Dualogie Warcross | Trochu jiná virtuální realita

Virtuální realita je poměrně nové téma. A zároveň je to něco, na co čím dál tím častěji narážíme v běžném životě. Marie Lu se tedy podařilo vytvořit poměrně realistickou vizi budouncosti, kde se virtuální svět stal neoddělitelnou součástí toho skutečného. A ačkoli taková budoucnost vypadá především v prvním díle Warcross spíše utopisticky, autorka se zaměřuje i na tu negativní stránku - ztráta anonymity, hackerství, elektronický panoptikon a zanechávání digitálních stop. 

Warcross sleduje poměrně přímočarý příběh, kdy se hlavní postava Emika nahackuje do světové herní události Warcrossu. Tím na sebe strhne pozornost majitele herní společnosti Hidea Tanaky, který se jí rozhodne nabídnout práci - někdo se snaží překazit Warcrossový turnaj a je právě na Emice, aby toho zločince chytila.  Emika tou dobou ale netušila, že tím sází všanc svůj život i život svých blízkých. A rozhodně netušila, že ne všechno může být takové, jaké se zdá. 

Warcross mě zas tolik nechytl. Má hráčská duše byla popisem virtálního prostředí spíše neuspokojená, příběhová linka mi nepřišla až tak atraktivní a rozčilovala mě víceméně nadbytečná romantika. Přesto to vůbec nebylo špatné čtění. Naopak. Jak už jsem zmiňovala, Marie Lu vytvořila velice zajímavý svět, který by se s velkým nahledem možná dal označit i za poměrně realistickou vizi budoucnosti. Jen pro mě byl málo detailně rozpracovaný a mnoho věcí zůstávalo jen v abstraktní rovině. Ocenila bych více technických detailů, trochu více kódů a hackování. Hrozně mě mrzelo, že tam byla poměrně násilně našroubovaná romantická linka, která spíše rušila. Navíc se ne všechny zvraty povedly na jedničku, protože ten hlavní jsem čekala hned od první možné chvilky. 

Oproti tomu Wildcard byla smršť napětí a akce. Jedna scéna střídala druhou, nebyl nejmenší prostor na nudu a těch zvratů tam bylo tolik, že se vám zatočí hlava. Wildcard bylo stejné a zároveň úplně jiné než Warcross. Všechno se najednou krásně pospojovalo a začalo dávat smysl. Motivace postav, veškeré události, prostě všechno. A dokonce se i autorka rozhodla více nám přiblížit minulost vedlejších postav, což bylo něco, co mi relativně dost chybělo v prvním díle. Zmizela romantika a nahradilo ji něco hlubšího, opravdovějšího a důležitějšího - rodina.

Warcross má hroznou výhodu v tom, že je to jen dualogie a oba díly mají jen okolo 300 stran. Není tam tedy zbytečně moc omáčky a přesto se autorce podařilo vypovědět všechno důležité. Příběh není nudný, což je podpořeno hlavně svižným a přímočarým stylem psaní. Marie Lu je skvělá vypravěčka, umí mluvit věcně a přímo, přitom vytváří smysluplné dialogy a dokáže podložit jednání postav. Její světy jsou technicky vyspělé, ale ne přeplácané, dokáží zaujmout a ponouknout čtěnáře k přemýšlení o budoucnosti skutečného světa. 

Ačkoli se mi její první trilogie Legenda líbila o krapet více, Warcross je velice obstojnou dualogií, která řekla vše potřebné a čtenáře dokázala uspokojit na 650 stranách. Knihy dopořučuji těm, kteří holdují sci-fi a zároveň i těm, kteří s ním teprve začínají koketovat. 

WARCROSS: Autor: Marie Lu; Série: Warcross #1; Vydáno v originále: 12. 9. 2017 (Warcross); Vydání u nás: 1. 10. 2018 (CooBoo); Počet stran: 319; Hodnocení na goodreads: 4.19 při 58 232 hodnoceních.

WILDCARD: Autor: Marie Lu; Série: Warcross #2; Vydáno v originále: 18. 9. 20178 (Wildcard); Vydání u nás: 15. 4. 2019 (CooBoo); Počet stran: 319; Hodnocení na goodreads: 4.00 při 20 437 hodnoceních.