Some Boys je další knihou z kateogrie "nevím co jde, ale budu se modlit, ať je to docela dobrý". V zásadě tahle kniha předčila veškerá má očekávání. Vyrvala mi srdce z těla, zmuchlala ho do kuličky a hodila do popelnice. A zároveň jsem místy měla pocit, že se asi rozpustím blahem.
Grace byla znásilněna školní hvězdičkou lakrosového týmu. Zac si ale vytříbil svou historku a z Grace udělal lhářku, která nemůže unést, že se s ní rozešel. A tak se jí zhroutí svět, přijde o kamarády a ostatní ji začnou šikanovat, ať už přímo či nepřímo. Ona se ale nevzdává, chodí do školy a stále si stojí za svým.
Ian je Zacův dobrý kamarád. Zac toho pro něj hodně udělal a on je mu loajální. Při jednom lakrosovém zápase ale utrpí otřes mozku, musí sedět na lavičce a ještě si dovoloval na trenéra. A tak musí čistit skříňky. S Grace. S holkou, co hází špínu na jeho kamaráda. S holkou, co se mu vždycky trochu líbila.
Grace vám nakope zadek a Ianovi dáte svoje štěně na hlídání
Grace je jedna z nejsilnějších a nejodvážnějších hrdinek, které znám. Přes všechno, co se jí stalo, se snaží žít normální život a nevzdává se. Všichni ji opustili, nikdo ji nevěří a neustále ji šikanují. Ona přesto sbírá odvahu každý den vstát z postele a dojít do školy, přetrpět povinnou docházku a pak se zdvyženou hlavou dojít domů. Na druhou stranu je ale zlomená a neustále vystrašená.
Ian je druhým vypravěčem. Je to kamarád kluka, který Grace zničil život, je mu absolutně oddaný a loajální. Ian je kluk od vedle, který má všech pět pohromadě, a i když ví, kde by mělo být jeho místo, je schopný samostatně uvažovat. Jeho vývoj během příběhu mi neuvěřitelně vzal vítr z plachet a hrozně jsem mu fandila. Byla na něm krásně vidět rozpolcenost, kdy stál na pomezí mezi věrností kamarádovi a holce, která se mu líbí, ale všichni o ní tvrdí, že je to pomstychtivá lhářka.
"The cops wanted to know if I was Zac's girlfriend, if I was drinking, doing drugs, if I ever worked as a stripper, if I ever kissed Zac before that night. What the hell does any of that have to do with what happened? Do the laws against sexual assault not apply to strippers? To girlfriends? I don't get that. (...) He thinks because I went to the woods, drank alcohol, and dressed the way I dress, I should have expected this to happen. That I actually wanted this to happen."
Lidé jsou kruté ovce
Some boys není kniha o znásilnění, přestože zrovna to tvoří hlavní zápletku. Some boys je o mezilidských vztazích a o tom, že lidé jsou ovce. Autorka velice dobře pracuje se školní hiearchiíí, kdy se všichni postaví za populárního chlapce místo toho, aby se vůbec zatěžovali s vyslechnutím dívky. Velkou pozornost získaly také Graceiny bývalé kamarádky, které se na základě drbu a holčičí zášti rozhodly svou kamarádku hodit přes palubu.
Kromě daných vztahů mezi lidmi a toho, jak Grace všichni hromadně šikanovali (přestože se jich to nijak netýkalo), je kniha zaměřena i na předsudky. Grace se výrazně líčí, chodí v kožených věcech a krátkých sukních. Přestože je to její letitý styl oblékání, najednou se to otáčí proti ní a všichni opakují, že "si za to může sama".
Rodiče
Velké množství (klidně bych tvrdila, že tak 3/4) YA knih odsouvá rodiče na vedlejší kolej a pracuje s nimi pouze v případě, kdy je to nezbytně nutné. Přesto v životě dospívajících rodiče stále hrají velice důležitou roli, která v YA chybí. (Nemluvě o tom, že pokud tam rodiče jsou, většinou se jedná o disfunkční rodinu.)
Patty Blount to ale vzala z úplně opačného konce a rodiče v příběhu hrají velice důležitou roli. Graceina matka je jí neuvěřitelnou podporou. Kdykoli má Grace nějaký problém nebo panický záchvat, ona je tu pro ni. Pomáhá jí, chápe ji a podporuje. Oproti ní Ianův otec hraje spíše toho zlého policajta, který Ianovi dává domácí vězení a neustále ho zásobuje přednáškami o životě. Přesto je na něm vidět, že mu na jeho synovi opravdu záleží a že pro něj vždy bude oporou.
Právě podobné věci jsou mezerou na poli YA knih. Chápu, že čtenáři chtějí číst dobrodružné a nespoutané lovestory, kdy hrdinové nejsou omezování rodičovskými pravidly, na druhou stranu nejsou to právě rodiče, kteří by nám měli ukazovat správnou cestu?
"What the hell, just what the hell was wrong with how I looked...why does he care if I wear eye-black like the football team? It's my face. It's my body. I can dress it up or down however I want. Why is that such a hard concept for guys to accept? All that crap Jax said about dressing to be noticed - being noticed is fine. But being noticed isn't the same as being ridiculed, insulted, ostracised, shamed.
Being noticed isn't an open invitation to guys to do whatever they want to me."
To nejjednodušší rozhodnutí nemusí být to správné
Jedno z dalších důležitých poselství knihy je, že by se člověk v rozhodování neměl řídit tím, co je pro něho nejsnadnější. Krásně je to ilustrované na Ianovi, který se rozhoduje, zda být na straně svého kamaráda a týmu, což by měl díky své loajalitě udělat, nebo se postavit na stranu holky, která se mu sice líbí, ale která si okolo sebe postavila neproniknutelnou zeď a tvrdí opak toho, co Zac.
Zároveň kniha dotýká něčeho, co bych nazvala důstojností. Grace je dívka, která se stala obětí násilného činu, který jí navíc nikdo nevěří a lidé ji nazývají nejrůznějšími jmény pro lehké dívky. Na druhé straně jsou její kamarádky, které se sami nabízejí klukům, ať už chtějí nebo je to ústupek jejich kamarádce. Toto je problematika, nad kterou by se spousta lidí této generace měla zamyslet.
Ne všechno bylo dokonalé
Byly věci, přes které jsem se nemohla dostat. První z nich bylo to, že Grace o svém znásilnění mluvila velice otevřeně a téměř na potkání byla schopná na někoho řvát "Znásilnili mě!". Nemám toho moc nastudovaného k této problematice, na druhou stranu znásilnění považuji za něco, co si lidé nechávají pro sebe, obviňují se apod. Nepředpokládám, že by na to Grace ve skutečném životě ještě takhle upozorňovala. Druhou věcí je její navázání vztahu s Ianem, což se odehrálo ani ne dva měsíce od daného incidentu. To už je ale poměrně psychologická otázka, do které bych se nerada pouštěla.
***
Some Boys bylo neuvěřitelným překvapením a zároveň se dotýká velice aktuálního tématu, spojeného s kampaní #metoo. Patty Blount mě chytla nejenom svým stylem psaní, ale také syrovostí, se kterou je schopná podávat poměrně tabuizovaná témata. Nebudu si nic nalhávat, ale jako nejsvětlejší stránku vidím právě vztah hlavních hrdinů s jejich rodiči.
Snažila jsem se tu shrnout hlavní témata, kterých se kniha dotýká, ale i přes délku této recenze jsem je neobsáhla všechna. Proto si dovoluji říct, že v Some Boys by si každý může nalézt něco, co ho zaujme, co ho zajímá a co ho dostane podobným způsobem jako mě.
Autor: Patty Blount; Vydáno v originále: 5. 8. 2014 (Some Boys); Vydání u nás: nevyšlo; Počet stran: 339; Hodnocení na goodreads: 4.12 při 5 233 hodnoceních.
