Recenze: Hvězdy nám nepřály
Autor: John Green
Originální název: The Fault In Our Stars
Originální název: The Fault In Our Stars
Žánr: YA, contemporary
Anotace: Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se údajně podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.
Nakladatel: Knižní klub
Vydání u nás: březen 2013
Vydání USA: 10. 1. 2012
John Green je vynášen do nebes v superlativech. A co si budeme povídat, má proč. Nejen, že bez pochyby psát umí, ale jeho příběhy jsou na vážná témata, nemažou nám med kolem pusy a tak nějak nám pomáhají vidět svět i z jiného úhlu pohledu. A taky nás učí, že ne všechno je samozřejmé.
Hazel má rakovinu. Nevyléčitelnou formu, která začala ve štítné žláze a nakonec se vydala na okružní jízdu po plicích. Hazel se uzavřela do sebe a jejím nejlepší přítelem je kyslíková bomba, kterou za sebou vodí místo psa. Ale Hazel není roztříštěná na milion malinkých kousíčků a nelituje se. Žije, přežívá, ale všechno beze nadneseně a v reálných barvách. Podobně jako Augustus. Potkali se na podpůrné skupině. Skamarádili se. A pak i něco víc. A kromě toho, spojuje je právě zkušenost s rakovinou.
Je jasné, že tenhle příběh nebude plný naděje a plánování budoucího života, svatby a dětí. Tenhle příběh metaforu "do konce života" hodně konkretizuje, a když si to vezmete kolem a kolem, je to hodně depresivní. V téhle knížce vám to ale nepřijde. Berete to jako holý fakt, protože tak to máte brát. Postavy nestojí o to, aby je někdo litoval. Ony stojí o to, abyste je braly i s jejich handicapem a pochopili, že i tak se dá žít.
Hvězdy nám nepřály není rakovinová kniha. Víc než o nemoci je o psychice lidí s touhle nemocí a celkově o lásce a rodině a věrnosti a existenciálních problémech v pomíjivosti lidského života a o tom, že nic není věčné a ani lidé si na nás nebudou pamatovat věčně. Protože všichni si pamatují třeba Shakespearovy sonety, ale už nikdo neví o člověku, pro kterého je napsal. (nepřesná citace z knihy. Peter van Nevím-jak-dál měl někdy chytrý myšlenky.)
Tento příběh vás nutí přemýšlet. Ať už kvůli filozofujícím teenagerům nebo neustálým metaforám. Prostě přemýšlíte. Uvědomujete si. Litujete a doufáte. Porovnáváte svůj život s tím hrdinů. Filozofujete. A nakonec zjistíte, že Green sebral všechnu naději.
Ale ještě jedna věc je na Hvězdách skvělá. Nezapomínají. Celou dobu je neustále připomínán Hazelin a Gusův handicap. Izákův i Patrikův handicap - kluků, kteří sice přežili, ale rakovina jim zničili život a prodloužila pobyt na téhle zavodněné kouli, i když o to třeba nestojí, protože jej nebudou moci prožít úplně.
Kniha Hvězdy nám nepřály se nedá označit za skvělou nebo úžasnou. Protože to není správné. Knihy s takovým příběh by se neměly takto označovat a ani hodnotit. Osobně pak mám pocit, jako bych souhlasila se vším tím děním uvnitř. Ale já s tím nesouhlasím. Nelíbí se mi to a frustruje mě to, protože osudu prostě neporučíš a ten si nevybírá. Ale stejně si myslím, že je úžasná, i když to nerada přiznávám.
Tahle kniha vám vyrve srdce a prožene ho mlýnkem na maso. Bez anestezie a bez jakéhokoliv umrtvení. Bezohledně bude hrát ping pong s vašimi emocemi a vy ji stejně budete milovat. Právě kvůli tomuhle. Nemaže vám med kolem pusy a vy se stanete takovými sadisty, že každé slovo spolknete i s pěkně nabroušeným navijákem.
5 komentářů
Miluju tu knížku ♥
OdpovědětVymazatNaprostý souhlas, přesně (hlavně v tom posledním odstavci) jsi vykreslila mé emoce. Na druhou stranu nám toho kniha hodně dá, například já jsem si získala naprosto odlišný názor na svět. Máš moc hezký styl psaní a ta přirovnání tam ale kurde hodně sedí :( Všichni, kdo to doposud neudělali, riskněte všechno, co tu Kacennnka popisuje, stojí to za to!
OdpovědětVymazatTaky mě to donutilo hodně přemýšlet. :) Najednou člověk zjistí, že nemá skoro žádnou jistotu a že osud si s tebou dělá prostě co chce.
VymazatChystám sa ju prečítať opäť, lebo ma až tak veľmi nechytila za srdce. Neviem, možno to je tou dobou, kedy som to čítala alebo čo, potrebujem čerstvý pohľad na knihu, potom sa mi možno konečne Augustus zapáči oveľa viac. :))
OdpovědětVymazatTeraz od veci, ale keď pozerám na tvoj fanlisting nedá mi to, že všetko moje tímy. no aspoň z tých kníh, čo som čítala :DD
Třeba kamarádka to teď kvůli filmu četla podruhý a říkala, že nechápe, jak ji to minule mohlo nechat tak chladnou. :D
Vymazat