Před nedávnem Moba vydala knihu Ink: Tajemství kůže. Kniha má neuvěřitelně nádhernou metalickou obálku, která rozhodně lahodí oku. Jako obvykle jsem do knihy šla úplně naslepo a právě obálka byla rozhodujícím faktorem, proč si knihu pořídit (a také to, že jsem v tu chvíli nutně potřebovala něco na čtení, abych neumřela nudou). Později jsem ale zjistila, že kniha podává i poměrně dost zajímavý příběh s neuvěřitelně propracovaným světem. 

Ink se odehrává v městečku Svatoměstí. Na tomto místě žije spořádaná a poslušná společnost, která žije s jediným cílem – prožít dobrý život a ten si prostřednictvím tetování zaznamenat na kůži. Kůže je v tomhle světě posvátná, a právě skrze ni se na lidi vzpomíná – po smrti se člověk stáhne z kůže, ze které se udělá kniha, kterou si pozůstalí mohou prohlížet. Hlavní hrdinka Leora tomu vždy věřila. Dokud nepřišla o otce, o toho nejhodnějšího člověka, kterého znala. Později ale zjišťuje, že nic není černobílé. A že tetovaní nejsou jen dobří… a že obávají Prázdní nemusí být tak zlí, jak o nich mluví pohádky. 

Kniha má tři sta stran, ve kterých je detailně popsaný a rozebraný svět, ve kterém Leora žije. Autorka zabředává hluboko do mytologie (zprostředkované skrze pohádky) a místních zvyků. Mluví o kůži jako o vzácné komoditě tak přesvědčivě, že začnete mít pocit, že opravdu tomu tak je i v našem světě. V první řadě se ale musíte trochu odpoutat od podivnosti toho, že stahování lidské kůže je tam posvátný proces a ne něco barbarského, jako to máme zafixované my.

Nicméně právě tahle hloubková sonda do filosofie prostředí zapříčinila to, že v knize zůstalo žalostně málo prostoru pro samotnou zápletku. Ono, sice během příběhu budete nacházet různá vodítka, ta si ale spojíte dohromady až o mnoho stran později, v podstatě až na samotném konci. Přesto se u čtení nebudete nudit. Alespoň mě právě vyprávění o světě bavilo natolik, že jsem nepotřebovala žádnou akci. Nečekejte ani romantiku, na tu nezbyl už žádný prostor a za mě je to jedině dobře. 

Postavy jsou sympatické, ale nedokázala jsem si s nimi vytvořit žádné silné pouto. Hlavní hrdinka byla v mnoha chvílích velice naivní, nicméně jí to dokážu odpustit. Líbilo se mi, že každá z postav měla svoje tajemství a nebyly pouze dobré nebo špatné. 

Ohledně vyprávění mi dělal velkou radost nejen styl psaní, ale také překlad. Po dlouhé době jsem četla knihu, ve které mi žádné fráze netrhaly oči a dokázala jsem uvěřit jeho autentičnosti. Zároveň velká pochvala patří korektuře, protože si nevybavují žádnou zásadní chybu v textu, což vždy moc oceňuji. 

Na poli YA literatury je velice těžké nalézt něco originálního. Alice Broadway se ale podařilo vytvořit neokoukaný a především propracovaný svět, který toho pravděpodobně má ještě hodně co vyprávět. Žánrově je velice těžké knihu zařadit, proto se o to ani nebudu pokoušet. Přesto bych ji doporučila všem, kteří mají rádi to klasické YA, ale hledají něco neokoukaného a nového. Knize dávám zasloužené čtyři hvězdičky a jsem moc zvědavá, co z příběhu vyleze v pokračování.