Přestěhovat se do Paříže se zdá jako splněný sen, ale Kate to tak nevidí. Po tragické autonehodě a smrti rodičů se se svou starší sestrou Georgiou přestěhovala ke svým prarodičům do Francie, aby se mohla separovat od všech špatných vzpomínek a minulosti. Přesto se ale její bolest nemírní a na rozdíl od své sestry, která většinu večerů tráví v klubech, se raději uchyluje do pařížských muzeí a kaváren, kde se nechává pohlcovat krásou knih. A později také Vincentem...

Kate nikdy nepřitahovali tajemní kluci, kteří se k ní ani nedokážou chovat slušně, přesto ji k Vincentovi něco přitahuje. Přestože s ním nechce mít nic společného, je pro ni čím dál tím těžší ho vyhnat z hlavy, a souhra náhodných setkání tomu nijak nepomáhá. A když už konečně dovolí svému srdci se do něj zamilovat, zjistí jeho temné tajemství, které pro ni nevěstí nic dobrého...

Po téhle knize jsem pokukovala hodně dlouho a dokonce jsem měla možnost ji vlastnit v tištěné podobě, ale bohužel osud tomu nepřál a já se k ní dostala až teď a formou ebooku. První, co mě zaujalo, je ta krásná obálka, která se mi líbí, přestože nemám moc ráda červenou barvu. A později si mě získal i vnitřek.

Prvních několik kapitol knihy mě naprosto iritovalo. Příběhů o mrtvých rodičích jsem si v knihách vyslechla tolik, že už to ani nemá ten efekt soucitu, ale na druhou stranu to na nás autorka vybalila hned a já si nemusela lámat hlavu s tím, co se to s Kate děje. Po těch osudových prvních kapitolách jsem ale už neměla žádný problém se čtením a nebylo tam nic, co bych vyloženě nemohla vystát. A přestože to není nijak akční kniha, seděla jsem u ní a četla a četla, dokud jsem ji nedočetla do konce. Není to tak, že by to bylo napínavé jak kšandy, ale prostě mě čtení bavilo.

Kate mi byla od začátku sympatická. Není to žádná neporazitelná superhrdinka, která si dokáže poradit se vším, ale obyčejná sympatická holka, která si užila své. Líbilo se mi na ní, že to měla v hlavě srovnané a snažila se dělat správné věci, namísto aby se bezhlavě vrhala do všeho. A nejradši jsem ji měla v těch chvílích, kdy šlo o Vincenta, který se sice tvářil jako nenapravitelný bad boy, ale nakonec to byl strašně milý, upřímný a romantický kluk, kterému na Kate opravdu záleží.

Vztah mezi Kate a Vincentem byl přirozený. Nebyla to žádná velká láska na život a na smrti (nebo se to tak ze začátku netvářilo) a Kate nebyla do Vincenta zamilovaná během pěti vteřin, co se jí podíval do očí. Jejich vztah byl možná uspěchaný, ale přesto si hned nepadli okolo krku. Jejich vztah byl naprosto upřímný a hlavně brali v potaz všechny "ale", na což autorky v knihách často zapomínají. Nakonec z toho asi bude jen pohádková láska se šťastným koncem, ale pořád jedna z těch reálnějších.

Celá kniha se vznáší na poklidných a romantických vlnkách vystavěných na procházkách po Paříži, navštěvování miloučkých kaváren a poklidných muzeí, či zapadlých obchůdků plných všeho možného. Nakonec ale přijde přílivová vlna dramatičnosti, která vás ani trochu nenechá chladnými, protože půjde o osud postav, které jste si chtě nechtě oblíbit prostě museli. A co je hlavní, to velké finále není plné jen samých klišé!

Amy napsala knihu z pohledu hlavní hrdinky Kate a to velice příjemným způsobem. Autorka píše lehce a docela jednoduchou angličtinou, takže jsem neměla žádný se čtením, i když se jedná o první fantasy knihu, kterou jsem v originále přečetla bez žádné vnější pomoci třetí osoby nebo fan překladu.

Die for me je moc příjemnou knihou se zajímavým příběhem a moc milými postavami, které jsem si zamilovala. Přestože jsem si úplně nezamilovala Vincenta, zamilovala jsem si jeho přítele malíře, Julese. Nápad, na kterém Amy knihu vystavěla, se mi zdál originální a hodně propracovaný a já vlastně nenašla žádnou mezeru v existenci revenantů. Die for me je příběh, který mě rozhodně nenechal klidnou a já se moc těším, až se začtu do dalšího dílu a dozvím se, jak budou cesty hrdinů pokračovat.