Na střední škole to vře. Vedení se rozhodlo, že mít školní tým amerického fotbalu nestačí, a tak se rozhodli vytvořit ještě tým fotbalu evropského. Bohužel nečekali, že se do sebe konkurenční sportovci pustí hlava nehlava a budou si dělat nesmyslné nachvály. Které občas také skončí úrazem. Nicméně nejsou to jen fotbalisti, kdo trpí. Válka se jim začíná motat i do osobních životů - a odnáší to jejich milované přítelkyně. Ty se rozhodnou vzít vše do svých rukou a vyhlásí klukům stávku. Dokud neskončí válká, nebudou žádné intimnosti. 

Dějová linie jako taková nebyla nikterak převratná. Na střední škole panuje válka mezi fotbalisty a hráči amerického fotbalu. A chlapci ji berou tak vážně, že ji staví nad vztah se svými dívkami. Ty už ale přestalo bavit být pořád na druhém místě, a tak se rozhodly válku ukončit. Tím, že klukům odepřou sex, dokud jejich boje neskončí. Ale nejen že se stávka bude vést mnohem déle než čekaly - pro některé to bude mít mnohem větší následky.

Shut out mluví otevřeně o sexu, ale žádný se tam nevyskytuje. Kniha tedy není plná erotických scén a pokud se zdá, že by na nějakou mohlo dojít, autorka se detailním popisům záměrně vyhýbá. Naopak se ale věnuje konverzacím mezi dívkami, které si předávají své sexuální zkušenosti. Důležité je, že se to autorka nesnaží idealizovat a píše to tak, jak to je - každý člověk je jiný a každý se se svojím intimním životem srovnává jinak a jinak na něj pohlíží. A ať už zastává jakékoli stanovisko, nikdy není divným a neměl by se za to stydět. A přesně toto je hlavním poselstvím knihy.

Lissa byla panovačná, pokrytecká a hodně nesnesitelná. V zásadě jsem se s ní dokázala ztotožnit jen ve slabosti ke Cashovi, což mi u hlavní hrdinky knihy zrovna nestačí. Na druhou stranu takhle působila práě kvůli tomu, aby se mohla na konci knihy změnit. Její negativní vlastnosti tedy považuji víceméně za cílené. Přesto pro mě nebyla tahounem knihy, jelikož nedokázala být upřímná k sobě, natož k ostatním. Romantická linka zajímavá, příjemná, ale ve výsledku nic, co by vás mohlo překvapit. 

Čeho jsem si u Kody Keplinger dlouhodobě všimla, je absence matek. Četla jsem od ní tři knihy a všechny spojovala skutečnost, matka hlavní hrdiny někam zmizela (v tomto případě zemřela). K tomu jsou připojeny i problémy, které souvisí s otcem. Lissyn otec je po autonhodě upoután na invalidní vozík a přestože to pro příběh nehrálo nějakou zásadní roli, autorka si neodpustila nám to neustále připomínat.