úterý 16. prosince 2014

Sex: tabu v YA literatuře #1

Není to tak dávno, co jsem v dětském oddělení jednoho pražského knihkupectví objevila přehnaně růžovou a výraznou knihu s názvem "Má první kniha o sexu". Byla to taková ta klasická velkoformátová kniha pro děti, které umí sotva číst. Spousta obrázků a velká písmenka. Moje prvotní reakce, když jsem to viděla, asi není úplně zveřejnitelná (z důvodů, o kterých budu mluvit v jiné části souboru těchto článků), ale asi si ji budete moct představit.

Po nějaké době odležení jsem se na to koukla z trochu jiného úhlu pohledu. Veliká většina knih pro dospívající se tématu sexu vyhýbá velikým obloukem. Mám lehký dojem, že se to začíná trochu měnit, že se toto tabu trochu zredukovalo, ale stejně. Ve většině knih pro dospívající je sex naprosto mimo. A když už se tam náhodou objeví, je odbitý frází "a tak se to stalo".

Osobně bych to dala za vinu lehce infantilním a trochu přehnaně obezřetným americkým rodičům, kteří nemají na práci pravděpodobně nic jiného, než se zabývat tím, co všechno špatného se mohou jejich děti dozvědět v knihách (aneb všechny ty nepochopitelné důvody, proč jsou některé knihy na amerických školách zakázané). Ale sama uznávám, že je to poměrně kategorizující, urážející a velice nepřesné.

Otázka vzniká už u samotných autorů. Sami se rozhodnou, že tam toto téma nezakomponují (je jedno, jestli z vlastního přesvědčení nebo kvůli tomu, aby jim to vůbec vzali nakladatelé), nebo jim je to vyškrtnuto z příběhu? Poměrně velká nepřesnost vzniká i skutečností, že někteří mají tendenci zařazovat do New Adult (původně se vyznačují tím, že se jedná o knihy odehrávající se v prostředí vysokých škol, tudíž i pro starší publikum) YA, ve kterém je sex. Tím tedy vzniká matoucí mišmaš knih, od kterých vlastně nevíte, co čekat, protože se žánry míchají dohromady. Ale zpátky k věci.

Dovolím si předpokládat, že se každý, pro koho je young adult věkově určeno (přestože se setkávám spíš s těmi, kteří jsou těsně u vrchní hranice či nad ní) zaobírá svým vlastním životem a sexualitou, která se stává nedílnou součástí tohoto věku. Když se omezíme na naše státní hranice, pohlavní styk je povolen od patnácti let. Proč by teda knižní hrdinové museli čekat až do svatby? Internet je plný hloupých článků vytržených z kontextu. Článků potvrzujících ty nejhloupější mýty a předsudky, škatulkujících lidské chování podle několika málo aspektů (jednoduše předpokládajících, že se všichni chováme stejně) a radících to a ono. 


❤️
A teď se zamyslete. Je lepší, když si náctiletý přečte něco z toho, co jsem výše napsala, nebo když čas stráví tím, že si přečte plnohodnotnou knihu? Neříkám, že kniha musí být zákonitě mnohem lepší nebo důvěryhodnější. Na druhou stranu udává ten kýžený kontext. Ztotožnění s hlavní postavou a s jejími city a pocity. Je řada autorů a autorek, kteří píší ty pověstné dívčí romány o první lásce a přátelstvích. Proč se tedy tak málo autorů posune dál? 

Je veliká spousta knih, ve kterých se autoři nebojí popisovat vzájemný kontakt a přitažlivost mezi protagonisty. To jsou vášnivé a procítěné polibky, tělesná blízkost, dotyky, tlukoucí srdce, omamující vůně, nesnesitelný žar a tak dále a tak dále. Dokonce jsou i knihy, které se sice tváří, že řeší nějaký důležitý problém, ale ve skutečnosti se většinu času řeší, jak se ti dva milují a jak se chtějí zas a znovu líbat, objímat, vzájemně se dotýkat (všude, jen ne od pasu dolu). 

Sex je lidská přirozenost. Máme to zabudované v genech, a když už nic, bez něho by nebyla možná lidská reprodukce (alespoň co se té přirozené cesty týče). Ochuzovat v knihách dospívající, co řeší problémy mající sexuální podstatu, právě o toto téma, mi nepřijde fér. Ano, najdou se výjimky. A v poslední době spousta. Nicméně stále převládají ty knihy, které to nepovažuji za nic dobrého či přirozeného. 

Souvisí s tím i další tabuizované téma, které je běžně zazdíváno i v řadě reálných společností. Homosexualita. Je úplně jedno, jaký na to máte názor. V současnosti je to přirozená a běžná věc. V populačním zastoupení se sice jedná o menšinu, ale to neznamená, že by se měla opomíjet. Osobně si nevzpomenu na hodně knih, ve kterých by se lidé s jinou orientací vyskytovali. Opět. Jsou i výjimky, ale není jich tolik. A zase je stejná otázka. Proč je to tabu? To, že mají jiné zásady, pohled na život apod., je nedělá méně lidmi než heterosexuálně orientovanou většinu.

4 komentáře:

  1. Nájsť v detskom oddelení takúto knihu by ma určite nepotešilo. Mala by byť určitá veková hranica odkedy je vhodné, aby deti priamo čítali o sexe - ak hovoríme o sexe ako tam, teda so všetkým, čo k tomu patrí. Deťom v materskej škole nepatrí do rúk žiadna kniha o sexe, to je môj názor. Čo sa týka tej YA, práveže sa stretávam s knihami, kde je sex, i keď nepriamo, hlavnou zápletkou a obvykle to je opísané strašne prehnane - jeden bozk poslal hlavnú hrdinku do kolien atď. Myslím, že sú dva druhy kníh YA - buď sa sexu vyhýbajú alebo to s ním zasa preháňajú a spôsobujú z neho stredobod vesmíru. Je to súčasť nášho života, no nie úplne najdôležitejšia :-)
    Čo sa týka homosexuality - nechcem sa nikým hádať, len ma trochu zarazila poznámka o tom, že je to prirodzené. V súčasnosti možno čoraz rozšírenejšie, ale pre mňa je prirodzený milostný vzťah muž a žena. Každopádne máš pravdu, že kníh s takouto témou veľa nie je.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi bych neřekla, že tyhle YA dělají středobod vesmíru ze sexu, spíš jenom podávají všechno tak přehnaně, že to u leckoho může později vyvolat pěkný zklamání...

      Vymazat
  2. Já si myslím, že v tomhle směru jsou autoři hodně ovlivněni tím, co jim nakladatel dovolí a co ne, někteří to podle mě možná ani nechtějí pokoušet. Co se týče sexu v knihách, jsou podle mě Američani pořád strašní puritáni. Na jedněch stránkách jsem před nějakou dobou četla různá hodnocení rodičů a kolikrát jsem dost koukala, co všechno jim vadí a také mě dost překvapilo, že si ty knížky čtou předtím, než je dětem přečíst dají. Nepamatuji si, že by moje mamka četla knížky předtím, než je dala mně.
    Pak je tu ten problém, že ne všichni autoři se dokáží tímhle tématem zabývat nějak reálně a extra to nepřikrášlovat. Jasně, najdou se výjimky, ale tolik jich není.
    New Adult mi nepřijde jako nějaký krok dopředu, u těch mi většinou vadí až ta občasná naivnost nebo i zveličování. NA mi často nesedí ani tím příběhem, protože mi to zatím vždycky přišlo tak nějak o ničem.
    Ohledně té homosexuality - přijde mi, že dneska je jaksi moderní si jako vedlejší postavu zvolit gaye, hlavně u autorek je to častý jev. Jenže to se mi většinou moc nezamlouvá, protože tam nejsou k ničemu jinému, než aby se dané postavě hlavní hrdinka svěřovala se svými problémy s kluky. To je hrozně stereotypní. Knihu, která by homosexualitu zpracovala nějak normálně a reálně, jsem snad ještě nečetla.
    Ale musím uznat, že poslední dobou se knížek, ve kterých téma sexu hraje určitou roli, objevuje kousek víc. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Američani jsou v tomhle prostě přímo děsní! :D Mně spíš přijde divný, co všechno vymyslí za důvody, proč to nedat dětem přečíst (kdyby četli Harryho Pottera, mohli by se stá čaroději. WTF?) S NA souhlasím, když se mu postupně snažím přijít na chuť, ale po Krásné katastrofě se mi to prostě nedaří (nebo je to tím, že v porovnání jejich vysoké školy a toho ústavu, co dělám já, se to jejich studium zdá jako procházka růžovým sadem a já jim strašně závidím)... A přesně! Hlavní hrdinka má gay kámoše, aby jí mohl dávat čuprdupr rady, jak na chlapy... :D

      Vymazat