Autor: John Green
Originální název: Looking for Alaska
Žánr: YA contemporary
Anotace: V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný!
Anotace: V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný!
Nakladatel: Knižní klub
Vydání u nás: 7. 11. 2013
Vydání v originále: 1. 1. 2005
Můj názor:
John Green už je pojem. V České republice vyšly už tři jeho knihy, minimálně jedna další se chystá a celkově se prostě o něm dost mluví. Před filmovou premiérou jsem četla Hvězdy nám nepřály, ale nejen, že jsem z toho byla naprosto a hluboce deprimovaná, ono se mi to zvláštním a lehce zvráceným způsobem líbilo. A proto jsem byla opravdu zvědavá na to, co se nakonec vyklube z téhle jeho prvotiny.
Miles se rozhodl zvednout kotvy a hledat velké Možná na internátní škole v Culver Creeku. Nejen, že tím následoval svého otce, ale chtěl vypadnou z domova, kde ho zas tolik dobrého nečekalo. A tak se ocitl na jednom pokoji s Plukovníkem. Malým (doslova malým) géniem, vtipálkem a tak trochu průserářem. A co víc, byl to jeho první opravdový kamarád. Ale stejně šlo především o někoho jiného - o Aljašku. Náladovou, protivnou, extrovertní a pro Milese atraktivní a fascinující holku. Která by mu třeba mohla pomoct najít to velké Možná.
Od Aljašky jsem toho čekala dost. Hvězdy byly něco, co jsem nikdy nečetla, a byla jsem fakt zvědavá na to, co by mě mohlo potkat tady. Možná právě má vysoká očekávání byly důvodem, proč jsem z toho nebyla tak odvázaná, jak jsem zaprvé čekala a zadruhé chtěla.
První věcí, co mi opravdu vadilo, byla skutečnost, že jsem od knihy ve vydání světový bestseller (ano, ta hardbacková verze s tamponem na obálce) čekala trochu větší úroveň textu. Překlad sám o sobě se mi opravdu líbil, ale kazilo to nepřeberné množství chyb. Špatně napsaná přímá řeč, vynechaná slova, překlepy... Jednoduše, buď si korektor zapomněl brýle, nebo uvozovky odjely na dovolenou na Bahamy.
Dál jsem měla obrovský problém s postavami. Nijak jsem se nemohla s nimi sžít. Jediná snesitelná postava byl Takumi, a to možná ještě proto, že trpím obsesí pro všechno japonské. Miles jako hlavní postava mi nijak s srdci nepřirostl. Byl to trochu zvláštní kluk, který si pamatuje poslední slova slavných, a podle mě se strašně přetvařoval, protože hrozně toužil někam zapadnout. Plukovník byl o něco zajímavější, ale upřímně mi jeho osud byl jedno. A Aljaška byla přesně tím typem holky, který nesnáším. Považovala se za střed vesmíru, komandovala a vždycky vyžadovala, aby bylo po jejím. Vlastně jediné, co mi na ní bylo sympatické, byla její obrovská sbírka knih.
Přesto v knize převládaly ty světlé chvilky. Neměla žádný nějaký extra děj. Většinou čtenář jen proplouvá událostmi, tamhle se zasměje, tady se naštve, tu si zanadává, ale nic extra to v něm nevyvolá. Je to prostě život. Jedna událost střídá druhou, a kdyby jsme se vším zabývali, jenom by nám hráblo.
Obecně si myslím, že se z knihy dalo vytřískat víc. Byla tam spousta událostí, který by si zasloužily vysvětlit. Trochu více uvést kontext. Oživit děj, prohloubit nabyté vědomosti z knihy, a tak nějak si pospojovat více souvislostí. Takhle to bylo vždy jen naznačeno a šlo se dál. Ano, v životě se to taky stává, ale nepředpokládám, že by se nikdo víc neptal.
Knize dávám tři hvězdičky. Aljaška má navíc, a dokonce si zaslouží víc, ale já to prostě vidím takhle. Je to pro mě zklamání, ale věřím, že pro ostatní nebude. O čem jsem se ještě zapomněla zmínit, je velké množství různých filozofických otázek a myšlenek. I to udělalo hodně. Neměla jsem na čtení tolik času ani takový klid, jako bych chtěla, především kvůli škole a zkouškovému.
