Recenze: Děti z půdy
Autor: Jan Pavel
Žánr: detektivka
Anotace: Ze soukromé prominentní školy jsou uneseny dvě děti. Již od první chvíle je jasné, že byl tento čin dlouho a důkladně plánovaný. Proč se ale únosce neozývá se svými požadavky? A půjde tu opravdu o peníze? Když konečně dorazí dopis s instrukcemi, jsou o tom již přesvědčeni všichni členové vyšetřovacího týmu. Jen mladý poručík Richard si stále není jistý. Má pocit, že se za pomyslnou oponou případu odehrává ještě něco jiného. Něco znepokojivějšího. Něco závažnějšího. Ale co může být zrůdnějšího než ohrožovat životy nevinných dětí? A podezření mladého poručíka kriminálky se potvrzuje ve chvíli, kdy je jedno z dětí nalezeno v zuboženém stavu ještě před předáním výkupného. Nic není, jak se původně zdálo. Následné události totiž roztáčejí kolotoč nepředstavitelných zvratů a odhalení, které sahají až do nejvyšších pater společenské smetánky a nezůstanou bez následků ani pro mladého kriminalistu.
Nakladatel: Slovart
Vydání u nás: říjen 2013
Osobně detektivky moc nečtu, a to už vůbec ne ty české. Když jsem tedy dostala chuť na něco úplně jiného, došla jsem k názoru, že právě něco z českého prostředí by nemuselo být úplně zlé. Ponurá obálka s poměrně zajímavým názvem a lákavou anotací utvořily správnou kombinaci a já se rozhodla zkusit štěstí.
Roman Richard je sice policistou, ale má i svou novinářskou minulost, díky které si vytvořil jisté kontakty. A jedním z nich je i Joachim, kterému právě unesli dceru. A nejen ji - unesli ještě syna jeho konkurenta Rajchrta. Tohoto případu se s ještě dalšími ujímá Richard, který však k tomu má vlastní osobitý přístup, protože on sám má malou dceru...
Jedná se o autorovu detektivní prvotinu a je to poznat. Více než na detektivní případ je kniha zaměřena na osobní života Richarda. Hodně kapitol je zaměřených na jeho minulost a osobní pohnutky, které se často věnují jeho nevydařenému osobnímu životu a jeho vztahu s Marií, který je v rozkladu a k úplnému ukončení chybí jen podpis na rozvodových papírech.
Kniha je vyprávěná ich-formou a dělena na tři části. V první se autor zaměřil na samý úvod do případu a jeho pomalý vývoj. V části se hlavně věnuje životu naší hlavní postavy a nešťastnému vývoji jeho manželství a problémům s jeho a Mariinou malou dcerkou. A nakonec je tu závěrečná část, ve které případ vrcholí. Kapitol je něco okolo padesáti a jsou velmi krátké, často třeba jen na dvě strany. Hlavní linie příběhu jsou dvě. V jedné sledujeme průběh vyšetřování a v druhé nahlížíme pod pokličku a to, co se děje s dětmi.
Čtení Dětí z půdy je pro mě jistým zklamáním. I přes lehký styl psaní jsem se nemohla do knihy začíst a často jsem měla pocit, že se autor opakuje. Nedokázala jsem udržet pozornost od dění a nebavilo mě postupné odhalování příběhu, když jsem věděla, jak se situace odvijí i na druhé straně a já vím, jak je to zrovna s dětmi. Nemohu říct, že by mě nějaké události nepřekvapily, ale nedokázalo to vyvážit vše ostatní.
Knize dávám tři hvězdičky. Na prvotinu z toho žánru to nebylo zlé, ale mně scházela řada detektivních prvků a takové to nenucené napětí, kdy vůbec nevíte, co se bude dít dál.
Jedná se o autorovu detektivní prvotinu a je to poznat. Více než na detektivní případ je kniha zaměřena na osobní života Richarda. Hodně kapitol je zaměřených na jeho minulost a osobní pohnutky, které se často věnují jeho nevydařenému osobnímu životu a jeho vztahu s Marií, který je v rozkladu a k úplnému ukončení chybí jen podpis na rozvodových papírech.
Kniha je vyprávěná ich-formou a dělena na tři části. V první se autor zaměřil na samý úvod do případu a jeho pomalý vývoj. V části se hlavně věnuje životu naší hlavní postavy a nešťastnému vývoji jeho manželství a problémům s jeho a Mariinou malou dcerkou. A nakonec je tu závěrečná část, ve které případ vrcholí. Kapitol je něco okolo padesáti a jsou velmi krátké, často třeba jen na dvě strany. Hlavní linie příběhu jsou dvě. V jedné sledujeme průběh vyšetřování a v druhé nahlížíme pod pokličku a to, co se děje s dětmi.Čtení Dětí z půdy je pro mě jistým zklamáním. I přes lehký styl psaní jsem se nemohla do knihy začíst a často jsem měla pocit, že se autor opakuje. Nedokázala jsem udržet pozornost od dění a nebavilo mě postupné odhalování příběhu, když jsem věděla, jak se situace odvijí i na druhé straně a já vím, jak je to zrovna s dětmi. Nemohu říct, že by mě nějaké události nepřekvapily, ale nedokázalo to vyvážit vše ostatní.
Knize dávám tři hvězdičky. Na prvotinu z toho žánru to nebylo zlé, ale mně scházela řada detektivních prvků a takové to nenucené napětí, kdy vůbec nevíte, co se bude dít dál.
Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji Knihcentru.
2 komentářů
Moc pěkná recenze :) Obálka vypadá zajímavě i téma, škoda, že Tě to tak nechytlo :)
OdpovědětVymazatDěkuju, bohužel jsem sáhla trochu vedle. Ale věřím, že si to své fanoušky najde. :)
Vymazat