Charlie je minimálně zvláštní postava. Je to introvert, uzavřený a na první pohled poměrně nespolečenský. Jenomže za to mohly spíš události v minulosti než od samotný. Nicméně je to postava, která si v knize prošla vším dobrým i špatným, postava, která prošla neskutečným vývojem. A taky mi prostě přirostl k srdci.

V knize bylo řečeno, že možná až moc přemýšlí. A je to pravda, proto je také tím, kdo stojí v koutě, pozorovatelem. Nicméně přemítal nad věcmi, co by mne samotnou asi jenom tak nenapadly, ale bylo by zajímavé o tom přemýšlet. 

A vlastně proto jsem si ho tolik oblíbila. Přirostl mi k srdci svým příběhem, svou povahou, svým vystupováním. Nehledě na to, jakými obdobími a pády si prošel. Nikdy se nevzdával. A tedy... Abych pravdu řekla, nejradši bych mu odepsala na jeho dopisy. 

Samuel, Charles a Bran Cornickovi

Nejsem žádný troškař, takže to dnes beru ve velkém, a mám tu hned tři hrdiny. Všichni tři jsou pro mnoho z vám známí, ale pro ty, kteří je neznají, prozrazuji, že jsou to hrdinové knih od Patricie Briggs, konkrétně ze sérií o Mercedes Thompsonové a Alfy a Omegy. 

Bran Cornick (jehož na obrázku vidíte jako prvního zprava) je marok, což znamená, že je to vůdce všech vlkodlaků. Bydlí v Montaně, má družku Leah, kterou nemiluje, a vede všechno, co se za úplňku mění v obrovskou chlupatou příšeru. Kromě toho je ale neskutečně silný, dominantní, a i když vypadá tak na dvacet, je i pekelně starý. A taky se o něm říká, že umí číst myšlenky...

Samuel a Chales jsou jeho syny. Samuel (první zleva) je ten starší a asi i dominantnější z nich. Samuel je doktor - ne veterinář, normální lidský doktor denně se setkávající s krví, ale tak silný, že to s ním nic neudělá. Také je přátelský, má rád děti a hlavně Mercy, která s ním vlastně vyrůstala. Na druhé straně je tu Charles, který je známí svou kamennou maskou a pohledem vzbuzujícím hrůzu. Samotář, Indián a zabiják. To je Charles, kterému se změnil svět až v té chvíli, co se setkal se svou družkou.

Když řeknu, že knihy od Patricie miluju, budu se opakovat, ale je to tak. A právě jedním z důvodů, proč mám tyhle knihy tak ráda, je výše zmíněná rodinka vlkodlaků. Samuela jsem si oblíbila hned na začátku, hlavně kvůli jeho osobnosti. A i když se postupem času hodně měnil, pořád to byl ten Samuel, kterého jsem si strašně oblíbila a stále je jednou z mých oblíbených postav série.

S Charlesem jsem se do přečtení Alfy a Omegy moc nesetkala, protože v původní sérii byl pouze párkrát zmíněn. Ale mám ho ráda. Sice ne tak jako Sama, ale ráda ho mám víc než dost. Ve Štvanici se mi strašně líbil jeho pohled na věc, jeho chladné uvažování, kdy zvažoval všechna pro a proti. A také se mi moc líbilo, jak se díky Anně měnila celá jeho osobnost.

A nakonec Bran, ten hlavní z hlavních. Mám pořád hodně živě v paměti, jak se v Měsíční písni houpal na židli za snahou podobat se dnešním lidem, a to je to už dva roky, co jsem knihu četla. Ano, Bran je skvělá postava a nesčetným množstvím možností na vývoj jeho postavy a já jsem moc zvědavá, jak se bude jeho příběh vyvíjet. 

Mimo to, obrázky pochází z oficiální grafické novely, která byla (jsou?) vydávána nakladatelstvím Dynamite po dílech.

Tento příspěvek je také součástí meme pořádným Sue!

Před nedávnou dobou jsem se rozhodla, že čas od času zveřejním článek, ve kterém budu pojednávat o nějaké knižní postavě, která si mě něčím získala. Každý článek asi pojmu trochu jinak, ale primárně se budu zaměřovat na to, proč si mě zrovna daná postava získala. A ne, nebudu to zaměřovat jen všechny ty neodolatelné mužské hrdiny, ale také na obyčejné vypravěčky, které nějak vybíhají ze zaběhnutého Mary Sueovského konceptu. A pro dnešní den to je: 

Uriah

Tento příspěvek je také součástí meme pořádným Sue!

Před nedávnou dobou jsem se rozhodla, že čas od času zveřejním článek, ve kterém budu pojednávat o nějaké knižní postavě, která si mě něčím získala. Každý článek asi pojmu trochu jinak, ale primárně se budu zaměřovat na to, proč si mě zrovna daná postava získala. A ne, nebudu to zaměřovat jen všechny ty neodolatelné mužské hrdiny, ale také na obyčejné vypravěčky, které nějak vybíhají ze zaběhnutého Mary Sueovského konceptu. A pro dnešní den to je: 

Princ Maxon

Maxon je postavou z knihy The Selection od Kiery Cass. A ano, je také tou postavou, o kterou se všech těch třicet pět dívek uchází. A při vší upřímnosti, asi by mi vůbec nevadilo být jednou z nich. 

Když jsem knížku začínala číst, nijak jsem nepředpokládala, že si ho dokážu oblíbit. Má původní vidina byla ve stylu nafoukaného princátka - ještě při zveřejnění té hloupé podmínky "nesmíš říct ne" -, co bude věčně nespokojený i s tím, že je tráva zelená a nebe modré. Ach, a ještě když odpovídal téměř Edwardowskému vzhledů? Proboha, to jsem měla oči na druhé straně hlavy. Ale pak se tam opravdu zjevilo jeho královské vzezření a... už jsem vám říkala, jak moc jsem si oblíbila? :D

Dobře, zapomeňte na všechnu nafoukanost a nosánek nahoru. Maxon je zábavný. Ano, hodněkrát jsem se smála nad tím, co řekl nebo udělal. (Chápete, že ho děsí, když holka brečí?!). Je mi neskutečně sympatický a ne, nezdál se mi úplně jako ten vysněný princ na bílém koni (trochu ironie, já vím), protože měl i svoje chyby. Dokáže si kdečeho cenit a hodně blbě skousává cizí názor, je docela tvrdohlavý, roztomilý a... Já nevím, co ještě, ale, sakra, to mi něm nic vyloženě nelezlo na nervy? :D

Raději se přesuneme k dalšímu bodu programu. Takže ten, jehož vidíte po levé straně příspěvku se jmenuje Ethan Peck a je seriálovým představitelem právě Maxona. Upřímně? Ne, vůbec mi na něj nesedí, alespoň podle všech těch věcí, na které jsem koukala na internetu. Ale na druhou stranu ho úplně neodsuzuju, protože mě třeba překvapení. Co já vím... :)

Tento příspěvek je také součástí meme pořádným Sue!

Jules je postavou z knihy Die For Me od Amy Plum (série Revenants), nikoli ale postavou hlavní. Přesto se mi ale jeví mnohem sympatičtěji než hlavní protagonista Vincent (a i k jeho jménu chovám víc sympatií). 

Jules je Francouz, pravý kamarád právě Vincenta, a tak trochu živel. Je to umělec, je vtipný a milý. Přestože je schopný držet malířský štětec, dokáže se skvěle ohánět i mečem, což je i jeho preferovaná zbraň. Ke konci se dokonce začínal zdát jako i spolehlivý kluk, který ví, kde a kdy je ho potřeba. A co je hlavní, když jsem se v knize něčemu smála, bylo to často kvůli nějaké jeho poznámce (nebo poznámce od Ambrose, ale to už je jiná písnička).

A jako sladkou tečku vám tu hodlám ještě napsat, jak ho sama Amy popisuje. Podle samotné autorky je 175 cm vysoký s oříškovýma očima a kučeravými, pískově hnědými vlasy. A divoce gestikuluje, když mluví. :) (A samotná Amy si ho představuje tak, jako na obrázku, kde není nikdo jiný než Pierre Boulanger.)