Už nějakou dobu si v hlavě pohrávám s trochu pošetilou myšlenkou, která se mi hlavě objevila při četní Záře od Alexandry Adornetto. Jde totiž o to, že právě Zář je hodně založená na Bibli, katolictví a náboženství obecně, a i když to nechci moc přiznávat, celé to postavení andělů mezi lidmi působí docela i reálně. A to je to, co mě dovedlo k té jedné myšlence, které se nemůžu zbavit.

Budu jednoduše předpokládat, že všichni, co jste zabloudili do těchto, čtete fantasy nebo jste se s ním alespoň v nějaké míře setkali. Četli jste o upírech, vlkodlacích, duších, čarodějnicích, démonech, andělech nebo klidně o mořských pannách. Každá kniha na tyto mýtické postavy nahlíží jinak a jinak s nimi pracuje. Na druhou stranu každá kniha má stejný základ. Upíři pijí krev, vlkodlaci jsou poloviční lidé, andělé mají křídla a mořská panna ocas. Známé fakty, které nikomu nepřijdou nijak zvláštní, ale na druhou stranu, kde se vzala ta myšlenka, která udává základ těmto tvorům?

Už v hodně dávných dobách lidé věřili na čarodějnice. Rozhodně lidé věřili i na nejrůznější duchy a příšery - odkud by se také jinak vzaly všechny pověsti. Lidé na to věřili a možná k tomu měli nějaký důvod, ne? Nepřemýšleli jste někdy nad tím, jestli tito tvorové opravdu existují nebo alespoň někdy existovali? A kdyby jste si opravdu připustili, že vážně existují, co myslíte, že by na všechny tyto díla říkali? Dokážete si představit třeba anděla, který opravdu vezme do ruky výše zmíněnou Zář, čte ji a kroutí hlavou nad tím, jaké bludy si navzájem vtloukáme do hlavy? Nebo třeba vlkodlaka, který si vezme do ruky Mrazení a mlátí smíchy hlavou o stůl, protože se to vůbec ale vůbec nepodobá skutečnosti?! Já osobně si dovedu představit jenom upíra, který čte Stmívání, protože tato scéna se objevila v seriálu Upíří deníky. A nakonec toto mě vede k další a ohledně tohoto tématu poslední myšlence.

Nemyslíte, že to v těch knihách chybí? V knihách se často setkáváme s tím, že hlavní hrdina/ka čte, ale jak pátrám v paměti, vždy se jednalo o klasiku (např. Bella četla Na Větrné hůrce). Nemyslíte, že by nebyla zajímavá kniha, kde by jedna nadpřirozená bytost četla knihu naprosto vyvracející podstatu její existence?