Nevybírám si seriály podle společnosti a od Netflixu jsem vlastně skoro nic neviděla. V jeden den jsem ale ze tří různých zdrojů slyšela o minisérii The End of the F***ing World. A je zkouškové. Mohla jsem vůbec odolat? Příběh Allyson a Jamese je pochmurný s typicky britským humorem, který je navíc černější než uhlí. Série je vystavěná spíše na vizuálu než na dialozích a úplně nešetří dějovými zvraty. Ale přestože se děj odehraje pouze během pár dnů, předává toho poměrně dost. 

Tahle minisérie má naprosto úžasný vizuál. Především skrze statickou kameru se nám dostává pohledu nádherné scenerie britského venkova či urbánních částí. Ať už jde o krajiny nebo záběry na hlavní aktéry, je vidět, že na to tvůrci dávali zvláštní důraz. Zároveň na diváka dýchá taková trochu hipster atmosféra. Samotný vzhled hlavních aktérů a téměř úplná absence telefonů a dalších technologických zázraků tuhle atmosféru povzbuzuje.

Allyson a James jsou neuvěřitelně zajímavými postavami, které prošly neuvěřitelnou proměnou. Přesto tahle proměna poznamenala hlavně Jamese, který pomalu zjišťuje, že to s jeho osobní diagnózou psychotismu (a potřebou někoho zabít) nemusí být tak horké. James je extrémně introvertní kluk bez vlastního názoru s černými myšlenkami a úchylnou zálibou ve vraždění zvířátek. Allyson je zase zdivočelou holkou, která se s ničím moc nepáře, chce toho hrozně zažít, ale uvnitř je vlastně jenom hrozně vystrašenou holkou, která neví, co se životem. A tihle dva ve vydají na neplánovaný road trip. 

The End of the F***ing World je zvláštním způsobem příjemná minisérie, která vás bude nutit smát se v nepřiměřených situacích a tak nějak vás přikove k obrazovce. Pracuje s poměrně sirovou verzí dospívání, mladé lásky, černého humoru a rodinných problémů. Zároveň se nesoustředí pouze na hlavní hrdiny, ale téměř podprahově nás zatahuje do pavučiny vztahů mezi ostatními postavami a jejich vlastními osobními problémy.