Vzpomínáme 1 (Hunger games - Oběti her)
Protože jsem psala recenze na HG víceméně bez spoilerů, nechávala jsem si pro sebe všechny důležité okamžiky. Nakonec jsem zjistila, že je asi budu muset nějak ventilovat, proto jsem se rozhodla, že věnuju pár slov určitým postavám, které stála Snowova vláda život. Předem upozorňuji, že článek bude obsahovat spoilery!
Už takřka od začátku se v knihách vyskytovali mrtví, ať už z jakéhokoliv důvodu. První, o kom bych se chtěla zmínit je Katnissin otec. Zemřel spolu s dalšími muži, ženami a dokonce u dětmi při důlním neštěstí, kdy bylo Katniss 11 let. V žádném díle jsme ho neviděli živého, ale podle všeho to byl dobrý člověk. Obětavý pro rodinu, statečný, při jeho zpěvu utichali všichni ptáci v okolí a podle všeho mužským provedením Katniss.
První smrt, která měla opravdu zasáhla byla smrt Routy, dvanáctileté splátkyně z Jedenáctého kraje. Routa se vyznačovala v aréně tím, že se dokázala neslyšně pohybovat tak, že přeskakovala ze stromu na strom a dokázala se udržet i na těch nejtenčích větvích. Zemřela krátce po tom, co s Katniss uzavřela spojenectví. Když měla rozdělat třetí oheň, aby odlákala profesionály a Katniss mohla zničit jejich zásoby, chytila se do připravené sítě splátce z Prvního kraje, který ji zabil oštěpem. Routu si nešlo neoblíbit. I když člověk měl pocit, že přesně zapadá mezi stromy, už jen tím, jak se mezi nimi dokáže pohybovat, tak mu na druhou stranu připadalo, že dívka jako ona nemá v aréně plné vraždících se dětí co dělat. Že má být v teple domova.
V prvním díle mi i přes Třpytčinu hroznou smrt sršáními žihadly přišla nejohavnější smrtí smrt Cata, profesionálního splátce z Druhého kraje. Všichni teď povinně zapomeneme na to, co hrozného v aréně komu provedl a zamyslíme se nad tím, jestli by si někdo zasloužil takový konec jako on. Když Tvůrci her svolali zbývající splátce k hostině, splátci z Druhého kraje našli ve svém batohu speciální zbroj. Katniss Cata sice při posledním střetu zabít šípem nemohla, ale když se ho ujala skupina mutů, kteří se jej snažili zabít, nedokázal se ubránit prosení a o to, aby to už skončilo. Nakonec si vysloužil poslední šíp z milosrdenství do hlavy, což bylo jeho jediné nechráněné místo. Je to asi zvláštní, ale nikdy jsem nepociťovala ke Catovi nějakou extra averzi, ale ani se nedá říct, že bych ho měla nějak ráda. Ale myslím, že by se na něj nemělo zapomenout.
Když se přenesu do druhého dílu s názvem Vražedná pomsta, první mrtvý mi do hlavy vnikne v podobě Senecy Cranea, hlavního tvůrce her. Není známo, jak vlastně skončil, ale za zmínku určitě stojí, hlavně proto, že ho Katniss 'oběsila' při vystoupení před tvůrci, čímž si vysloužila 12 bodů v celkovém hodnocení.
Maysilee Donnerová. Říká vám to vůbec něco? Několikrát byla v knize zmíněná, i když ve Vražedné pomstě byla přesně 25 let mrtvá. Už jste si vzpomněli? Jedná se o kamarádku Katnissiny matky, která krátce uzavřela spojenectví s Haymitchem, vítězem 50. ročníku Hladových her, ale nakonec skončila jako oběť smrtících zvířat. Haymitch se v té chvíli zachoval stejně jako Katniss s Routou - pevně ji držel za ruku, dokud nezemřela, protože víc pro ni udělat nemohl.
Nakonec se přesuneme ke známějšímu jménu - Dratkie. Lehce pomatená splátkyně ze Třetího kraje, která neustálým 'tikáním' dokázala všechny své spojence navést na správnou myšlenku, že aréna jsou hodiny. Díky Dratkie většina z nich přežila.
Boggs. Pravá ruka prezidentky Coinové a velitel Hvězdné jednotky s číslem 451. Neskutečně mi lezl na nervy, ale nakonec... tak trochu jsem si ho oblíbila. Zemřel při natáčení proklamy (propagační reklamy) v Kapitolu. Zrovna když hledal, kde se nachází další past, vybouchla mu pod nohama nášlapná mina a utrhla mu končetiny. Nakonec vykrvácel, ale ještě před tím řekl hodně důležitá slova Katniss, která naštěstí nesplnila všechny.
Spolu s Boggsem souvisí i spoustu dalších vojáků, kteří zemřeli v boji. Můžu třeba připomenout Mitchella, kterého tak trochu zabil Peeta, když ho odhodil na past, která se jeho vahou aktivovala. Mitchell se chytil do sítě, která byal vytvořena z ostnatého drátu. Za vzpomínku by určitě stála i velitelka Jacksonová, která při záchraně Katniss skončila jako oběť mutů.
Když už jsem u mutů, musím vzpomenou další, pro mě hodně těžkou, smrt. Smrt Finnicka. Finnicka jsem si v knize oblíbila jako nikoho. Byl prostě úžasný už tím jak se choval, vypadal, vystupoval... Opravdu hodně jsem mu přála šťastný konec, a když se vzal s Annie, vypadalo opravdu dobře. Nečekala jsem ale, že by mohl zemřít. Když procházeli kanalizací, nebo co to vlastně bylo, napadla je skupina mutů. Potřebovali se dostat na povrch, ale některým to bylo znemožněno. Když Katniss viděla, jak Finnicka jeden mut napadl, hodila tam holoň, který vybuchl.
Nebudu tu připomínat ani prezidentku Coinovou ani Snowa, protože ty mě zcela upřímně nepřekvapili. Poslední člověk, jehož chci zmínit, je poslední osobou na imaginárním seznamu postav, jejichž smrt mě zasáhla. Ano, je to Prim. Primule Everdeenová byla ještě dítě. Před dvěma lety ji Katniss zachránila před jistou smrtí tím, že se místo ní dostala do arény. Teď jí ale pomoct nedokázala. Před sídlem prezidenta Snowa v Kapitolu byly některé děti zavření v jakési 'kleci'. Když se nad nimi objevilo kapitolské vznášedlo, shodilo na zem balíčky - jídlo, lékarničky a další úžasné věci. Jenomže některé explodovaly. Po výbuchu k nim přiběhli ošetřovatelé, mezi kterými byla i Prim. Když se dostatečně přiblížili, zbývající balíčky vybuchly.
Možná mě teď trochu hodně začalo děsit, jak si to všechno pamatuju. Proč zrovna tyhle věci ve mě musely zanechat tak hlubokou stopu?
1 komentářů
Čtení Hunger Games pro mě byl...emocionální zážitek.
OdpovědětVymazatNáhlá smrt mě vždycky šokovala a ofňukala jsem snad všechny - nejvíce mě zasáhla smrt Cinny, Finnicka a Prim, u kterých jsem to vůbec nečekala.
Pochopila jsem, že Cinnu zbili, ale říkala jsem si, že ho někde chudáka mučí a najednou bum!...Cinna je mrtvý - skoro nahodilá zmínka mezi řádky.
To samé Finnick - nemohla jsem věřit tomu, že mi umírá před očima. Do poslední chvíle jsem doufala, že se nějakým způsobem dostane pryč.
A Prim...tady jsem si myslela, že Everdeenovic rodinu přeci jen nakonec čeká dobrý konec.
I mně zůstaly v paměti spíš ty "smutné, kruté, špatné" věci. Jenže většinou právě tohle zanechává ty nejhlubší jizvy.
Moc dobrý nápad a skvěle napsané shrnutí:)