Na další knihu Jandy Nelson jsem se neuvěřitelně těšila. Nebe je všude sice není nejlepší příběh, který jsem kdy četla, ale nemůžu popřít, že měl jedinečnou atmosféru. Něco podobného jsem si slibovala i od její druhé knihy. Asi se mi dostalo dost podobného zážitku, ale v Nebe je všude to bylo o něco intenzivnější. Každopádně je její styl stále stejně vytříbený a má neuvěřitelně úžasné myšlenky. A postavy. A vlastně tak nějak všechno okolo.

Noah a Jude jsou dvojčata. Sdílí pocity, rozdělují si svět a nemůžou hrát kámen-nůžky-papír, protože se vždycky shodnou. Nic ale netrvá věčně. Když jejich matka rozhodne, že by měli jít na uměleckou školu, začne to u nich trochu vřít. Noah nechce nic jiného než se tam dostat. Jude o to ale moc nestojí. Nakonec je to právě ona, která se tam dostane. Podivínskému Nohahovi se zboří svět, přestane kreslit  a stane se... normálnim. A jejich matka umře... Jak tohle může dopadnout? 

Dám ti slunce je skládačka. Na začátku dostanete hromadu dílků a nějak nevíte, co s nimi. Ze začátku se to tedy může zdát trochu divné, zmatečné a utahané. Postupem to ale dostává grády, a i když na to velké odhalení přijdete dřív než hlavní hrdinové, rozhodně vás ta skládačka bude bavit. Nebo alespoň mě opravdu bavila. 

Kapitoly jsou sáhodlouhé a musím uznat, že mě to místy trochu otravovalo. Někdy mi přišlo, že se opakovalo furt to samé dokola a přišlo mi to ubíjející. Dokonce musím říct, že mě víc bavily kapitoly z pohledu třináctiletého Noaha, protože byl rozhodně zajímavější postavou než šestnáctiročná Jude. Nicméně je to především tím, že mi byla sympatická Noahova povaha, protože Jude je přesně ta holka, které nemám ráda.

Nejvíc oceňuji, že postavy nejsou černobílé. Jsou dobré a jsou i špatné. Každá má nějakého toho malého kostlivce ve skříni a vy nějakou dobu nebudete tušit, jaký je. Každopádně má každá postava určitou dávku tajemství, ale je jen na čtenáři, jestli se ho bude chtít dozvědět nebo raději ne. Zářným příkladem není jen Jude a Noah. Je tam spousta dalších postav, ať už je to jejich matka, rocková hvězda sochařství nebo Oscar s neposlušným obličejem. 

Pokud si chcete přečíst tento příběh, musíte si uvědomit jednu věc. Tedy kromě toho, že musíte dávat pozor na nejrůznější náznaky, které vám pomohou dotvořit příběh. A ještě tedy kromě toho, že jazyk, kterým je psána tato kniha je něco neuvěřitelně kouzelného a když se pozastavíte nad každou metaforou, uděláte jedině dobře. Každopádně tohle není kniha o lásce. O vztazích. Rozhodně není ani romantická. I když trochu ano. Tohle je příběh o sourozencích, rodině loajalitě, příbuzenství a umění. Kniha o představivosti, těžkých osudech, vysokých útesech a meteoritech. Rozevlátých šatech, létajících ženách, rozbitých mísách a papouškovi... Prostě a jednoduše o životě. 

Dám ti slunce není contemporary. Dokonce by se určitě našel i nějaký chytrák, který by knihu označil za fantasy - kvůli mrtvé babičce. Ale ne. Tohle je prostě Jandy Nelson. Samostatný žánr. Tečka. Nebe je všude je kniha, při které jinak plyne čas. Dám ti slunce je kniha, která přetváří svět.

Autorka: Jandy Nelson; Vydáno v originále: 16. 9. 2014 (I'll Give You the Sun); Vydání u nás: 15. 2. 2016, (Dám ti slunce, CooBoo); Počet stran: 360; Hodnocení na goodreads: 4.15 při 73 410 hodnoceních.