Novoroční monolog 2018

by - ledna 07, 2018

Je to tady. Začátek nového roku a neodmyslitelné bilancování. Jak už mě znáte, budu si tak nenápadně sypat popel na hlavu a říkat, jak se polepším. Dnes ale výjimečně musím uznat, že jsem si nevedla tak špatně a že to nebyl zas tak příšerný rok, jako se ze začátku jevil, přestože by bylo co zlepšovat. A raději se rovnou koukneme na nějaká ta čísla. 
  • V Goodreads challenge sázím na jistotu a dávám si cíl 30 knih. Ta se mi dokonce podařila splnit už v půlce roku, což je jedině dobře, protože od září jsem nepřečetla téměř nic. Přesto jsem se vyšplhala na krásných 40 knih, povídek a básnických sbírek, které nakonec daly dohromady 11 232 stránek.
  • Z toho jich bylo 11 do školy (víceméně knihy ke zkoušce z historie), dvě na recenzi, hned 15 v angličtině a deset rereadingů. 
  • Jelikož jsem velkou část přečtené literatury věnovala rereadingům, odpovídalo tomu i hodnocení. Pětihvězdičkových knih jsem četla sedm, čtyři hvězdičky dostalo 14 knih a tři hvězdy 7. Chvíli jsem byla i zlá, a tak obě knihy od Rupi Kaur dostaly po dvou hvězdičkách a poprvé v životě jsem dala jednu hvězdičku, která vyšla na blábol jménem American Girls. 
  • Co se týče blogování, držela jsem laťku z minulého roku a napsala pouhých 24 článků, což poměrně dobře kopíruje mou čtecí situaci. Z toho bylo 7 recenzí, nějaké ty wrap-up a TBR, dva tagy, jedna filmová recenze a taky jsem zrecenzovala poslední díl Tomb Raider a napsala
    pár článků o různých knihách, které jsem četla i nečetla.

Jedním z nejdůležitějších předsevzetí pro minulý rok bylo číst více českých autorů. No, a to byl dost velký průšvih. Přestože jsem se do toho fakt chtěla pustit a na začátku roku se s vervou pustila do Nuselského punku (a ty povídky jsou absolutně boží!), podařilo se mi přelouskat pouze Bez jablka, do kterého jsem stejně šla s tím, že většinu povídek znám už z webu. Auč. Nicméně jsem české autory podporovala alespoň koupí knih, takže mám na poličce Rekviem za Pluto (rozečtený do půlky), Cobainovy žáky, Jezero, Únavu materiálu a Kosmounata z Čech. A letos to dám! 

Druhým předsevzetím bylo dohnat knižní resty, co se týče takových těch profláknutých knih, které osobně považuji za takové ty must-read. Opět jsem se nadšením pustila do Amerických bohů, kteří skončili na 10% a tím to skončilo. Nakonec jsem z tohoto seznamu tedy zapracovala pouze na Stopařově průvodci, kdy čtu již čtvrtý díl a doufám, že to letos doklepu. 

Přestože se toho málo událo ohledně knížek, rozhodně jsem měla pilný rok. Podařilo se mi dokončit bakaláře - úspěšně - a nastoupila jsem na navazující obor (kterého s blížícím se zkouškovým lituji čím dál tím víc). Povýšili mě v práci. Stihla jsem devět koncertů, byla na Moravě a dvakrát na Slapech. Ke konci roku se mi podařilo jít po letech do divadla a nové Star Wars jsem viděla dříve než měsíc po premiéře. Potkala jsem nové lidi, kteří se velice rychle stali důležitou součástí mého života. Zpřetrhala stará pouta, což už jsem měla udělat dávno, a našla si čas na lidi, které jsem zanedbávala.  A co je nejdůležitější, naučila jsem se vystupovat ze své komfortní zóny, více se stýkat s lidmi a obecně moc věcí neřešit.

I když se to v první polovině roku nezdálo a prošla jsem si řadou útrapami, rok 2017 byl dobrým rokem. A jestli máte pocit, že ten váš nestál za nic, zamyslete se ještě jednou. Protože nic není černobílé a určitě jste také zažili spoustu krásného. A jestli o tom stále nejste přesvědčeni věřte, že tenhle bude stát za to. 

You May Also Like

0 komentářů