Kacennnka's Library: Recenze: Jezdci časem

Autor: Alex Scarrow
Série: Jezdci časem
Díl: první
Originální název: TimeRiders
Žánr: cestování časem, sci-fi
Anotace: Liam O’Connor měl zemřít v moři v roce 1912. Maddy Carterová měla zemřít v letadle v roce 2010. Sal Vikramová měla zemřít při požáru v roce 2026.

Ale několik okamžiků před jejich smrtí se zničehonic kdosi objevil a řekl: „Podej mi ruku…“

Jenže Liam, Maddy a Sal nejsou zachráněni. Najala je organizace, o jejíž existenci nemá nikdo ponětí, s jediným cílem – aby opravovali narušenou historii. Protože cestování časem je možné a někteří lidé by se rádi vrátili v čase a měnili minulost.

Proto existují JEZDCI ČASEM, aby nás chránili. Aby zabránili cestovatelům v čase ve zničení světa…

Nakladatel: BB/art
Vydání USA: 26. 7. 2011
Vydání u nás: 14. 9. 2011
Hodnocení: 3.84 (goodreads)

Můj názor:

(Neobsahuje spoilery!)

Každý má svůj vlastní soudný den. Den, kdy všechny jeho dny budou sečteny a on zemře. Ten den je daný a nezměnitelný... Pokud se několik minut před vaší smrtí nezjeví neznámý muž, který vám nabídne druhou šanci. Kdo by si vybral smrt, kdyby mu někdo nabízel život?

Přesně takovou možnost dostane Liam, Maddy a Sal. Z ničeho nic se před nimi zjevil neznámý muž, řekl jim, že zemřou a dal jim možnost. Buď zemřou s ostatními lidmi, nebo mu podají ruku a budou dál žít a naverbuje je do tajné organizace zvané Jezdci časem. Jak se říká, byla to nabídka, která se neodmítá.

Sice jsem na tuto sérii četla nespočet pochvalných recenzí, ale stále jsem měla ke knize předsudky. Myslela jsem si, že to bude čtení spíš pro mladší čtenáře a že to tedy nebude nic moc. Byla jsem připravená na cokoliv, ale nijak jsem nemohla věřit tomu, že by se mi kniha mohla líbit. A že se mi vážně hodně líbila!

Nikdy jsem nečetla nic, co by bylo vyloženě o cestování časem, takže toto byla velice zajímavá zkušenost. Vše, co tam bylo napsané o tom, jak se cestovat dá, jsem takřka hltala, i když jsem tomu mohla jen sotva rozumět. Autor si ode mně zaslouží pochvalu, protože jsem v dějinách hodně vybíravá a ne všechno mě baví, ale on se zasazením části příběhu trefil právě do části minulosti, kterou mám nejraději. Do 2. světové války. 

Když se změní část minulosti, změní se budoucnost. Takto to chodí v každém díle zabývajícím se cestováním časem. Tady tomu není jinak a právě proto Jezdci časem existují. Právě proto, aby hlídali a napravovali minulost. Jenomže... ne všechno se dá ohlídat a ne vždy jde vše snadno. Když se totiž změní události, změní se vše. A hlavně, někdy to vážně zkomplikuje život. Pokud nějaký zůstane...

Kniha je psaná er-formou z pohledů různých aktérů a má pomalejší začátek, kdy se všichni seznamujeme s hlavní pointou, objevujeme nový svět moderní techniky a zjišťujeme vše, co by bylo dobré vědět. Je to opravdu celkem klidné, stereotypní, a když jsem to četla, myslela jsem si, že mě to vážně nebude nikdy bavit. Pak se tam najednou objevila krátká kapitola z úplně jiné doby, z úplně jiného pohledu. Je to jedna z těch kapitol, která má čtenáře zmást a navnadit na to, aby četl dál. A vážně se to podařilo. Od této chvíle jsem hltala jednu stránku za druhou a nemohla věřit tomu, co vše se tam stalo. 

Příběh jako takový, kromě skvělého vykreslení jak minulosti tak budoucnosti, tvoří také postavy. Líbilo se mi, že tam nebylo příliš zbytečných postav a každá sehrála menší či větší roli. Dokázala jsem si oblíbit všechny hlavní aktéry, Fostera, který stojí za tím, kde jsou, a také klona Boba, který mi tak strašně moc připomínal androida C3PO z Hvězdných válek. Také jsem hrozně oceňovala, že tam byl pohled i z té špatné strany, takže jsem věděla, co se děje "pod pokličkou".

Na většině filmů s futuristickou tématikou nemám ráda, když nás tahají do budoucnosti, kdy přesně určí dobu, ve které to je. Pak představují úplně jiný svět, než který opravdu bude. Je to možná i trochu malicherné, ale prostě mi to vadí. Tady jsem vážně ocenila, že i když tam byly jisté náhledy do budoucnosti, vše se i přes to zdálo reálné, nebyli jsme seznamováni s žádnými technickými vychytávkami a to, že tam byl zkažený vzduch... no, to se dá hodně předpokládat. A že byl Arnold prezidentem? To beru jen jako úsměvnou skutečnost. Protože to mě opravdu pobavilo. 

Celá kniha mě bavila. Nebyla tam žádná pasáž, kterou bych se nemohla prokousat. Vše krásně plynule běželo, jedna událost střídala druhou. Trochu mě ale zamrzelo, že se autor až příliš dlouho věnoval záchraně Boba a Liama než záchraně celého lidstva,  a nakonec bylo vše vyřešené a docela dlouho mi trvalo, než mi došlo, že je hrozba zažehnána. Na druhou stranu byl příběh stále dost napínavý i zajímavý, aby mě ke knize upoutal. Stále se něco dělo, zjevovaly se nové problémy a hrozby, a když už to vypadalo, že vše proběhne v pořádku a už se to vyřeší, najednou se vše zkomplikovalo. 

Přesto jsem se rozhodla dát jen 4 hvězdičky, protože i když jde o vážně dobrý příběh, který mě vážně chytil, nedokázala jsem se přes nějaké věci přenést. Zaprvé to je právě to zachraňování Liama a Boba, které se táhlo až příliš dlouho. Také jsem se prostě nemohla nějak přenést přes to, že se minulost s budoucností časově neshodovala a mě to mátlo. Každopádně, nic to nemění na tom, že je Alex Scarrow opravdu dobrým spisovatelem, který nás, dle mého názoru, ještě dokáže hodně překvapit.