Textrovert je další knihou, do které jsem se pouštěla naslepo. Trochu mě zaskočila skutečnost, že se jedná o knihu, která původně vycházela na Wattpadu. Určitě už jsem se někdy vyjadřovala k tomu, že nemám ráda, když takové příběhy vychází později knižně (na druhou stranu je to tematika, která by mi vystačila na další celý článek, a tak se do toho teď nebudeme pouštět). Ale přes tu nálepku jsem se rozhodla do knihy pustit. Očekávala jsem krátký, naivní příběh, který nebude literárně moc kvalitní a možná se mi bude i líbit. A víceméně jsem dostala přesně to, co jsem chtěla.

Výměna telefonů

Keeley je introvertní a nevýrazná holka, která většinu času tráví se svou nejlepší kamarádkou nebo bratrem. Ale přestože na ni Nicki přes prázdniny neměla moc času, rozhodly se dodržet každoroční tradici a šly na ruské kolo. Tady někde začíná celá zápletka. Keeley si nedopatřením prohodí telefon s Talonem. S klukem, o kterém nic neví a nikdy ho neviděla - nicméně jsou po celý týden odkázáni na vzájemnou komunikaci.

Instantní láska došla

Velkou roli tam hrála i skutečnost, že se hlavní hrdinové dlouho neviděli, a tak jsme neposlouchali nic o tom, jak je jeden nebo druhý krásný a úžasný a jak má Talon dokonalou postavu. Což nebylo předmětem konverzace ani později, za což čtenáři mohou být jedině rádi. Jejich sblížení bylo vystavěno vyloženě na spříznění duší (zní to jako klišé, že?) bez jakýchkoli fyzických sympatií, což je něco, s čím se v YA běžně nesetkáváme.

Klišé, kam se podíváš

Textrovert je velice jednoduchým, přímočarým a předvídatelným příběhem. Autorka nevytvořila nijak složitou zápletku a vy jste už od poloviny tušili, kam to všechno směřuje. Nemůžete očekávat nijak extrémně složitý příběh. Vlastně vyprávění kopíruje velice jednoduchou a profláklou šablonu, na kterou však většina autorů potřebuje minimálně trilogii. Hlavní hrdinové se potkají, zamilují se, přijde nějaká překážka, happyend. Příběh o Talonovi a Keeley vás ničím nepřekvapí a ani vás nezvedne ze židle. 

Zároveň kromě ohrané dějové linky tam naleznete spoustu dalších klišé, o kterých jste slyšeli a četli. Absence rodičů, velké nepřátelství, láska, která hory přenáší, uražená nejlepší kamarádka, děj soustředěný na hlavní dvojici a další. Přesto to pro mě nebylo nic rušivého, nebylo na ně nijak extrémně upozorňováno a člověk se s tím smířil a bral to jako fakt. 

Dialogy a skvělé zpracování

Autorka má velice příjemný styl vyprávění, vystavěný především na dialozích. Přesto nejzajímavější jsou esemesky, které si hlavní hrdinové posílali. Nejen, že mají naprosto úžasné zpracování, ale byly nejzábavnějšími částmi příběhu. A to nejen proto, že obsahovaly spoustu sexuálních vtipů. Které byly rozhodně dost vtipné. 

Všichni žijeme tak trochu v online světě a více kontaktů udržujeme přes síť něž face to face. Je to prostě úděl moderní doby a my se s tím musíme smířit, protože když se někdo dá na síti do režimu offline, tak nějak se vypne i ve skutečném světě. Online konverzace ale mají zásadní problém, a to ten, že v nich používá řada zkratek a slangových výrazů. Summers ale rozhodla takové textové útvary vynechat, tudíž i zprávy obsahují naprosto srozumitelný text. Ano, ubralo to na autentičnosti, na druhou stranu sama nejsem zastáncem zkratek (pokud nejde o smajlíky), tudíž jsem to uvítala.

Zároveň kniha předává velice zajímavou myšlenku o tom, že na síti jsou lidé úplně jiní než ve skutečnosti. Keeley i Talon měli každý svou veřejnou osobnost, která se diametrálně lišila od té, kterou ukazovali přes zprávy. A kterou později ukazovali sami sobě i ve skutečnosti. Keeley byla ve skutečném světě zamlklá a samotářská, ale přes zprávy byla drzá, vtipná a otevřená. Talon byl trochu opakem. Ve skutečnosti byl centrem dění a takový ten frajírek, který si nebere servítky. Keeley ho ale poznala jako sice drzého, ale citlivého kluka se zvláštní úchylkou na marshmallownové králíky. 

Správná doba

Upřímně si myslím, že se mi kniha tak líbila především proto, že jsem ji četla ve správnou chvíli. Většinu loňského roku jsem bojovala se čtecí krizí a většinou jsem dělala rereadingy, protože jsem se bála rozečítat něco nového. Ale Textrovert byla přesně ta kniha, na kterou jsem čekala. Jednoduchá a roztomilá oddechovka, která dokázala udržet mou pozornost a zatraceně mě bavila.

Textrovertce dávám čtyři hvězdičky, protože mi dala přesně to, co jsem čekala a chtěla. Byla to parádní oddechovka, která se mi v současné době velice hodila a potěšila mě. Přestože jsem si z ní nesedla na zadek a pravděpodobně velice brzy zapomenu jména hlavních postav, pro tuto chvíli je to jeden z těch hodně dobrých příběhů.