RE-READINGY | Od odpůrce k milovnici
Jak už jsem zmínila, dříve jsem nečetla knihy znovu, protože jsem nechtěla ztrácet čas s příběhy, které vím, jak skončí. Druhým důvodem bylo, že jsem si nemyslela, že by mě mohlo bavit něco, co už znám. Ale ruku na srdce. Kolikrát jsem viděla své oblíbené filmy?
Jedinou knihou, kterou jsem dlouhá léta čatla dokola, byl Hostitel (stále patří mězi moje absolutní TOP a očividně stál za ten tolik ztracený čas). Nicméně jak už jsem zmiňovala, loni mě ze čtecí krize vytáhly rereadingy. A proč jsem se během krize začala věnovat právě rereadingům?
Neměla jsem totiž sebemenší chuť nořit se do nového světa. Zkoušela jsem toho rozečíst opravdu hodně, ale nic mi nesedlo. Nechtělo se mi přemýšlet ani snažit se pochopit zákonitosti nového universa, poznávat postavy a rozmýšlet nad jejich chováním. Chtěla jsem u knih prostě vypnout a neřešit. A sáhnout po něčem, co je mi důvěrně známé, se mi v tu chvíli zdálo jako to nejlepší řešení. Pustila jsem se do celé tetralogie Zavrženého, třech dílů Vampýrské akademie (
Momentálně dělám reredingy z jednoho velice prostého důvodu. Chci dočíst série, které jsem četla před lety, a přestože se mi opravdu líbily, nikdy jsem se nedostala k pokračování. Tím pádem jsem postupně zapomínala, co se v předchozích dílech dělo a má touha pokračovat se vytrácela. S tím trochu souvisí problém maratonování knih, ale o tom se rozpovídám zase jindy. Nicéméně letos jsem to tedy vzala z jiného konce a začala tímhle způsobem dočítat série. Mám už za sebou Vesmír a Měsíční kroniky, dále se chystám na Pod nekonečnou oblohou, Drahokamy a Kravavou cestu.
Paraxoně musím zkonstatovat, že mé předešlé důvody, proč knihy nečíst znovu, byly totální blbosti a já si teď rereadingy neuvěřitelně užívám. Připomínám si, proč jsem si dané knihy zamilovala a je to jako setkávat se starými známými. Prostě paráda. Nejvíc mě na nich ale baví, že přestože vím, jak to skončí nebo jaký je sled událostí, pořád stejně to prožívám. Culím se na stejných místech, směju se stejným vtipům, rozčiluju se nad chováním postav (i když vím, jaké jsou jejich důvody) a v závěrečných scénách jsem napnutá pořád stejně.
Jak to máte s rereadingy vy? Odsuzujete anebo vítáte? Čtete znovu nějaké knihy opakovaně? Jaký je váš rekord (U mě je to Hostitel, kterého jsem přečetla pět krát a miluju ho snad pořád víc. Vlastně když tak nad tím přemýšlím, možná bych si ho mohla střihnout ještě letos. :D)
10 komentářů
Já s tebou souhlasím, pasáž ohledně culení a prožívání příběhu znovu, je jako kdybych ji psala sama. :-) Já čtu ráda své oblíbené knihy znovu, stejně jako na oblíbený film se opět ráda podívám. Tak to je, někdy je třeba sáhnout po ověřené klasice, kterou si schováváme v šuplíku na horší časy. A Vampírskou akademii jsem pár let zpět četla, bylo toho dost dílů, ani už si nepamatuji, jestli jsem ji dočetla celou, budu se po ní muset znovu podívat. :-)
OdpovědětVymazatVA bylo šest dílů, ale já mám stejně nejraději ty první tři. :D :)
VymazatZajímavý článek :) Já se re-readingů trochu bojím a vlastně je ani vůbec nedělám. Třeba Vampýrskou akademii jsem milovala a neskutečně si její čtení užila, jenže teď už jsem starší, měla jsem možnost přečíst desítky jiných knih, co když si akademii přečtu znova a budu tam teď vnímat chyby, které jsem předtím neviděla? Co když vlastně zjistím, že to vůbec není tak úchvatné, jak jsem si to pamatovala? Z toho důvodu nedělám re-readingy já. Cennější pro mě je, jak jsem se cítila při prvním čtením a nechci si ten zážitek kazit. Takhle si ji už napořád budu pamatovat jako svoji srdcovku :)
OdpovědětVymazatJá se jim taky vyhýbala a bála jsem se - no, očividně zbytečně, protože jsou prostě super :D a zrovna VA jsem si fakt užívala jako napoprvé, a to toho mám o dost víc načteného než před lety :) Ale chápu tě, taky vždycky, když znovu držím danou knihu v ruce, se ptám sama sebe, co když se mi to nebude líbit? :)
VymazatDřív jsem re-readingy odmítala. Hodně za to mohl čas. Měla jsem pocit že nic nestíhám a číst knihy znovu mi přišlo jako ztráta času. Teď s odstupem času se ke knihám naopak ráda vracím. Čtení si užívám snad ještě víc než kdysi a hlavně jak píšeš "vypnu a užívám si četbu", takže jsem spokojená. Jediným stinným bodem je to, že díky tomu netoužím psát recenze. Aktuálně jsem přemýšlela o rereadingu Skleněného trůnu napodzim a rovnou u toho přečíst nové díly, které jsem ještě nečetla.
OdpovědětVymazatS tím časem absolutně souhlasím. :) Jinak k těm recenzím, já je obecně už moc nepíšu recenze na všechny knihy, kterém jsem přečetla, takže tohle mě moc netrápí... A na re-readingem Skleněného trůnu taky dost přemýšlím. :)
VymazatJá čtu knihy hodně často několikrát. Mám i takové, které znám snad nazpaměť :D a stejně si je ráda přečtu znova. Proč taky ne? Když se mi líbily jednou, budou i podruhé, potřetí, počtvrté...
OdpovědětVymazatJá se kromě Hostitele zatím držím jednoho re-readingu, ale věkem ten počet asi budu stupňovat. :D :)
VymazatJeej, pekne si to zhrnula - pre aj proti re-readingov. A gratulujem k prekonanie čitateľskej krízy!
OdpovědětVymazatJa proti re-readingom nič nemám. Občas re-readujem, keď chcem dokončiť sériu (hoci zvyčajne mi kožu zachraňujú internetové zhrnutia obsahu písané práve pre tento účel) a potom je tu tých niekoľko kníh, ku ktorým sa naozaj vraciam, lebo je to ako ten návrat domov... Ale väčšinu času mám neodbytnú chuť na nové a nové príbehy. :D
Najviac krát som prečítala zrejme Harry Pottera, aké neprekvapivé. :D
Internetová shrnutí mi zachraňovala zadek při psaní bakalářky, kdy jsem zjistila, že Pád ani Stmívání fakt znovu nedám. :D (No, z HP jsem přečetla jenom dva díly, ale přesto to není zcela nepřekvapivé :D)
Vymazat