čtvrtek 15. srpna 2013

Knižní chvilky (5)

Nedávno jsem si říkala, jestli má vůbec cenu dávat sem nějaké ty Chvilky, když skoro všechno vykecám ještě zatepla na instagramu. Nicméně, ne každý jej používá a ne každý ví o mé existenci tam, takže opět přináším várku fotek, co jsem nasbírala víc jak za měsíc. A jak už jste stačili všimnout, nebudou - jako vždy - úplně knižní. Ale tak aby se neřeklo, začneme těmi knižnějšími. 

Jestli sledujete profil blogu na facebooku, možná jste postřehli, že moje milovaná čtečka Jinke odešla na věčnost (ještě ne úplně, ale má k tomu docela rázně vykročeno), a tak jsem se porozhlížela po nové. Nakonec jsem se tedy rozhodla pro "ověřenou klasiku", tedy kindle. 

Uznávám, že se rozhodně nedá srovnávat s mojí starou čtečkou a dokonce mě čtení e-knih začalo bavit mnohem víc, když nemám čtečku, která se dlouho rozmýšlí nad tím, co po ní vlastně chcete. A za ten měsíc jsem na Kindlu přečetla víc knih než na Jinke za celou tu dobu! No a jednou z těchhle knih je Babe in boyland, skvělá contemporary, u které se člověk rozhodně pobaví! :) (Jenom škoda, že na té fotce není tolik vidět to srdíčko.)  
 A aby toho nebylo málo, odložila jsem povinnou četbu (čtěte: 1984) a pustila se do jedné YA. Z prostředí Japonska, zabývající se japonskými bohy a... Oh. My. God. Kami. Je to skvělé čtení! Ze začátku jsem z toho byla hodně rozčarovaná a moc se mi to nezamlouvalo. Vypadalo to na YA jak z učebnice, ale pak tam přišel ten originální (!) námět a i to zpracování se hodně, hodně, zlepšilo. Navíc se mi to začalo lehce vymykat a já fakt nemám tušení, kam, se bude tenhle příběh ubírat díl. A co víc, tak atmosféra Japonska z té knihy doslova dýchá! (A protože jsem vám ještě neřekla, jak se jmenuje, je to Ink od Amandy Sun.)
A poslední knižní chvilka je sice hodně nekvalitní, ale vyjadřuje poslední dvě hodiny mého žití. Jsem na patnácté kapitole Ink a asi si vytrhám vlasy, protože se to trošku dost vymklo tomu, co jsem čekala... 
No a pokud jsem vás neunudila, můžete si rozkliknout článek na další fotky, které nejsou ani trochu knižní. 
Moje chlupatá společnost na čtení Babe in Boyland. Bylo to jednoho dne, co jsem si vydržela číst do čtyř hodin ráno a tenhle chlupatý vetřelec byl mezitím zahrabaný v mojí peřině. (Pozn. Není to můj pes. :D )

Když už jsme u těch zvířátek, konečně se mi podařilo na Vltavě zahlédnout labutě. (Oprava: Zahlédnout labutě od začátku tohohle roku. Dobře, na Mácháči jsem viděla nějaký bílý flek, ale bylo pět ráno, třeba to byla jenom halucinace! :D)
A teď něco "kulturnějšího", i když hodně záleží  na úhlu pohledu, protože tohle za moc kulturní věc považovat nejde, ale... Jsem strašný fanda freestyle motocrossu. Opravdu, sice už jste to mohli vyčíst v recenzi na "Zítra bude líp", dokument od českého mistra světa 2010 Libora Podmola, ale koukat na film je jedna věc. Ale být u toho je úplně něco jiného! A když mi zrušili mou oblíbenou akci v Praze, holt jsem si musela zajet do Čerčan a podívat se na Pilníkovo pozdní odpoledne. :)

5 komentářů:

  1. Odložila 1984? Jak to, nelíbilo? To byla první knížka z maturitní četby co se mi doopravdy nelíbila a co jsem nečetla prostě proto, že jsem musela.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak, líbí se mi to! Je to skvělá kniha, ale vlezl mi do toho Ink a nechtěl se mi odkládat. :) Teď se do Orwella zase hezky pustím.

      Vymazat
  2. ty labutě jsou super... a když to není tvůj pes, kde se vzal v tvé posteli? u sousedů byla nuda tak přeběhl na noc? :D

    OdpovědětVymazat