čtvrtek 11. prosince 2014

Povinné čtení: Próza #1


Asi byste mi teď nejraději začali nadávat, proč zrovna teď, před Vánoci, začínám mlít o povinné četbě. Je to asi proto, že sama potřebuju nějak úspěšně prokrastinovat a neučit se na zkoušky (tím úspěšně myslím s pocitem, že dělám něco užitečného), ale možná i proto, že si ještě vzpomínám na loňský rok, kdy jsem touhle dobou doháněla svých prvních deset knih z kánonu. 

Konkrétně v tomhle seznamu se jedná o knihy, které se svým rozsahem i obsahem liší, na druhou stranu mě ale opravdu bavily a přestože se některé táhnou do tisíce stránek, čtení jsem si užívala. 

Fitzgeraldova krátká knížka o jednom úspěšném a bohatém muži, který pořádá velkolepé párty ve svém sídle na Long Islandu. Jedná se o víceméně romantický a dramatický příběh z dvacátých let. Postav je málo, kniha se čte skoro sama a opravdu ubíhá. Přestože Gatsby sám o sobě není vypravěčem, je stěžejní a hlavní postavou. A také nesmírně zajímavou. I obě filmová zpracování jsou velice povedená, přestože u té novější je malinko změněný konec.  

Nejznámější dílo od Remarqua. Opět je to útlá knížka, která je ale nacpaná akcí. Jedná se o příběh z první světové války, kdy mladí studenti gymnázia narukovali do armády a popisují své zážitky z bitevního pole. Jedná se o poměrně naturalistický a srdcervoucí příběh, který si na nic nehraje. Setkáte se v něm s řadou emocí, které jste si ani nemysleli, že by ve vás kniha mohla vyvolat. Jedná se o jednu z nejlepších knih, které jsem k maturitě četla, ale na druhou stranu musím přiznat, že i přes rozsah to není zas taková jednohubka, protože jsem i řadu věcí musela trochu déle psychicky zpracovávat.

Poměrně krátký příběh o jednom náctiletém chlapci, který nechce moc studovat. Odehrává se asi ve čtyřech dnech, je protkána humorem a existenciálními problémy dospívajících. Je psána nespisovně, vyskytují se v ní sprostá slova a celkově se Holden nebojí mluvit o čemkoliv. Z moderní literatury bych to přirovnala ke Kdo stojí v koutě od Stephena Chboski. Přesto ale může mnoha čtenářům vadit skutečnost, že Holden často skáče od jednoho k druhému a je tam hodně retrospektivních vsuvek o lidech, kteří v knize přímo nevystupují. 

Opět Remarque, tentokrát ale v o něco tlustším vydání. Jedná se o příběh zasazený do období po druhé světové válce, kdy hlavním tématem je hyperinflace v Německu. Stěžejní prostředí  je pohřební ústav, kde pracuje hlavní postava. Nicméně ale i přes poněkud morbidní zasazení kniha nešetří humorem a často také pobaví. Bohužel se v ní ale nachází i nudnější pasáže, proto můžete mít někdy pocit, že se kniha opravdu táhne.

Moje extra dlouhá srdcovka od Victora Huga. Pro začátek vám ale prozradím, že existuje i zhruba o polovinu zkrácená verze, která nese název Ubožáci. Nejsem si úplně jistá, v jakých partiích se liší, ale i tak byly Ubožáci dostačujícím seznámením s tímto příběhem od uprchlém vězni Jean Valjeanovi. Pokud se ale nechcete zabývat čtrnáctistovkovou knihou, doporučuji francouzský čtyřdílní seriál, který se věrně drží dějové linie.

Období klasicismu a kniha psaná v dopisech. Hodně lidí toto Goetheho dílo nudilo, mně to ale nepřišlo tak strašné. Je pravdou, že vám mohou jeho problémy přijít lehce malicherné, s ohledem na moderní dobu, a trochu vás nudit neustálé popisy krajiny a přírody, ale na druhou stranu mně to vůbec nepřekáželo. Navíc je ten příběh opravdu krátký a ani tam není tolik záludností, na které by se vás při zkoušení mohli zeptat.

6 komentářů:

  1. Viděla jsem to nejnovější zpracování Gatsbyho, které se mi hrozně líbilo a proto jsem si i pořídila samotnou knihu. Jen jsem ji ještě nečetla a bůh ví, jestli to k maturitě ještě přečíst stihnu. Ale jednou se k tomu dostat chci. :)
    Na západní frontě klid byla skvělá kniha, rozhodně to patří k tomu nejlepšímu, co jsem v rámci povinné četla. :)
    Nad Kdo chytá v žitě přemýšlím, i když si nejsem jistá, jestli to v povinné vůbec máme.
    K maturitě Bídníky asi už nestíhám, ale v plánu to jednou opravdu mám. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přijde mi, že to říkám furt, ale opakování matka moudrosti :D Existuje i kratší vydání Bídníků - jmenují se Ubožáci, vyšli už před slušnou řádkou let, ale nejsou nijak výrazně okleštění... Vlastně je to pořád stejně úžasný příběh, akorát je o polovinu kratší, takže dávají dohromady "jen" 700 stran. :)

      Vymazat
  2. Bídníky si chci někdy v budoucnu přečíst, ale protože je to taková bichlička, nevím kdy se k tomu dostanu. Na západní frontě klid si chci už delší dobu přečíst, bohužel zatím nebyla příležitost. Velkého Gatsbyho si chci koupit, ale nemůžu se rozhodnou, jakému vydání knihy, dát přednost :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám to nové, filmové, a je fakt hrozně povedené! :) (S těmi Bídníky viz horní komentář :D )

      Vymazat
  3. Velkž Gatsby je jedna z mých nejoblíbenějších knížek! Werther mě hrozně zklamal, když jsem ho četla do povinné četby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravdou je, že Werther zklamal skoro všechny, co tak slýchám, ale mně se z nějakého pochybného důvodu prostě líbil. :D

      Vymazat