Často míjím trendy a jelikož poslední dobou ani nečtu moc novinek, často mi přijde, že nějakou knihu čtu až po tom, co ji všichni mají přečtenou. Třikrát. Většinou mě to moc netrápí, ale paradoxně pak mám nějakých knih tak plné zuby, že je ani moc číst nechci. Každopádně jednou za čas opravudu nastane chvíle, kdy se rozhodnu doplnit si vzdělání. A příští doplnění se třeba bude konat s těmito knihami.

   

Grishaverse, Leigh Bardugo | od 2012 | průměrně 4+ | ya fantasy 

Dle toho, co jsem sledovala, se o Griše mluvilo poměrně v dobrém, ale Šest vran kompletně obrátilo blogosféru naruby. Vlastně si nevybavuji nic negativního, co by se o autorce řeklo. Naopak se všichni zdají být neuvěřitelně zvědaví na její další knihy. A já od ní stále nic nečetla, přestože jsem se snažila přelouskat prvních pár stran Vran, ale nedokázala jsem se do toho začíst (protože jsem měla krizi, ne že by se mi to nelíbilo). 

Probuzení Simona Spiera, Becky Albertalli | 2015 | 4.33 | ya LGBT contemporary

LGBT literatura je hodně v kurzu a o Simonovi se mluvilo a mluví stále. Mě tahle kniha ale nějak hrozně míjí a ani si nejsem zrovna jistá, že se chci do ní nějak hnát. Přesto jsem se setkávala spíše s pozitivními recenzemi a navíc jsem moc zvědavá na film (a chci, jako obvykle, číst nejdřív knihu než vidět film). Další věcí je, že mojí pozornost hrozně upoutala další kniha ze série Leah on the Offbeat, nicméně raději čtu knihy popořadě. Takže... třeba na toho Simona fakt jednou dojde.

Jedna želva za druhou, John Green | 2017 | 4.05 | ya contemporary

Tvrdit u této knihy, že ji všichni četli je docela nadsázka, na druhou stranu se to recenzemi jen hemžilo. Ať už těmi dobrými nebo spíše špatnými. Nicméně nejsem nějaký extra fanoušek Greena, ale jeho knihy mám poměrně ráda, i když mě asi neberou tak moc, jak by mohly. Třeba Kateřiny jsem nebyla schopná dočíst, protože mě to neuvěřitelně nudilo. A co si budeme, jsem Kateřina a ne vždy se o nich mluvilo zrovna hezky. Ale nevzdávám to s ním, přestože se říká, že doba pokročila a už z takového Greena vyrostla. No, uvidí se. 

Třináctkrát proto, Jay Asher | 2007 | 4.0 | ya contemproary

O exitenci této knihy vím opravdu dlouhá léta, hlavně díky nádherné originální obálce. Na druhou stranu chápu, že velkou populatiru získala až díky seriálové podobě. Nicméně, přestože jsem si chtěla knihu přečíst už kdysi dávno, nikdy to nedopadlo. A teď, když už i nečtenáři vědí, o co jde, si přijdu tak nějak hloupě, že to čtení neustále oddaluju. (A co si budeme, původně za to mohla především česká obálka :D)

    

Ostrov lhářů, E. Lockahrt | 2016 | 3.85 | ya contemporary

Z nějakého důvodu mi tato kniha utkvěla v hlavě jako must-read, o kterém se během vydání hrozně mluvilo, i když si vybavuji několik ne příliš nadšených recenzí. Přesto je to stále vítěz nejlepší knihy za rok 2014 na goodreads a má hodnocení přes 3.8, což alespoň na moje měřítka je fakt dostatečný důvod, proč se do toho pustit. A já to jednou dokážu, vážně!

Colleen Hoover | od 2012 | průměrně 4+ | ya/na contemporary

Ze všech stran se na mě valí chvála na tuto autorku. Mám od ní doma knihu Bez naděje, která se - zcela beznadějně (haha, nejsem já vtipálek) - válí na poličce a já se k ní prostě ne a ne dostat. Nicméně prostě mi přijde, že od Colleen už každý něco četl a především, že každému se něco alespoň trochu líbilo. A tím pádem, že bych si prostě měla od ní něco přečíst, protože si to s největší pravděpodobností absolutně zamiluju.

Anita Blake, Laurell K. Hamilton | od 1993 | průměrně 4+ | urban fantasy
Jeden čas mě urban fantasy dost mluvilo, ale kromě YA jako třeba Nástroje smrti jsem se pořádně dostala jenom k Patricii Briggs (kterou ale stále miluju) a Sukubě od Richelle Mead (která mě fakt moc nebrala). Nicméně o Anitě se dřív fakt hodně mluvilo a přestože jsem o ní neslyšela hezkou řádku let, myslím, že bych se do ní fakt měla zkusit pustit. Ano, velice odrazující je počet dílů, kterých je tuším více než dvacet, ale není to Škola noci a věřím, že by to mělo mít hlavu a patu. I když si nevěřím natolik, že jednou přečtu úplně všechno.

Než jsem tě poznala, Jojo Moyes | 2012 | 4.27 | adult
Autorka Jojo Moyes je jednou z těch, o kterých jsem přesvědčená, že téměř každý o ní někdy slyšel. Navíc Než jsem tě poznala je knihou, která se dočkala svého filmovéo zpracování, takže rozhodně to není velká neznámá. Pro mě ale ano, protože film jsem neviděla a knihu nečetla. A film neuvidím, dokud knihu nepřečtu a kdo ví, kdy se k ní dostanu... a znáte to, začarovaný kruh. Jedná se ale o příběh, který mě fakt zajímá. Takže třeba jednou.