Recenze: Prohnaný

by - srpna 28, 2012

Autor: Kevin Hearne
Série: Kroniky železného druida
Díl: první
Originální název: Hounded
Žánr: urban fantasy, druidové, bohové
Anotace: Atticus O'Sullivan, poslední druid, si poklidně žije v Arizoně, provozuje okultní knihkupectví a ve volném čase na sebe bere zvířecí podobu a vyráží na lov se svým irským vlkodavem. Sousedé a zákazníci ho znají jako pěkného potetovaného jednadvacetiletého Ira – ale ve skutečnosti mu není jednadvacet let, ale jednadvacet století. Nemluvě o tom, že čerpá sílu ze země, oplývá břitkým rozumem a nosí ještě břitčí meč známý jako Fragarach neboli Odpovídač. Po tom však touží jeden pořádně naštvaný keltský bůh, který nahání Attika po celá staletí. Nyní ho konečně vystopoval a Atticus bude potřebovat všechnu svoji sílu a k tomu pomoc svůdné bohyně smrti, upířího a vlkodlačího právníka, sexy barmanky a trochu toho starého dobrého irského štěstí, aby se mu podařilo nakopat pár keltských zadků a zachránit si krk.

Svižná a zábavná městská fantasy se v zahraničí dočkala bouřlivého úspěchu a potěší všechny ctitele dobrodružných příběhů, obzvláště pak fanoušky Simona R. Greena a Jima Butchera.

Nakladatel: Laser-books
Vydání u nás: červen 2012
Vydání USA: 3. 5. 2011
Hodnocení: 4.10 při 8177 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:
Atticus O'Sullivan se vydává za jednadvacetiletého vysokoškoláka, co vlastní malé okultní knihkupectví s lékárnou, ve volných chvílích se stará o trávník staré vdovy a nadevše miluje svého irského vlkodava. Ale realita je někde trochu jinde. Za jeho image obyčejného a potetovaného Ira se schovává pořádně mocný druid se zkušenostmi nasbíranými za dvacet jedna století a mečem Fragrachem, který už dobré dva tisíce let chce nejeden bůh. Po dlouhých staletích utíkání to ale Atticus vzdává. Už nemá náladu utíkat před Aengusem Ógem, keltským bohem lásky, a tak se připravuje na důležitý boj, jehož výsledek ovlivní nejen jeho život, ale celou existenci Tír na nÓg.

Kevin Hearne svůj příběh vystavěl na současném světě, břitkém humoru a keltských bozích v čele se sympatickým hrdinou v podobě druida. Rovnou přiznávám, že toho nadpřirozena je tam opravdu hodně. Hned na začátku příběhu se setkáváme s druidem, elementálem, keltskou bohyní smrti a čarodějnicemi - ale to je jen slabý odvar. Kromě řady všelijakého božstva, ať už keltského, severského v čele s Thórem, či Panny Marie nebo Buddhy, se budeme pohybovat v blízkosti vlkodlaků, upírů, démonů a dalších stvoření, na něž si nedokážu vzpomenout. Nicméně nadpřirozená stvoření nejsou tím, co by vás v knize mohlo rušit.

Hned od začátku na nás autor vybalil spoustu jmen, ještě ke všemu irských a pekelně krkolomných (pravé jméno Attica za boha nedokážu vyslovit!), a mluvil tak, jako by počítal s tím, že čtenář má do puntíku nastudovanou mytologii a navíc hodiny irštiny. Na začátku knihy jsem opravdu měla problém se v knize zorientovat. Jména se na stále nabalovala a navíc tam byla zmíněna jména i těch postav, které v knize vůbec nevystupují. S postupem času ale tenhle problém úplně zmizel a já si knihy užívala plnými doušky.

Tumblr_l7c7mngfhq1qbpml9o1_500_large
 Akce se v knize dočkáme opravdu hodně. Hned na prvních stranách se setkáme s bojem, který je pouhým  odvarem toho, co nás čeká v budoucnu. Bojových scén je tam víc než dost a jsou opravdu propracované. Velkým plusem je, že autor z Attica neuděl nezničitelného superhrdinu a několikrát mu šlo o život. V těch klidnějších scénách se na druhou stranu setkáváme s vtipnými dialogy, které celou knihu odlehčí a dodají jí na čtivosti. 

Atticus je příjemným a sympatickým hrdinou. Je to ten typ člověka, kterého všichni znají, ale přesto nemá opravdové přátele. Atticus je vtipný, ironický, přátelský, chytrý, prohnaný a vypočítavý. A taky mocný. Atticus mi nijak k srdci nepřirostl. Ne, že by byl hrdinou špatným. Byl to spíš jen kluk od vedle, kterého vídám každý den, ale nijak ho neznám.

Postavou, kterou jsem si opravdu oblíbila, byl jeho pes Oberon. Asi si říkáte, že je to zvláštní, protože je to jen pes, ale to není pravda. Atticus naučil Oberana mluvit a telepaticky se spolu mohou bavit. A právě mělkost a ztřeštěnost Oberonova charakteru mě na knize tolik bavila.

Svůj imaginární klobouk musím smeknout hlavně před celým nakladatelstvím, korektory a překladatelem Romanem Tilcerem. S takhle dobrým překladem jsem se hodně dlouho nesetkala. Skoro nic mě nerušilo a četlo se to v podstatě samo. Hlavní bylo, že v textu nebyly zbytečné chyby a já narazila snad na jeden jediný překlep, a to je už co říct. Navíc je vidět, že si s tím překladatel opravdu pohrál. Nevím, jak to vypadá v originále, ale v našem překladu má každá postava určitý způsob, jakým mluví. Atticus mluví převážně spisovně, ale jiné postavy mluví různě nespisovně a určitě by bylo možné je podle přímé řeči identifikovat.

Prohnaný je opravdu povedenou urban fantasy z Arizony. Zápletka je sice jasná od začátku, ale to na napínavosti neubírá. Kniha je nabytá akci, humorem a dramatičností a určitě ví, jak si udržet pozornost. Postavy jsou rozmanité a každá úplně jiná se svými vlastními úmysly. Atticus je příjemným hrdinou, který mi ani v nejmenším nevadil a mně nezbývá než čekat na další díly, abych jeho osudy mohla dál sledovat.

You May Also Like

6 komentářů

  1. Ne, to mi nedělej! Teď jsem na knihu ještě víc zvědavá a asi jí brzo pořídím. :D Celý příběh zní vážně skvěle a recenze je super! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu. :) Jestli máš ráda urban fantasy, určitě touhle knihou neprohloupíš. Je to vážně skvělý příběh! :))

      Vymazat
  2. Jó, tahle kniha je skvělá! :D Mně ani nedělala velký problém ta mytologie, jelikož aspoň z části ji znám, takže jsem většinou aspoň zhruba věděla o kom se mluví. :)
    A nejlepší samozřejmě byl Oberon a jeho pudlice. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, já na ty pudlice úplně zapomněla! :D Já jsem s tou mytologií byla úplně mimo, ale dalo se to. :)

      Vymazat
  3. Výborně, už takhle si chci knihu pořídit, a ty na mě s takovou skvělou recenzí! :D
    Ta obálka je tak pěkná... :)

    OdpovědětVymazat