát...
Kniha je opravdu dobře propracovaná a nepřišla jsem na žádné místo, kde by mi něco nesedělo. Psaná je až překvapivě čtivě bez zbytečně dlouhých pasáží, dialogů či úvah hlavní hrdinky, které by člověka mohly nudit. V knize jsem našla všechno od humoru a napětí přes lásku, strach a intriky.
Aréně smrti tedy dávám 5 hvězdiček a určitě jich není škoda. Knih jako je tato není mnoho a jestli pořád váháte, jestli si knihu pořídit, neváhejte a běžte do nejbližšího knihkupectví.
Touto cestou bych chtěla poděkovat nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku, čehož si velice cením.
Zdroj informací o autorce a sérii: hunger-games.cz
9 komentářů
Naprosto s tebou souhlasím :)) Najdeš tam opravdu všechno.. Nejvíc mě pobavilo, když se Katniss učila chodit na podpatcích a vytahovala si sukni a Cetkie to rozčilovalo.. a ona pak nasupeně odešla a vytáhla si šaty až ke kolenům :DD to jsem si říkala: "Ta holka je super!" :D Osobně jsem si jí oblíbila mnohem víc, než třeba Rose z VA. :)
OdpovědětVymazatAsi i budem musieť zaobstarať českú verziu Hier o život. Na zasmiatie. Nič proti, ale : Kapitol, Haldové hry, Den sklizně, Splátci, Hurikán, Cetkia, Routa, Jarmark a Kraje? Čudujem sa že nepremenovali Panem na Chlieb.
OdpovědětVymazatNa knihu se opravdu těším a mám velké očekávání, tak doufám, že nezklame a splní všechna očekávání, stejně jako u tebe. Zatím ji mám v poličce a čeká, až si na ni udělám čas :)
OdpovědětVymazatS recenzí naprosto souhlasím, i mě kniha více než strhla =).
OdpovědětVymazatBohužel také musím souhlasit se Snowy... Český překlad některých originálních jmen byl opravdu nevhodně zvolený. Nevím, jaký je rozdíl v "Rue" a "Routou". Originální název líp zní, lépe se čte.
Také jsem s radostí hledala novinky o nadcházejícím filmu a stále dokola se tam objevovala postava "Gale" Až později jsem zjistila, že je to vlastně Hurikán. No jo, co se dá dělat. Až na ty jména se mi však překlad i kniha moc líbí =).
V "Rue" a "Routa" žádný rozdíl samozřejmě není, routa je překlad anglického rue, neboli názvu existující rostliny. Zrovna tenhle překlad snad jako jediný nevadí, ne? Doopravdy vysvětluje, o co jde. Někomu sepne, že routa je rostlina, zatímco u "rue" by jen kroutil hlavou.
VymazatAréna smrti je opravdu skvělá kniha. Rozhodně si přečti i další díly- stojí to za to. ;)
OdpovědětVymazatPřečteno a skvělé! :) I když Suzanne mě čas od času nehorázně nakrkla :D
VymazatO Hunger games jsem hodně slyšela a musím říct, že mně dost chytil už jen film. Ale jak už to bývá, sotva přijdu do knihovny, tak mi tu knížku někdo vyfoukne :/ Ale rozhodně se chystám.
OdpovědětVymazatŠkoda, že jsi se k tomu ještě nedostala. :) Ale určitě ti to jednou vyjde a ponoříš se do téhle skvělé série! :)
Vymazat