RC review: Vražedná pomsta
Série: Hunger Games
Díl: druhý
Nakladatelství: FRAGMENT
České vydání: 2010
Anotace: Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje!
Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?
(může obsahovat spoilery)
V troskách Severní Ameriky se rozléhá země Panem. Je rozdělen na 12 krajů a všemocný Kapitol. Ještě předtím, než před 75 lety byla válka, existoval Třináctý kraj. Když povstalci prohráli, byl Třináctý kraj srovnán se zemí na důkaz všemocnosti Kapitolu. Bohužel, to vládě nestačilo, a proto se začaly konat Hladové hry.
V Den skližně je vždy vybrán jeden chlapec a jedna dívka z každého kraje a jsou posláni do arény, aby bojovali na život a na smrt. 73 ročníku Hladových her mělo vždy jen jednoho vítěze. V 74. ročníku Her se vítězi stali oba splátci z Dvanáctého kraje, osudem stíhaní milenci Peeta Mellark a Katniss Everdeenová. Jak je to ale možné?
Kvůli úspěšnosti her se změnila pravidla (i když ve skutečnosti byla vždy jen dvě pravidla - zůstat po 60 vteřin stát na kovové plošině před začátkem her, nebo splátce vyletí do vzduchu, a nepojídat se navzájem). Splátcům bylo oznámeno, že mohou vyhrát oba splátci z kraje a tím přidali na dramatičnosti. Když se opravdu podařilo vyhrát oběma splátcům z Dvanáctého kraje, pravidlo bylo zrušeno. Protože se nedokázali navzájem zabít, Katniss vytáhla jedovaté bobule, kterými se Peetou chtěli otrávit. Jenomže, Kapitol přeci potřebuje vítěze, a proto jimi byli vyhlášeni oba.
Dvanáctý kraj
Nejdříve se zdálo, že se ve Dvanáctém kraji blýská na lepší časy - díky vítězství v Hladových hrách každá rodina dostane každý měsíc větší příděl potravin, čímž většina lidí přestane hladovět, Katniss a Peeta se odstěhují do Vesnice vítězů, mají peníze a jídlo, které dávají hladovějícím. Každá věc má ale i tu špatnou stranu.
Podle toho, co Katniss zjistila v aréně a na Turné vítězů, podmínky ve Dvanáctém kraji nejsou tak hrozné jako v krajích ostatních. Hlavní mírotvorce Cray nechával všechny víceméně na pokoji a ještě Katniss s Hurikánem podporoval v jejich lovení tím, že si od nich kupoval divoké krocany. Když se ale Peeta s Katniss vrátí z Turné vítězů, kdy lidé měli oslavovat jejich vítězství, nastaly pro Dvanáctý kraj horší časy. Katniss s Peetou po neúspěšném pokusu uklidnit kraje kvůli Katnissinu triku s bobulemi, byl do Dvanáctého kraje povolán nový hlavní mírotvorce, Romulus Knut, který nastolil nové podmínky. Bičování bylo na denním pořádku a bylo otázkou času, kdy se začne s popravami.
Čtvrtohry
Každých 25 let se konají Čtvrtohry - jsou velkolepější, výjimečnější a brutálnější. V 25. ročníku Hladových her do arény šli splácti, které vybrali lidé v kraji, v 50. ročníku her do arény šel dvojnásobný počet splátců. Z nějakého důvodu ale nikdy nevysílali jejich záznam, i když v tomto ročníku vyhrál splátce z Dvanáctého kraje, Haymitch.
Když všichni povinně sledují přenos, kdy prezident Snow vytahuje obálku, jasně označenou číslem 75, nikoho nenapadne, co v ní bude napsané. Do arény se totiž vydají splátci z řady vítězů! Pro Katniss Everdeenovou to znamená jediné - znovu se vydá do arény. Když vylosují v osudí Haymitche, Peeta se nabídne jako dobrovolník. Budou mít někdy osudem stíhaní milenci štěstí? A co ostatní splácti, kteří se po tolika Hladových hrách stali přáteli?
Postavy
Všechny hlavní postavy prošly neskutečným vývojem. Katniss se stala ještě cílevědomější, což se týká hlavně ve vzdorování Kapitolu a ochraně Peety. Peeta se stal zodpovědnějším a obětavějším, ale nejvíce se změnil Haymitch, který i přes alkoholový opar, který se okolo něj permanentně vznáší, dokázal, že stále dokáže myslet. A že mu to opravu hodně myslí.
Jako v prvním díle má každá postava svůj vlastní příběh, který se každou stranu vyvíjí a odtajňuje čím dál víc. V tomto díle to platilo hlavně o Hurikánovi, nejlepším příteli Katniss. Ale Suzanne nezůstával pozadu a nastiňovala vám osobní příběhy dalších postav, které se tam i třeba mihly jen na několika stranách.
Za zmínku by ještě určitě stál i Finnick Odair, splátce ze Čtvrtého kraje, který Hry vyhrál před deseti lety. Pomalu se začíná odtajňovat příběh tohoto profesionálního splátce a miláčka Kapitolu a najednou vyjde najevo, že i přes jeho vzhled i oblibu většiny obyvatel Panemu to sám nemá jednoduché - a to se netýká jen toho, že se už podruhé dostal do arény.
Styl a jazyk psaní
Kniha je psaná ich-formou a v přítomném čase, což celému příběhu dodává na realističnosti. Docela jsem si i zvykla na počešťování jmen, takže čtení bylo úplně bez problémů.
Pocity a postřehy
Když jsem dočetla první díl, říkala jsem si, co asi najdu v tom dalším. Katniss s Peetou vyhráli Hladové hry a zdálo se, že je po všem. Mohlo mě rovnou napadnout, že se z toho vyvine něco, co se Kapitolu rozhodně líbit nebude.
V knize se poprvé blíž poznáváme s prezidentem Snowem, jehož zvrácenost a krutost je na něm vidět hned při prvním popisu jeho postavy. I kdyby vystupoval jakkoli mile, příjemně a přátelsky, čtenář by si ho nedokázal oblíbit, protože to on je za tím vším, co se teď v Panemu děje. Celou knihu jsem se nemohla zbavit pocitu, že mu na lidech stejně nezáleží a jde mu jen o to, aby neztratil svou moc.
Kromě celého vývoje knihy mě nejvíc překvapil Haymitch. Takový vývoj jeho osobnosti jsem ani trochu nečekala. Čekala jsem, že v sérii bude mít nějakou větší roli a že v něm bude nějaký skrytý potenciál, ale až do takové míry jsem to nečekala.
Hodnocení
Hodnocení
U tohoto dílu jsem se nejvíc bála toho, že nebude na takové úrovni jako ten předchozí. Naštěstí, mé obavy byly stejně zbytečné, jako když jsem se bála, že se mi nebude líbit Aréna smrti. Druhý díl byl určitě lepší než ten první, i když se mi ze začátku moc nezdál, napínavější a dokonce i krutější. Velikým plusem je, že úvod do příběhu a to, co se dělo v předchozím díle, bylo shrnuto pouze do několika stran a navíc zapadlo do děje.
I když se příběh odehrával v řádech několika měsíců, vše bylo napsáno dokonale plynule. Jako v prvním díle tak nebyly žádné dlouhé a nudící myšlenkové pochody hlavní postavy, žádné dlouhé dialogy či jiné dlouhé pasáže.
Vražedná pomsta se dokázala vyrovnat prvnímu dílu a ještě jej o několik kroků překonat. Nebude asi překvapením, že tedy stále zůstávám u 5ti hvězdičkového hodnocení, protože víc hvězdiček nemám. Nemyslím si, že by bylo potřeba psát nějaké extra doporučení, protože ten, kdo četl první díl, by u něj stejně nedokázal zůstat. Protože ve vzduchu stále visí ta samá otázka: Jak tohle může skončit?
Touto cestou bych chtěla poděkovat nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku, čehož si velice cením.
Zdroj informací o autorce a sérii: hunger-games.cz
0 komentářů