Recenze: Divergence

Autor: Veronica Roth

Série: Divergence

Díl: první

Originální název: Divergent

Žánr: dystopie

Anotace: Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

Nakladatel: CooBoo

Vydání u nás: květen 2012

Vydání USA: 31. 8. 2010

Hodnocení: 4.39 při 101625 hodnoceních (goodreads)

Můj názor:

Kolem Divergence byl kdysi docela velký humbuk. Všichni o ní mluvili, byli uneseni obálkou a později také příběhem. Jednu nadšenou recenzi střídala druhá a všichni knihu vychvalovali do nebes. Všechno tohle dění okolo knihy zavání tím, že to nebude až takový trhák a že se všichni jen zbláznili do něčeho nového. Zdání ale klame. Tahle kniha je jednou z nejlepších dystopií, co jsem kdy četla, a určitě kandiduje na mou oblíbenou knihu.

Autorka nás zavede do Chicaga, ale do jiného než známe my. Současné prosluněné, moderní a turisticky navštěvované velkoměsto se v budoucnosti stalo místem, které je obehnané ostnatým drátem a mezi lidmi se snaží udržet řád tím, že jsou všichni rozřazeni do pěti frakcí: do Mírumilovnosti, Odevzdanosti, Sečtělosti, Neohroženosti a Upřímnosti.

Lidé mají na výběr, jestli zůstanou ve své rodné frakci, nebo půjdou někam jinam. A přesně takový je i příběh Beatrice. Ve svých šestnácti letech je postavena před rozhodnutí, které jí změní život. Ale ještě předtím je zkouška, která by jí měla pomoct v rozhodování. Ale co když výsledky nebudou úplně jasné a Tris dostane za úkol nechat to v tajnosti? A co když svojí volbou zradí rodinu, začne riskovat svůj život a ještě jí to do života vmete osudového člověka?
Dlouho jsem přemýšlela o tom, že si knihu přečtu v originále, ale nakonec jsem si počkala na český překlad a jsem opravdu moc ráda, protože v angličtině bych si čtení asi tolik neužila. Mimo to je překlad opravdu povedený a ani nebylo tolik chyb v textu, za což chválím nakladatelství a korektory.

Od tohoto příběhu jsem toho čekala opravdu hodně a k mému štěstí jsem zklamaná nebyla - naopak, jsem nadšená. Už od začátku měla kniha spád, byla napínavá a hlavně se autorka dlouho nezabývala tím, že by sledovala jednu věc příliš dlouho. Skvěle dokázala popsat prostředí a také vyjádřit myšlenky hlavní postavy. Děj byl napínavý a nabitý akcí, která byla střídána s klidnějšími nebo dokonce i romantickými scénami.

I přes poměrně velkou škálu postav si autorka dokázala poradit s jejich charaktery. Každá postava byla něčím specifická a proto bylo nemožné si ji splést. Uznávám, že mi chvíli trvalo, než jsem si padla do noty s Tris, ale pak jsem ji v klidu snášela. Líbilo se mi, jak v knize bylo vidět, že se její charakter vyvíjí a ona se mění na člověka, kterým chtěla být. Něco podobného je to i Čtyřky, ale tam jsme přišli víceméně do jeho "hotové" psychologie, Tris tomu pak jen dopomohla. Líbilo se mi, že autorka přemýšlela nad tím, jak by se kdo zachoval v jaké situaci a je to dobře vidět i u vztahu Tris se Čtyřkou a byl to jeden z mála vztahů, které mi nijak nevadilo. Bylo to přirozené, reálné a uvěřitelné.

Divergence je přesně tou knihou, u které musíte sedět, dokud ji nedočtete. Přestože tam jsou chvíle, kdy se neděje nic extra napínavého, vás stejně zajímá, jak to bude pokračovat. A není na ní skvělé jen to, že se od ní nemůžete odtrhnout. Ještě skvělejší je, jaké ve vás vyvolává pocity. Na rovinu přiznávám, že jsem během čtení nebyla schopná normálně uvažovat. Když už jsem se od knihy odtrhla, stále jsem byla v Chicagu a přemýšlela nad tím, co se bude dít. A víte co? Nikdy jsem na nic nepřišla, protože kniha nebyla nijak předvídatelná. Ano, možná jsem někdy na něco přišla, ale v tu chvíli to bylo zhruba do dvou stran stejně řečeno, takže jsem to nepředvídala na kapitoly dopředu.

Tuhle knihu jsem si prostě zamilovala. Zamilovala jsem si celé to prostředí, postavy, celou společnosti a hlavně Čtyřku. Je to kniha, do které jsem investovala svoje peníze a vůbec toho nelituji. Je to kniha, u které jsem se dokázala smát, dokázala zadržovat dech při nejrůznějších situacích a na konci jsem také dokázala být pořádně vyklepaná z toho, co se tam dělo. A přesně tohle by měla dobrá kniha mít, ne? Vyvolat ve vás nejrůznější škálu emocí, donutit vás prožívat knihu spolu s hrdiny a vtáhnout vás do děje tak, že budete mít pocit, že tam jste s nimi. A ano, přesně tohle dokázala Divergence, a kdybych měla víc hvězdiček než pět, rozhodně jí patří.

Související články: mezi-recenze