Autor: Mike Lancaster
Série: Point 4
Díl: první

Tahle kniha už nějakou dobu byla zařazena do pomyslné kategorie "stejně to nikdy nepřečtu". Občas se mi stává, že si nějakou knihu koupím a ona se mi válí doma bůhvíjak dlouho a já nějakým způsobem dojdu k názoru, že by se mi stejně nelíbila, tak proč s ní ztrácet čas. A nemyslete si, takových knih mám doma požehnaně. Občas mě ale osvítí a já začnu hledat "vhodnou knihu pro dnešní den". A proč jsem si vybrala tohle? Chtěla jsem něco v paperbacku, ale tenkého, aby se to jednoduše převáželo v tašce. Ale aby to nebyla kniha, které by mi bylo líto, kdyby se ušpinila nebo zničila... A tak jsem vytáhla tuhle tenoučkou knížečku, která má něco okolo 160 stránek a už od prvního prolistování popraskaný hřbet.

Tahle kniha je zvláštní. Je vyprávěna jako záznam z magnetofonových pásek a popisuje zmatené události, které se staly v naší době. Nicméně pásky si přehrává až další generace lidí, která nemá nejmenší páru o tom, jaké to bylo v naší době a tak trochu tápe i v tom, co třeba byli Teletubbies.

I když je to vyprávěné z magneťáku, příběh je v ich-formě a vypravěčem je již v anotaci zmíněný Kyle Straker. A víc vám o tom neřeknu. Proč? Protože pravé kouzlo této knihy je v tom, jak dokonale vás dokáže vodit za nos. Svádí vás na falešné stopy a táhne přesně k tomu, co chce, abyste si mysleli. Ale nakonec je to úplně jinak a vy se to dozvíte až na samotném konci. A to je na tom to nejlepší. Prostě vás to nutí. Nutí vás to číst dál a dál a vy si v hlavě stále omíláte nejšílenější scénáře a dokonce i sami sebe přesvědčíte o tom, že to je přesně tak, jak si myslíte. Protože jak by to mohlo být jinak, když všechny indicie jsou nad slunce jasné?
Soumrak civilizace je jednohubka. Má nějakých 160 stránek, které se dají přelouskat na jedno dvě posezení. Děj je nepředvídatelný, ale napínavý. Hrdinové nezůstávají dlouho na jednom místě a stále se něco děje. Jsou stále na cestách, snaží se zjistit, co se děje a proč je svět najednou takový, jaký je. Jako plus vidím skutečnost, že je tam jen velmi malé množství postav a když už se o nich mluví nějak víc, mají nějakou větší roli v ději.

A jako neposlední plus vidím nápad. Nechci se moc rozepisovat, protože bych prozradila celé jádro knihy, ale celé to rozuzlení mi doslova vyrazilo dech. Pravda, trošičku mě to zklamalo, protože jsem čekala něco jiného. Nicméně mi to v konečném výsledku ani trochu nevadilo. Vždyť o to v dobrých knihách jde, ne? Vyrazit nám dech, nabídnout něco, co jsem vůbec nečekali a něco, co tu ještě nebylo.

Knize dávám pět hvězdiček, což jsem neudělala už hodně dlouho. 0.4 Soumrak civilizace je zářný příklad toho, že kniha nemusí mít několik stovek stran, rozvleklou zápletku nebo hromadu postav. V tomto případě je méně více a já bych byla moc ráda, kdyby u nás vyšlo i pokračování, protože tahle kniha - ať už s jakkoliv odpudivou, nicméně k příběhu dokonale sedící obálkou - je něco, co na našem trhnu nenajdete víckrát.