O knize Ready Player One se snad vždy mluvilo pouze v superlativech. Ernestu Clineovi se podařilo tímhle futuristickým příběhem z nedaleké budoucnosti dobýt svět, a tak není překvapením, že se příběh dočkal i svého filmovéh zpracování. A dokonce se ho ujalo tak velké jména jako Stephen Spielberg. Jak se ale podařilo snímku obstát v porovnání s knihou?
Ready Player One se moc nezatěžuje vysvětlováním, takže bych se nedivila, kdyby někomu unikl nějaký poměrně důležitý detail (jakože je tam úvodní sekvence, ale prozrazuje v podstatě jenom to, co je v traileru). Spielberg totiž všechny hodí rovnou do vody, do závodu o první klíč, který rozhodně znáte z trailerů (ale z knihy nikoli). A pak se to jenom hemží dialogy a akcí a neuvěřitelně přitažlivou grafikou, na které se museli tvůrci neuvěřitelně vyřádit. Ale i přes přitažlivý vizuál (dokonce více než přitažlivý) jsem našla věci, které mi vadily.
Ready Player One se moc nezatěžuje vysvětlováním, takže bych se nedivila, kdyby někomu unikl nějaký poměrně důležitý detail (jakože je tam úvodní sekvence, ale prozrazuje v podstatě jenom to, co je v traileru). Spielberg totiž všechny hodí rovnou do vody, do závodu o první klíč, který rozhodně znáte z trailerů (ale z knihy nikoli). A pak se to jenom hemží dialogy a akcí a neuvěřitelně přitažlivou grafikou, na které se museli tvůrci neuvěřitelně vyřádit. Ale i přes přitažlivý vizuál (dokonce více než přitažlivý) jsem našla věci, které mi vadily.
Zatímco byl můj doprovod naprosto nadšený, já jsem se od třetí scény nemohla oprostit od toho, abych film neporovnávala. Protože hned ze začátku jsem měla pocit, že to je naprosto špatně. A že se to nebude lepšit. V zásadě je ale Ready Player One prvotřídně zpracovaný akční snímek, který je sice cílený na mladší publikum, ale má co dát i dospělým. Zároveň si ale dovoluju říct, že by se mi to líbilo mnohem víc, kdybych nečetla knihu.
Dost mě mrzelo, že Spielberg okrouhal výzvy. V knize jsou tři klíče ke třem branám - a hrdinové musí všechno najít a splnit určitou výzvu, což celkem dělá šest velice složitých a napínavých úkolů. Tady byly tři a trochu se mi zdálo, že nám chybělo to napětí z luštění. Prostě na to z ničeho nic přišli. A navíc mi přišly docela easy.
Co mě mrzelo asi nejvíc, byla jenom hrstka referencí na osmedátky. Z celé knihy dýchaly osmdesátá léta, ale tady to prostě nebylo. Na jednu stranu to fakt chápu - je to pro odrostlé publikum a to, že jsem řadu osmdesátkových her znala, bylo jenom mojí osobní posedlostí starými arkádovkami. Odkazů je tam stále opravdu dost, ale spíš od devadesátek výš, aby to oslovilo co nejrozsáhlejší publikum a i mladí pochopili. Co mi ale nejvíc chybělo, byla dokonalá hra Pac-Mana. Protože, víte co... Bylo to docela důležitý.
Posledním bodem je to, že tam chyběl ten civilizační přesah. Ano, v knize taky šlo primárně o Anorakovu výzvu, nicméně se tam trochu poukazovalo na skutečný svět, krize, chudobu, nerovnosti a všechny ty další věci, co jsem psala do recenze. Nicméně tady byly tyhle problémy spíš okrajové. Co ale nesmírně oceňuju, je kontrarast mezi skutečným a virtuálním světem. A ani nechybělo to, kdy si hlavní hrdinové začali uvědomovat, že existuje i svět za vizorem.
Když už jsme u hlavní hrdinů, film byl tak akční, že nebylo moc prostoru pro vývoj postav. V knize měl každý neuvěřitelnou hloubku, ale tady byly spíš papírovými panáky. Největší pozornost byla samozřejmě věnována Wadeovi/Parzivalovi, ale třeba Art3mis by si zasloužila více své knižní podoby. Protože vždycky byla dost bad-ass. No a nakonec, když jsem u těchhle dvou - film je mnohem zaláskovanější. Což... asi je něco, co bych mohla tvůrcům odpustit, ale už v knize mě to rušilo.
Suma sumárům, Ready Player One je neuvěřitelně akční a oku lahodící biják, který si své publikum rozhodně najde. Je to neuvěřitelná jízda, pořád se něco děje a vy si ani neuvědomíte, že už je konec. Na druhou stranu si toho z knihy vzalo jenom zlomek (tedy hlavní dějovou linii a několik kulis, hlášek a konceptů) a hlavní hrdinové by si zasloužili víc prostoru na vývoj. Dokonce si dovoluji říct, že by zrovna u tohoto snímku nebylo na škodu, kdyby se rozhodli jej rozložit na dva díly, protože se toho do něho muselo vejít strašně moc.
Pokud se tedy dokážu odpoutat od toho, že jsem četla knihu a byla jsem z vývoje filmu řádně rozhozená, dala bych tomu všechny hvězdičky, které tomu dát můžu. Na druhou stranu s přihlédnutím k předloze balancuju na třech a čtyřech hvězdách, protože jsem si to představovala o dost jinak. Přesto se dalšímu shlédnutí nebudu bránit a navíc, myslím, že až mě konečně přejdou stále ještě silné pocity z dočtení, rozhodně se mi to bude líbit víc.
