Recenze: Smečka
Autor: Andrea Cremer
Série: Smečka
Díl: první
Originální název: Nightshade
Žánr: fantasy, vlci, čarodějové
Nakladatel: Knižní Klub
Vydání USA: 19. 8. 2010
Vydání u nás: 31. 3. 2011
Hodnocení: 4.13 (goodreads)
Originální název: Nightshade
Žánr: fantasy, vlci, čarodějové
Anotace: Calla Torová není jen tak obyčejná americká středoškolačka, je rozená bojovnice, navíc vůdkyně smečky Nightshadeů. Většinu života tráví v lidském těle, ale stačí jen nepatrný impulz, drobné ohrožení, a promění se ve vlčici. Brzy se však ukáže, že se nemusí ve smrtelném nebezpečí ocitnout zrovna ona nebo její blízcí, aby se její vlčí instinkty probudily. Když při hlídkování v horách narazí na Shaye, lidského mladíka, jehož na životě ohrožuje medvěd grizzly, nezaváhá a zachrání ho. Ve chvíli, kdy se zadívá do jeho očí a ucítí jeho vůni, která jí připomíná jaro, začne pochybovat o věcech, o nichž nikdy nepochybovala. O svém postavení a předem daném osudu, který ji předurčuje stát se družkou přitažlivého vůdce smečky Baneů. Existuje nějaká možnost, že by se všemu mohla vyhnout? Pokud se nechá vést srdcem, riskuje, že přijde o všechno – včetně svého života. Stojí zakázaná láska za takovou oběť? A co když pravidla, na nichž smečky Ochránců a Strážci, jejich vládcové, tak lpí, nemají zajistit všem lidem na světě bezpečí, jak si až dosud myslela, ale jen je kontrolovat? Smečkou započíná třídílná akční a zároveň romantická fantasy série...
Nakladatel: Knižní Klub
Vydání USA: 19. 8. 2010
Vydání u nás: 31. 3. 2011
Hodnocení: 4.13 (goodreads)
V podstatě vždycky jsem měla slabost pro vlčí příběhy. Možná je to tím, jak mi Meyerová znechutila celý ten upíří svět ve Stmívání nebo něčím jiným, ale tahle kniha mi za žádnou cenu nemohla uniknout. Sice přiznávám, že jsem ji vlastně úplně vypustila a vzpomněla si na ni úplně náhodou, ale to sem teď nepatří.
Ve světě Cally Torové je všechno dané. Už od narození je předurčená k tomu, aby se svou smečkou Nightshadeů chránila Vail, a také je dané, že se jednou vdá za vůdce smečky Baneů Rena. I když se jí zákony, které udávají Střážci (tajemní čarodějové) nelíbí, prostě musí zatnou zuby a přejít to. Celý život poslouchala všechna pravidla, řídila se zákony a dělala, co jí bylo nařízeno... ale jednou je všeho dost. A když na hoře zachránila život Shayovi, najednou zjistila, že by mohla vzdorovat.
Názory na tuhle knihu byly hodně rozdílné a sama jsem pořádně neměla představu, co od toho čekat a jaké to bude. Jsem sice pevným zastáncem opravdových vlkodlaků, kteří se mění za úplňku a jejich přeměna není zrovna procházkou v růžové zahradě, ale ani tahle Twilightovská obměna vlků nebyla tak špatná. Při přeměně se všude nerozlétlo oblečení a velikosti vlků byly... přiměřené. Hned na začátku jsem ale měla pocit, že se to hodně podobá spíš Mrazení od Maggie Stiefvaterové. Když jsem přečetla první stránky knihy a četla o tom zakrváceném klukovi, opřeném o strom, automaticky jsem si v hlavě vzpomněla na Sama. Ale přeci je to jiné.
Calla, jakožto alfa smečky, je naprosto smířená se svým osudem - v den jejích osmnáctých narozenin si vezme Rena, vytvoří se tím nová smečka a takhle to zůstane. Nikdy si nepřipouštěla skutečnost, že by to mohlo být jinak, i když se ze začátku zdálo, že se s Renem zrovna nemají v lásce.
S Callou jsem neměla sebemenší problém. Nijak mi nelezla na nervy, dokázala jsem se do ní vžít, a když opomenu, že je vlčice, je celkem reálnou hrdinkou. Uvažovala racionálně, nebyla sobecká a dokázala se o smečku postarat, ale vůbec mě nepřesvědčila v jejím vztahu se Shayem. Za celou knihu jsem neměla ani trochu pocit, že by ho tak šíleně milovala. Měla jsem spíš pocit, že ho bere tak jako ho brali všichni - jako nezasvěcené štěně, o které se musí postarat.
Možná ale nebyl problém v Calle, ale právě v Shayovi. Protože byl vážně... nesnesitelný! Celou dobu nedokázal pochopit, jak to ve městě chodí a kde je jeho místo (on se to ale spíš nesnažil pochopit). Navíc byl nesnesitelně sobecký a žárlivý. A popravdě, není to jen můj názor. Většina lidí, kteří četli tuto knihu, ho nesnáší. Dobře, je pravda, že mám často problém se popasovat s nějakou mužskou postavou, ale tohle už je docela extrém. Možná by mi ale tolik nevadil, kdyby tu nebyl Ren.
Ren je nejen úplným opakem Shaye, ale i Cally. Je sice opravdu výborným alfou, ze kterého autorita přímo sálá, ale se zákony si hlavu nijak neláme. Má rád společnost, je místy samolibý a není žádným vzorem ctnosti, ale je na něm jasně vidět, když mu na něčem záleží. Třeba na Calle. I když se to někdy opravdu nezdá, udělal by pro ni téměř cokoliv. A právě proto je pro mě tím pravým hrdinou knihy.
I když jsem si nemyslela, že mě to bude bavit, dokázala jsem se do toho opravdu začíst. Čekala jsem, že to zase bude jen nějaká předělávka Twilight, jak už to v poslední době chodí, ale nebylo to tak. Příběh možná byl v něčem podobný, ale jako celek se opravdu hodně lišil. Calla nebyla žádnou Mary Sue a všechny postavy se zdály vcelku reálné. Celý ten svět Ochránců a Strážců se nezdál tolik ujetý, i když jsem v tom měla ze začátku opravdu hodně velký zmatek. Nebylo tam přehnaně moc postav, a když už se tam objevila, byl s ní člověk do jisté míry vždy seznámený. Kniha byla vtipná, byla napínavá a bylo v ní všechno, co by YA kniha mít měla. Přesto mě trochu zklamalo, že jsem si dokázala domyslet skutečnosti, které se staly. Opravdu, když se tam pomalu začínalo přicházet na to, co se děje, zapadlo mi to dohromady a věděla jsem, jaký je ten hlavní problém ještě předtím, než jsem se k tomu v knize dopracovala.
Byla jsem z knihy víc nadšená než jsem si myslela, ale přesto dávám jen 4 hvězdičky, protože mě zamrzela ta předvídatelnost, a i když si to nechci moc připouštět, může na to hodně Shay.
Byla jsem z knihy víc nadšená než jsem si myslela, ale přesto dávám jen 4 hvězdičky, protože mě zamrzela ta předvídatelnost, a i když si to nechci moc připouštět, může na to hodně Shay.
2 komentářů
Ano, jak tvrdíš, popasováním se se Shayem bylo problémem více lidí. Já jsem z něho pokaždé málem vylítla z kůže. Jo to Ren, to je úplně jiná písnička:D
OdpovědětVymazatI mě se vcelku líbil svět, který Cremerová stvořila, obzvlášť ta oddanost, soudružnost a pevné vztahy, které panovaly ve smečce.
Já dočetla nedávno a upřímně.. ani jsem nevěděla, co napsat do recenze. Proto je ta moje tak stručná a krátká.. :D Ale jako jo, nebylo to špatné. Ale co se týče vlků, tak se mi asi víc líbilo Mrazení. )
OdpovědětVymazat