V Měsíčních kronikách s nešetří zápletkami, zvraty ani akcí. Autorka větišnou sleduje několik dějových linek najednou a střídá až deset pohledů (pokud umím dobře počítat, což je velice místná otázka). Přesto pasuje časouvá souslednost, události se neopakují a opravdu příběh jako celek dává smysl. Občas je sice příbeh trochu předvídatelný, ale to vás určitě od čtení neodradí. Protože i přes pár dříve vyzrazených tajemství v příběhu zůstane mnoho věcí, které vás u čtení udrží.
Kdybych si měla vybrat oblíbenou postavu, bylo by to velice těžké. Kyborgku Cinder jsem si zamilovala hned na prvních stárnkách a nepřestala ji mít ráda ani na konci (přestože opravdu dokázala lézt na nervy - ale což, byla to součást její role v příběhu, tak trochu). Scarlet byla neuvěřitelně odvážná a odhodlaná. Rozhodně se nechcete dotknout koholi, koho má ráda, protože vám to hodně rázně vysvětlí. Ale ani její drsná schránka nemění nic na tom, že ta holka prostě má srdce na správném místě. Cress mám možná o chloupek raději než ostatní, protože jsem strašně odbdivovala její vnitřní sílu. V životě to neměla lehké a rozhodně se nechystala vzdát, i když tušila, že ostatní jsou silnější a zdatnější než ona. Nakonec je tu Winter, bláznivá měsíčňanka, která ale obětovala vlastní příčetnost správné věci. A jako poslední je v knize ještě androidka Iko, kterou prostě budete zbožňovat. Bez výjimky.
Můžské osazenstvo bylo podobně pestré a různorodé. Máme tu mladého prince/císaře Kaita, kterému na bedrech leží osud celého lidstva. Pak je tu Vlk, který se nechal zlákat chutí rajčat a dezertoval na druhou stranu barikády. Kapitán Carswell Thorne je geniální zlodějíček, který nešetří sarkasmem a láskou pro ženskou posádkou (v nakonec mu připadne i vaše srdce, to vám prostě zaručuju). A pak je tu královský strážce Jacin, který je až příliš oddaný své princezně (a co si budeme, taky mi dost lezl na nervy).
Na jednu stranu mě trochu rozčilovalo, že autorka usoudila, že žádná z dam pravděpodobně nebude schopná přežít bez sévho mužského protějšku. Na druhou stranu knihy nebyly přehnaně romantické a když už byly, bylo to prostě... ách! Nicméně jsem tím vlastně chtěla říct, že každá z hrdinek byla samostatná jednotka a nebyla omezení tím, že nutně potřebuje zahraňovat od muže.
Na počet stran Měsíční kroniky působí jako náročné a zdlouhavé čtení, nicméně pokud vezmeme v úvahu formát, ve kterém jsou, díky širokému řádkování se ten rozsah trochu změnší. Nicméně i tak je to série, ve které je pramálo zbytečného a vy se navíc tolik ponoříte do příběhu, že vám stránky budou ubíhat nadsvětelnou rychlostí. Rozhodně tomu přidává i povedený překlad.
Pomalu už mi začínají docházet superlativa, takže bych tenhle vychvalovací článek chtěla shrnout tím, že pokud jste na Marissu ještě nenarazili a nebo pokud stále váháte, jestli vám Měsíční kroniky stojí za to, tak odpověď je rozhodně ano. Včera už bylo pozdě, takže byste se do toho měli konečně pusitt!
PS: Měsíční kroniky mají kromě nějakých těch povídek také komixové pokračování, v hlavní roli právě s Iko. A pokud si na ně netroufnete v anglitině, rozhodně nezoufejte - EGMONT se je totiž chystá vydat.
Na počet stran Měsíční kroniky působí jako náročné a zdlouhavé čtení, nicméně pokud vezmeme v úvahu formát, ve kterém jsou, díky širokému řádkování se ten rozsah trochu změnší. Nicméně i tak je to série, ve které je pramálo zbytečného a vy se navíc tolik ponoříte do příběhu, že vám stránky budou ubíhat nadsvětelnou rychlostí. Rozhodně tomu přidává i povedený překlad.
Pomalu už mi začínají docházet superlativa, takže bych tenhle vychvalovací článek chtěla shrnout tím, že pokud jste na Marissu ještě nenarazili a nebo pokud stále váháte, jestli vám Měsíční kroniky stojí za to, tak odpověď je rozhodně ano. Včera už bylo pozdě, takže byste se do toho měli konečně pusitt!
PS: Měsíční kroniky mají kromě nějakých těch povídek také komixové pokračování, v hlavní roli právě s Iko. A pokud si na ně netroufnete v anglitině, rozhodně nezoufejte - EGMONT se je totiž chystá vydat.
