středa 17. července 2013

Recenze: Sněhulák

Autor: Jo Nesbø
Originální název: Snømannen
Série: Harry Hole
Díl: sedmý
Žánr: krimi
Anotace: Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě krásného sněhuláka. Jenže oni žádného sněhuláka nepostavili. Celá rodina užasle zírá z okna. Syn si všimne, že sněhulák je obrácen tváří k domu a jeho černé oči hledí přímo dovnitř. Ráno je Birte pryč. Zmizela bez stopy. Jen sněhulák má kolem krku její šálu. Vrchní komisař Harry Hole dostává tajemný dopis s podpisem "Sněhulák" a také novou kolegyni Katrine Brattovou, která si v tajuplnosti se Sněhulákem nezadá. Harry později zjistí, že Birte Beckerová není první případ. Na povrch vyplouvá řada podobných zmizení a ukazuje se, že mají společné rysy, především to, že všechny ženy byly vdané a všechny se ztratily s prvním sněhem. Rozbíhá se vyšetřování, které je tentokrát ještě napínavější než obvykle a pro Harryho o to složitější, že se silně dotýká jeho nové kolegyně i jedné velice blízké osoby. Harry ani netuší, jakému zlu bude muset tentokrát čelit a jakým způsobem bude muset prokázat, co v něm je.

Nakladatel: Kniha Zlín
Vydání u nás: září 2012
Vydání v originále: 19. 8. 2007
Hodnocení: 3.93  při 20 964 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:


Winter Landscapes | Winter Landscapes
Detektivky nijak nevyhledávám. Vždycky šly mimo mě a já si říkala, že by mě to stejně nebavilo. K tomuhle názoru mě asi navedla ta spousta televizních krimi, kterými nás televize krmí od rána do večera. Nicméně jsem se jednoho krásného dne, co jsem se ocitla v knihkupectví, rozhodla sáhnout po téhle ne zrovna drobné knížečce, jejíž obálka hlásala "bestseller č. 1". V tu chvíli se mi v hlavě ozval hlas jedné naší profesorky, která celý rok vyprávěla o tomhle spisovateli v superlativech a vyzdvihovala jeho psaní do výšin, zatímco jsme se my, nebozí studenti, mořili se svými pracemi na tvůrčí psaní s vědomím, že asi nikdy nedosáhneme kvalit tohoto velikána. A koho by nezajímalo, jak píše někdo, s kým je porovnáván?

Harry Hole je možná nabručený, sebestředný a nespolehlivý, ale také je to nejlepší policista, jakého si osloská policie může přát. Kdo jiný v Norsku také chytil sériového vraha? Problémem ale začíná být jeho posedlost právě těmito vrahy, a proto za každým, byť naprosto běžným, případem vraždy vidí někoho takového. A to samé si myslí o Birte Beckerové, která beze stopy zmizela. Jediné, co zanechala jako stopu, byla růžová šála omotaná okolo krku sněhuláka, který se v podstatě zničehonic objevil na jejich zahradě. Všichni to připisovali běžnému případu zmizení, dokud nezmizela další žena, jejíž tělo - nebo alespoň jeho část - se nakonec objevilo. A to i s dalším sněhulákem. Co asi mají tato zmizení společného? A kdo je ten tajemný Sněhulák? A dokáže Harry, společně se svou novou kolegyní z Bergenu, tento případ vyřešit ještě dřív, než bude pozdě?

winterJak už jsem psala na začátku, nikdy jsem detektivky nečetla. Když opomenu několik těch málo knih dětského žánru, tohle je první "pravá" detektivka, kterou jsem četla. A po dočtení jsem si jistá, že rozhodně ne poslední. Ono se to má tak, že mi pomalu fantasy a YA knihy začaly lézt krkem a já se začala rozhlížet i o něčem trochu jinačím, ale o tom zase někdy jindy. Jde o to, že jsem vždycky měla předsudky k těmto detektivkám a prostě si myslela, že to bude nuda honit se za nějakým případem. A asi jsem byla trošku názoru, že to autor nikdy nedokáže zakamuflovat tak dobře, aby člověk nevěděl, kdo je vrah. Chyba.

Od té chvíle, co se rozjel děj, což bylo hned na prvních stranách knížky, jsem byla napnutá jako struna a nemohla se dočkat toho velkého odhalení. Autor dokázal skvěle navodit tajemnou atmosféru, popsat všechno důležité - ale nikdy nevyzradit příliš - a hlavně tam žádné jméno nebylo jenom tak. Každá postava měla svou minulost a on nám ji hezky představil, ať už dříve nebo později. Každý měl svůj vlastní příběh, o každém jsme něco věděli, a to nám mělo pomoct jako vodítko za vrahem. Bylo to nějako jako taková ta dětská bludiště, kdy máte uhádnout, jaká čára vede od myši k sýru. A já byla vždycky absolutně vedle. 

S tím také souvisí to, že kniha je psaná er-formou a z pohledu velkého množství postav. Nicméně i když tam bylo postav několik, nikdy se mi nestalo, že by se mi pletly dohromady. Ke každému jménu jsem měla přiřazené nějaké informace a ty mi pomáhaly se zorientovat v populaci. Největší problém jsem měla s tím, že jsem ani za boha nemohla přečíst některá jména, protože mi přišly neskutečně krkolomná, ale to zase není taková překážka, dokud to nemusíte někde předčítat. 

on the boat.. | via TumblrSněhulák mě překvapil. I když je to pěti set stránková kniha, strašně rychle ubíhala, stále se tam něco dělo a člověka to rozhodně nenudilo. Autor všechno neuvěřitelně dokázal pospojovat dohromady a vy jste nakonec přišli i na to, že se někde v popisu vyskytla nějaká, pro vás v tu chvíli naprosto nepodstatná, informace nebo věc, která ale nakonec sehrála docela velkou roli a napomohla k vyřešení případu. Autor totiž nemrhal větami, všechno mělo svůj důvod a záměr, bylo to jako obrovské puzzle, akorát že vám většina dílků zapadla až na konci.

Kdybych měla tuhle knihu doporučit, nejradši bych řekla, že všem. Ale to neudělám, tohle určitě není kniha pro každého a někteří by s ní mohli mít i problém. Autor hodně otevřeně mluví například o sexu a nebrání se erotickým scénám (kterých tam bylo opravdu víc, než jsem čekala) a hlavně některé věci byly vyvedeny do poměrně nechutných a morbidních detailů. Když už se někdo vrhá do této knihy, hlavně bez předchozích zkušeností - tak jako já -, měl by tušit, že vraždy tu jsou docela propracované a obyčejné zastřelení je jako nudný bráška toho, co Nesbø vymyslel.

Knize dávám velice zasloužené čtyři hvězdičky a nemůžu se dočkat, až se mi do ruky dostane další dílo tohoto autora, protože jeho psaní mě dokázala neskutečně pohltit a za žádnou cenu jsem se nechtěla odtrhnout. 

4 komentáře:

  1. Pekná recenzia.:) Nebude to asi nič pre mňa, ale možno časom...:)

    OdpovědětVymazat
  2. Od Nesba si chci už něco strašně dlouho přečíst, bohužel času je málo a knih spousta :)
    Určtitě ti ale doporučuju knihu Muži, kteří nenávidí ženy, taky výborná detektivka, na blogu mám recenzi, kdyby ses chtěla podívat ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Muži, kteří nenávidí ženy, se chystám už docela dlouho a rozhodně se do toho jednou pustím. :)

      Vymazat