Top Týždňa 16 (Nejemotivnější příběhy)
# Hostitel (Stephenie Meyer)
Při téhle knize jsem toho prožila opravdu hodně. Smála jsem se, žárlila, brečela... Asi nebudu přehánět, když řeknu, že je to jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knih - také, že jsem si za poslední rok přečetla 3x! Dokonce mě i docela mrzí, že se netěší takovému ohlasu jako Twilight, protože tato kniha je mnohokrát lepší.
# It's not summer without you (Jenny Han)
Po dočtení série jsem byla emociální troska. V hlavě jsem stále přemítala, jak se mohlo stát to a to a hlavně, proč se toho tolik stalo... Celou tuhle sérii jsem si neskutečně oblíbila, i když jsem neměla dívčí romány nikdy v lásce. Přesto ale právě tento, druhý díl, ve mně vyvolal tolik emocí.
# Hunger games (Suzanne Collins)
Celá série toho ve mně dokázala vyvolat neskutečně moc. V některých chvíli jsme samotným napětím ani nedýchala a v jiné chvíli jsem umírala strachy, aby se něco nestalo mým oblíbeným postavám. A ano, strach byl někdy vážně na místě, protože... se toho někdy stalo opravdu moc...
# Behemót (Scott Westerfeld)
Nikdy by mě ani nenapadlo, co by ve mně mohla tato kniha vyvolat. A došlo mi to právě až po dočtení a možná i lituju toho, že mi to došlo až tak pozdě. Teď už se jen nemůžu dočkat, až vyjde poslední díl a já si budu moct dát rereading! ;)
# Nástroje smrti (Cassandra Clare)
Smích, smích, smích a smích! Někdy jsem vážně umírala smíchy, ale někdy mi zase pukalo srdce nad tím, co se tam dělo. Někdy jsem měla chuť mrsknout ipodem proti zdi, protože se to tak nemělo stát. A pak tu byl zase ten smích...
2 komentářů
Hostitele také miluji!!!!!!! patří do mé Topky pěti nej :)
OdpovědětVymazatEmotivní knihy miluji ze všeho nejvíce. Pokud nějaké dílo dokáže vyvolat nějaké pocity, tak je to opravdu kvalitní kousek. Souhlasím s Hostitelem a s Hunger Games. Od Nástrojů smrti mám doma první díl, takže jsem na to moc zvědavá. A ta druhá kniha mě také docela zajímá. Už jsem o ní párkrát něco slyšela.. :)
OdpovědětVymazatJá bych přidala ještě Pevné pouto a P.S.Miluju tě. A je to překvapení, ale dokonce jsem plakala i u Má noc je tvůj den nebo u Anny Elliotové.